Listopad 2014

Krmení ptáčků

30. listopadu 2014 v 22:32 | Helena Louženská |  Pro inspiraci
První letošní mrazíky. Půda už dnes byla místy promrzlá, tak nezapomínejte na ptáčky. Inspirací na vytvoření krmítek je na internetu hodně. Ale vyfotit tuto drobotinu tak kvalitně se mi ještě nepodařilo. Proto dnes snímek Helenky Louženské.


I zde je vidět, že sýkorky koňadry převládají. Modřinka je i u nás vzácností.

Radhošť 30.11.2014

30. listopadu 2014 v 21:37 | Míša Olbertová a E. |  Hosté
V rubrice Hosté vítám Míšu Olbertovou ze Zubří. Ona to sice v tento okamžik ještě neví, ale dala mi svolení ke zveřejnění dnešních záběrů z výletu na Radhošť. Skromná Míša ... Znám ji spíše z vyprávění její maminky Pavlínky. Pomáhá jí totiž při výrobě svíček, miluje koně, sama se o ně také stará, miluje les, stromy a rodné Zubří. Ráda fotografuje a dnešní " úlovek" je přímo sváteční jako dnešní první adventní neděle. Tak jdeme na výlet!


Dvě duhová světýlka vpravo nahoře ...





Jak rádi bychom se obešli bez chuchvalcovitých šedivých mraků ! Zvláště když víme...
Ale ten kontrast a horizont, pohled přímo hartingerovský.



Co říkáš? Volá strom vpravo...




Okénko " kam asi? "


Cyril a Metoděj















Bylo to bezvadné, haf.

Děkuji, Míšo, že jsi nás vzala na nedělní procházku. Pro nás, kteří sedíme doma za pecí, sice výlet virtuální, ale stál za to. Voda , vítr, mráz, stromy vytvořily mnoho pohádkových postaviček. A ty, dcérko z hor, umíš si vyhledat objekty. Díky . Krásný týden všem. Přeji štěstí.

Adventní věnce z perníků od Aničky Horákové

28. listopadu 2014 v 22:00 | Anna Horáková a E. |  Pro inspiraci
Pro potěšení, pro inspiraci zaslala Anička Horáková, malérečka, malířka a dnes dokonce pernikářka,jejíž výtvory najdete v rubrice HOSTÉ.








Tak co, necháte se inspirovat? Žádný věnec není stejný.
Kterou barvu upřednostňujete na Vánoce? Podléháte módním trendům a tvoříte dekorace podle toho? Letos prý zvítězila barva růžová. Zachováváte při výzdobě rodinnou tradici nebo máte rádi změny? Mně se hodně líbilo období, kdy všude nabízeli ozdoby ze slámy. Takový pravý staročeský stromeček.Perníčky, červené mašličky ...
Už u vás voní koření? U nás zatím ne. Možná zítra, když mě tak Anička naladila. Také ji najdete na FB zde.


V jednoduchosti je krása.


Hvězdičky z větviček

27. listopadu 2014 v 22:31 Pro inspiraci
Na podzim ostříhané či zjara seřezané větévky se vždycky hodí. Přírodní i namořená špejle je může nahradit.

A zde je odkaz na mnoho dalších skvělých nápadů pro tvořivé - pro inspiraci. Další zajímavé odkazy můžete vkládat do komentářů.

Z knihy keltské moudrosti

27. listopadu 2014 v 22:13 | O´Donohue |  Zajímavé knihy, odkazy
Tělo je zrcadlem duše.
Tělo je svátost. To krásně vystihuje stará, tradiční definice svátosti. Svátost je viditelné znamení neviditelné milosti. V této definici se uznává, že neviditelný svět se projevuje ve viditelném světě. Hluboko v srdci neviditelného světa spočívá touha projevit se. Veškerý náš vnitřní život a intimita duše touží po tom, aby nalezla zrcadlo ve vnějším světě. Touží po formě, v níž by mohla být viděna, vnímána a dotýkána. Tělo je zrcadlem, v němž se odráží skrytý svět duše. Tělo je posvátný práh a zasluhuje si, aby bylo respektováno, opatrováno a aby byla chápána jeho spirituální povaha. Katolická tradice toto pojetí těla krásně vystihuje podivuhodnou větou: Tělo je chrámem Ducha svatého. Duch svatý zosobňuje živou důvěrnost i skutečnou rozdílnost uvnitř Trojice. Označit lidské tělo za chrám Ducha svatého znamená uznat, že tělo je naplněno živým a nespoutaným božstvím. Tento teologický vhled nám pomáhá pochopit, že smyslové je v tom nejhlubším smyslu posvátné.
Tělo je také velmi upřímné. Jistě už jste sami poznali, že vaše tělo lže jen zřídka. Rozum vás může oklamat a postavit mezi vás a vaši přirozenost všechny možné překážky, tělo však nelže. Vaše tělo vám říká, pokud mu nasloucháte, jaký je váš život a zda jej žijete z hlubin své duše, anebo z labyrintů své negativity. Tělo má také obdivuhodnou inteligenci. Každý náš pohyb, opravdu všechno, co děláme, vyžaduje tu nejjemnější, detailní spolupráci všech našich smyslů. Lidské tělo je nejsložitějším, nejjemnějším a nejharmoničtějším celkem.
Tělo je vaším jediným domovem ve vesmíru. Je to posvátný chrám, skrze nějž jste spojeni s vnějším světem. Budete-li mlčky rozjímat nad tajemstvím těla, přiblížíte se k moudrosti a k svatosti. Je smutné, že křehkost, jemnost a drahocennost příbytku, kterému říkáme tělo, si často uvědomíme teprve tehdy, když onemocníme. Když jste na návštěvě u člověka, který je nemocný nebo se chystá na operaci, můžete mu navrhnout, aby si popovídal s tou částí svého těla, která není v pořádku. Poraďte mu, ať s ní hovoří jako s partnerem, poděkuje jí za všechno, co pro něj udělala, a poprosí ji za odpuštění za všechno, co kvůli němu musela vytrpět. Každá část těla má paměť, do které se ukládají všechny její prožitky.
Vaše tělo je celek složený z mnoha rozmanitých částí, které se společně snaží o to, aby umožnily vaši existenci v tomto světě. Dualismus oddělující duši od těla je nesprávný a měli bychom se ho zbavit. Duše není jednoduše v těle, schovaná kdesi v jeho nedostupných hlubinách. Pravdou je spíše opak. Vaše tělo je v duši, a ta je zcela naplňuje a prostupuje. Obklopuje vás proto krásné a tajemné světlo vaší duše. Toto poznání nás může inspirovat k novému způsobu modlitby: Zavřete oči a uvolněte celé své tělo. Představte si světlo, které je všude kolem vás, světlo vaší duše. Když se nadechujete, představujte si, že vtahujete toto světlo do svého těla, do každé jeho části.
Je to krásný způsob, jak se modlit, protože takto proniká světlo vaší duše, váš křehký světelný pancíř, přímo do vaší fyzické existence, do hlíny, z níž jste uhněteni. Jedna z nejstarších meditací spočívá v tom, že si představíte světlo, jež do vás vstupuje, když se nadechujete, a temnotu či vnitřní nečistotu, jež z vás vychází při výdechu. K takové tělesné modlitbě by měli být vedeni nemocní lidé. Když do svého těla necháváte proudit očistné, léčivé světlo své duše, uzdravujete ty části svého těla, které jste zanedbávali a které trpí. Vaše tělo vás velmi důvěrně zná, zná vaši duši a její skrytý život. Vaše tělo si uvědomuje mnohem lépe než váš rozum, že být zde na zemi je neobyčejné privilegium. Ví také, že jednou přijde smrt. V naší fyzické, tělesné existenci je přítomna jakási hluboká a ryzí moudrost. Často nás teprve nemoc přivede k poznání, že jsme své tělo zanedbávali a nenaslouchali jeho hlasu. Naše tělo k nám chce mluvit, sdělovat nám pravdy, které jsou skryty pod povrchem našeho všedního života.

John O´Donohue-Kniha keltské moudrosti

Síla laskavosti

25. listopadu 2014 v 17:09 | Eva a Iva |  Slova a obrázky
Vzpomínám, když jsme zde před několika lety společně prožívali vlnu vděčnosti - Gratitude. Mocný symbol z dávných dob mě stále provází. Uvědomuji si jeho sílu a kdykoliv cokoliv vařím, děkuji za vše, co je součástí pokrmu. Když peču kváskový chléb, zakreslím si nad ním rukou symbol vděčnosti a jako to dělávala moje babička, udělám nad ním také křížek. Zibby nás naučil vděčnost prožívat. Druhá vlna pak byla jako by opakováním a od té doby se inspirativní člověk neozval. Dobře ví, že všechny naše postoje, touhy, konání jsou jen na nás samotných. Pochopila jsem , že nikdo nás nemůže stále vést za ruku, že existují jen inspirativní momenty , takové malé lekce a když člověk hledá sám, najde mnohem více.

Slyšela jsem, že prodávači v našem obchodě jsou nějak málo ochotní, bez úsměvu. Řetězec Hruška je po čase přesunuje na jiné prodejny, mně z neznámého a podivného důvodu. Sotva se s pokladními trošku seznámíte, znají vás jako stálého zákázníka,musí odejít na jinou prodejnu, i když třeba bydlí naproti a jsou to matky malých dětí. Zvláštní systém. Když se na zakaboňeného prodávače usmějete, neumí úsměv opětovat.Proč asi?
Dobrý skutek každý den - heslo skautů, by mělo být vštěpováno dětem odmalička.
ROZDÁVEJ ÚSMĚV, JE ZADARMO - to by měla být taková samozřejmost jako pozdrav " Dobrý den " .
Zibby nás učil, že " vánoce jsou v indiánské zemi každý den".Ty naše české Vánoce se v poslední době proměnily mnohem více, než bychom si snad asi přáli. Zkusme se navracet do dob, kdy se nikam nespěchalo, dárků bylo málo, ale rodina seděla pěkně pohromadě a prožívala neskutečný pocit štěstí z vánoční atmosféry a vůně cukroví provoněla domácnosti, zněly koledy... Každý máme svoji vzpomínku . Ať povídají babičky a dědečkové, jak tomu bylo dříve...Neseďte u počítače a ptejte se jich, dokud je máte, protože později se nemusíte dozvědět už nic. A televizní americké Vánoce, to je přece něco docela jiného.
Dnes mi přišel e-mail od Ivy Sedláčkové. Inspirativní a hlavně hodně důležitý.Dobrá ráda je také takový dárek.Děkuji.

RADA a INSPIRACE pro dnešní ( a nejen dnešní ) :-) den :
BUĎME LASKAVÍ
Jeden laskavý skutek denně může zvýšit naši energii, protože nás povznese vděčnost těch, jimž laskavost projevíme .
Jednáme-li na základě soucítění, pak doslova vysíláme svou sílu jako paprsek světla, který pomáhá druhému a pozvedá jej. Když pak tento člověk vůči nám pocítí vděčnost, naplní nás velmi mocná vlna energie. Kdykoli na nás někdo s povděkem pomyslí, pozvedá tím i našeho ducha. Dokonce to můžeme pocítit jako zlepšení nálady nebo jako hřejivý pocit u srdce.

Vykonáme-li každý den jeden pozorný čin pro dobro někoho jiného, je to investice do našeho vlastního duchovního růstu a pokroku.
Dalo by se vlastně říci, že takovým skutkem prokazujeme laskavost sobě samým.
Jde o situaci, v níž získává každý.
MYŠLENKA pro dnešní DEN:

Nechávám se vést a šířím DOBRO.
Rozdávám bez zábran prostřednictvím LÁSKYPLNÝCH SLOV, MYŠLENEK, ENERGIÍ, NÁPADŮ a POMOCI.
Mluvím LASKAVĚ o SOBĚ, DRUHÝCH i o SVÉM SVĚTĚ...
:-)
Nechť se NÁM to daří !!
Mějte vlídné dny plné Laskavosti a Radosti !!
Ivana Sedláčková

Cvičení s krční páteří

23. listopadu 2014 v 22:31 | vide |  Zdraví, bylinky...
Protože cvičení na krční páteř je velmi choulostivá záležitost, uvádím nejdříve komentáře uvedené pod videem.

Znáte dědka kořenáře? A máte chuť si zkusit jednoduchá ale účinná cvičení pro svá těla zničená sezením u počítačů? Aniž bychom mu chtěli dělat reklamu, stává se tento samorostlý chlapík pomalu fenoménem. Pokud jste dosud neobjevili tohoto laického léčitele, zkuste si jeho krátká videa najít třeba na YouTube. Dědek kořenář nám připomíná ty nejzákladnější a zapomínané věci a jeho lidový přístup například k józe je kouzelný, svérázný, humorný a přesto funkční. Hezký večer vám přeje Džoudy... :-)

Velmi pěkně natočeno i s hereckou vložkou, ale to cvičení je třeba provádět pomalu. Dědek kořenář chce zřejmě stihnout v krátkém čase hodně cviků. Rychlé pohyby mohou naopak krční páteř zabloknout. V každém případě ty cviky jsou dobré. Jen pozor na jejich provedení.

Moje osobní zkušenost je, že nemám zaklánět hlavu - rada terapeutky, ale už ji mám docela dopředu jako želva, takže...
Nechávám na vás, jen pro inspiraci. Třeba na YouTube najdete něco navíc.


Energetická ochrana

23. listopadu 2014 v 20:40 | převzato |  Zdraví, bylinky...
"Vyhni se všemu zlému, dělej to, co je dobré, očisti své vlastní myšlenky. To je sdělení probuzených."
Dhammapada, verš 183
Za hranicí vnímání našimi pěti smysly jsou další světy, které nás ovlivňují a máme i schopnost vnímat jejich energii. Využíváme ji, ať už jsme si toho vědomi či nikoliv. Na základě tohoto vnímání energií činíme i svá rozhodnutí. Vše kolem nás je nabité našimi myšlenkami a energií. Přijímáme většinou to, na co jsme vyladěni. Během celého dne nás ovlivňuje mnoho energií a zároveň jsme vysílací stanicí s určitou frekvencí uzpůsobenou naší mysli. Proto způsob, jak vnímáme a reagujeme na naše myšlenky během dne, nás usazuje v naší realitě a vytváří základnu, v níž je tato realita tvořena. Protože jsme jako rádio, můžeme se naučit vyladit a přijímat jakékoliv informace, které chceme. Každý z nás čte energie určitým způsobem. Někteří vidí barevné aury, jiní vnímají energie druhých pomocí pocitu, který z lidí mají nebo jako myšlenku, která nás v daný okamžik napadne. Člověk je dokonalým systémem uzpůsobeným pro vnímání energií. A nejen člověk - stejně vnímavými jsou zvířata ,rostliny, stromy, a i minerály. Čím lépe vnímáme energii, tím jasněji uslyšíme své vnitřní vedení a vyšší moudrost.


Štětce k malbě

21. listopadu 2014 v 21:49 | video |  Pro inspiraci

Cena Michala Velíška

21. listopadu 2014 v 20:59 | Eva |  Slova a obrázky
Včera večer jsem si říkala, že bych měla dát hlas nějakému člověku. Ale komu, když všichni jsou hrdinové. Nemám ráda tyto výběry, proto jsem přemýšlala, jak to asi provedu a nechala vše plynout. Dnes mi přišel od kamarádky Jitky e- mail.

Zdravím, možná jste už poslali hlas, tak jen pro jistotu.
Hezké dny. J

Do 30. listopadu se hlasuje! Myslím, že by si cenu zasloužil... A.

http://www.sedlcanske-noviny.cz/cz/clanek/jeden-andel-strazny-bydli-i-v-sedlcanech.html

Je jedno, komu dáte hlas, já ho dám Záchranci ze Sedlčan. Zapracovala totiž synchronicita.
Hlasuje se zde.

Duše, co tančí císařský valčík

20. listopadu 2014 v 19:45 Zajímavé knihy, odkazy

Aneta Schauerová

"Duše, co tančí císařský valčík" je lehce srozumitelnou příručkou k objevení svého ztraceného já. Mnoho lidí stále ještě totiž přežívá za maskami přesvědčení, která byla vštípena zautomatizovanými procesy výchovy. Tato přesvědčení jim potom v životě způsobují neklidné myšlenky a různé vnitřní bloky.

Kniha je tedy určena zejména pro ty, kteří mají zájem o své vlastní přirozené štěstí. Čtenářům opět vnese do srdce bezpodmínečnou lásku k sobě, klid, mír a blaženost.
Zkrátka se jedná o průvodce svobodným bytím, který má za úkol uvolnit duši a rozbít ego, které je příčinou mnoha lidských trápení.

Příběh autorky knihy:

Knihu jsem napsala na základě svých vnitřních pocitů, které mne vedly. Nejprve to měla být jakási pomocná příručka pouze pro mne, později jsem ji dala přečíst své mamince, které má kniha úplně změnila způsob myšlení. Nyní je daleko šťastnějším člověkem, který se má rád a svět kolem sebe ji připadá krásnější. To ve mně evokovalo pocit, že bych ráda pomohla dalším lidem v rodině a později i lidem neznámým. Knihu jsem se rozhodla tedy vytisknout navzdory přístupu českých nakladatelství, která mne odmítli pomoci knihu vydat, protože nejsem známou autorkou. Vytiskla jsem si ji za své náklady bez očekávání nějakého výdělku.
Do minulého roku jsem byla ještě studentem magisterského studia ekonomického oboru. Po promoci jsem v sobě měla ohromnou ambici a chuť budovat si kariéru (jak to mívá vštípené mnoho vysokoškoláků). Přičichla jsem ke světu, kde jde jen o peníze a velký biznis. To se mi však celé po půl roce znelíbilo a uvědomila jsem si, že nejsem člověk, kterému by úspěch a velké peníze na úkor druhých přinášely radost. Proto jsem odešla z této hektické práce. Chvíli jsem byla doma a zde proběhla ohromná změna mého myšlení. Byla jsem často sama se sebou a uvědomila jsem si, co je smyslem života. V únoru 2014 přišla pohnutka napsat knihu a v červnu už proběhly první korektury a návrhy na obálku. Nyní pracuji v redakci, žiju klidným blaženým životem a chci ve svém volném čase pomáhat.
Cítím, že je mým posláním se o tuto knihu podělit. Těší mne každý názor čtenáře a jsem všemu otevřená.

Ukázka z knihy, kapitola 1

Umět si položit správné otázky, aneb tzv. otázky inteligentních
Každé malé dítě, které se chystá se svým rodičem jít na procházku, je schopno položit během této krátké cesty svému rodiči desítky i stovky otázek. Dospělému člověku to někdy může připadat až otravné, ale jelikož je moudrý a má zájem na tom, aby z jeho dítěte "něco" bylo, odpovídá.
Kolik otázek průměrně za den položí dospělý člověk? Na tuto otázku odpověď neznám, ale jistě mi dáte za pravdu, že jich bude o dost méně. Jakmile začínáme nabývat dojmu, že toho víme dost, přestaneme se ptát. Může to být z několika důvodů, jedním z nich je samozřejmě jakýsi pocit toho, že když se zeptáme, budeme vypadat hloupě. Takto však uvažují jen ti omezení. A ti nejomezenější z omezených dokonce mívají dojem, že se ptát nepotřebují, neboť ví všechno. To jsou ti, kteří nikdy nemohou docílit seberealizace a uspokojení ze života.
Dítě se vyvíjí rychle právě proto, že je čisté, nebojí se zeptat a nedává do toho své ego, neboť skoro žádné ještě nemá. To až my, jakožto jeho rodiče, učitelé či sourozenci, mu začneme podsouvat názory a poznatky. Dítě v tomto začne fungovat jako opička a ihned si naše odpovědi zaznamená, zopakuje a vezme za vlastní. Proto je výchova tolik podstatná. Avšak správná výchova neznamená podsouvat neustále naše názory malému dítěti, nýbrž ho nechat dělat vše jak cítí a jen v případech nového učení nebo ohrožení teprve zasáhnout. Dítě tak není svazováno, samo se realizuje a navíc paradoxně o to víc nás pak bude milovat. To, jakou energii do něj vložíme, se nám desetkrát více vrátí i z jeho strany.
Ustaraní upjatí rodičové, které svému dítěti přesně vymezují jeho cestu, nikdy nemohou být z něj ve stáří šťastní. Neboť dítě buď zcela zvlčí a jejich přítomnost ve svém životě už tedy nebude vyžadovat, nebo se stane na svých rodičích zcela závislým.
Jak si tedy představuji ideálního rodiče? Laskavý, radostný, přísný kamarád.
Zpět k otázkám.
Člověk je tedy vlastně takové rozumné zvíře, které má klást otázky. Čím více otázek pokládá, tím dělá větší pokroky v poznání okolí, ale i sebe samotného. Základní rozdíl mezi člověkem a zvířetem je ale v něčem jiném. Odpověď na otázku: "Proč nemá například šimpanz spiritualitu?" by byla REFLEXE. Člověk má totiž - a to jako jediný na této planetě - schopnost sebereflexe = sebereflektující paměť. Kdežto zvíře reflektuje pouze své okolí. A to je důležité vzít v potaz, jelikož nám to něco říká. Měli bychom si této vlastnosti vážit, a to, proč jsme se nenarodili jako například šimpanz, denně oslavovat.
Méně inteligentní lidé otázky nekladou, ale ti inteligentní se dotazují poměrně často. Nejvíce inteligentní umí klást otázky na velmi vysoké úrovni. Co znamená velmi vysoká úroveň? To je úroveň, která není probádaná, avšak velmi podstatná. Jednou takovou důležitou otázkou by mohlo například být:

Co s námi bude po smrti?

Klást si tuto otázku vyžaduje jistou odvahu. Ačkoliv to mnohdy bývá časté téma v hospodách, které se zvrhne ve fantasmagorické historky. Něco přece opravdu jen musí být.
Když si nás jako člověka rozebereme, zjistíme, že se skládáme z našeho hmotného těla a duše. Bereme v potaz, že duše opravdu existuje a je uložena za hrudním košem.
Jedna studie, která se zabývala podobným výzkumem, byla prováděna v roce 1907 lékařem Duncanem MacDougallovem z Haverhillu v Massachusetts. MacDougall pracoval se šesti pacienty, kteří byli v kritickém stavu. Vážil jejich tělo v době těsně před smrtí, a pak ihned po jejich smrti.
Zjištěné výsledky, publikované také v současných lékařských časopisech, uváděly, že pacienti přesně v okamžiku smrti ztratili na váze v průměru 21 gramů. Dr. MacDougall dospěl k závěru, že tento rozdíl je hmotností lidské duše, která při smrti opustila pacientovo tělo. Tento kuriózní fakt dal vzniknout filmu z roku 2003 s názvem "21 gramů".
V současné době se této studii věnuje jen málo pozornosti. Ve vědeckých kruzích byla odmítnuta jako pouhá anekdota. Odpůrci totiž tvrdí, že naměřené výsledky by mohly být způsobeny chybami, které při měření mohly teoreticky nastat. Přesto však zatím nikdo znovu experiment nezopakoval, aby MacDougallův objev buď potvrdil, nebo vyvrátil.
"Koncept doposud předpokládal, ale nikdy vědecky nedokázal, že vědomí a paměť jsou lokalizované v mozku," píše i profesor Van Lommel v knize "O kontinuitě našeho vědomí".
Inu, když si toto uvědomíme, může nás to velice snadno osvobozovat. Vyžaduje to, ale jistou dávku inteligence. Například narodí se dítě, které roste a stane se z něho chlapec, z chlapce se postupně stane mladík - jeho tělo prochází zásadními změnami a nakonec je z mladíka dospělý muž. Z tohoto dospělého muže se stane později stařec. Tělo se tedy rapidně změnilo, ale jeho duše, která v něm přebývá, je stále stejná. Proto často slýcháváme od našich prarodičů, že se cítí jako zamlada, "jen ty klouby…" Z toho tedy můžeme logicky vyvodit, že když toto tělo zemře, duše neumírá, protože se ani nemění.
Věda o vědomí Kršny, buddhismus, hinduismus a další podobná náboženství tomu říkají převtělování. Když tedy člověk zemře, je to jen jeho hmotné tělo, jeho schránka, co odchází, nikoliv duše.
Toto je podrobně vysvětleno ve védských písmech, kde se píše:
"Duše se nikdy nerodí a neumírá, existuje neustále a nikdy nezanikne. Je nezrozená, věčná, trvalá, nesmrtelná a původní. Nezahyne, když je zabito tělo".
To je prý zákon přírody. Védy také říkají, že je to podobné, jako když se nakazíme nějakou nemocí. Doba než se projeví například neštovice, se nazývá inkubační. To může trvat i 7 dní a nemůžeme se tomu vyhnout. Když se totiž nakazíme, zákony přírody zařídí, aby se nemoc i projevila. A přesně podle takových přírodních zákonů funguje putování duše. Na světě existuje 8 400 000 různých druhů těl a zákony přírody přidělují vhodné tělo podle přání Boha. Bůh stanoví, kdo by se ještě měl učit přírodním zákonům. Duše toho, kdo je pochopí, jde po smrti k Bohu.
Lidé si z nevědomosti myslí, že jsou svobodní, ale ve skutečnosti jsou zcela závislí. Svobodu, tu si jenom představují, doopravdy je však zcela ovládají zákony přírody. O našem životě a tam, kam poputuje naše duše, rozhodují naše činy.
To, jestli tomu budete věřit, nebo nebudete, na tom zhola nezáleží. Nezáleží ani na druhu víry. Je to prostě zákon. Stejně tak, jako když budeme porušovat nějaký zákon, potrestá nás vláda. Nevěříte-li v Boha, ve vesmír nebo v energie, potrestají vás přírodní zákony.

Kdo jsme?

Zeptejte se někoho, kdo je a on Vám odpoví: "Jsem Čech." nebo "Jsem Američan." A když mu řekneme: " Ano, to vidím, máš české nebo americké tělo, ale kdo jsi doopravdy?" - nedokáže odpovědět.
Celá moderní civilizace se zakládá na chybném přijímání těla za vlastní já. "To, co vidíte, to jsem já, to je moje tělo a tedy i já." Tolik lidí má péči hlavně o to, aby co nejlépe vypadali, kupují si drahé oblečení, chodí do práce dlouho do večera, aby si mohli vydělat spoustu peněz, které obvykle utratí za své tělo. Za tělo, které stejně stárne. To je přírodní zákon, který nelze potlačit.
Proč raději nepečují o svou duši. O duši, která nestárne a která nikdy nezemře. O duši, která když je hezká, je i hezká její schránka, v níž je uložena.
Řekněme, že máme super automobil, představte si Vaše snové auto. Přirozeně se o něj staráte a o sebe taky. Ale sám sebe považujete za to auto. Neříkáte: "jsem auto." To je nesmysl. Přesně to však lidé ve své mysli dělají. Přehnaně se starají o tělesné "auto", které považují za sebe sama. Zapomínají, že se od něho liší a že mají jiné zájmy. To, co vidíme kolem sebe a na sobě, je pouze virtuální. Svět je iluze, důležité jsou emoce, naše cítění a to, jak vnímáme radost.
"Jsme to, co si myslíme. Vše z toho, co jsme, vzniká s našimi myšlenkami. Myšlenkami tvoříme svět." - Buddha

Co je smyslem života?

Smyslem života je užívat si, radovat se a být vděčný, že jsem dostal šanci SE prožívat. Spousta lidí však buduje na velmi špatných základech. Proto se stává, že místo zažívání radosti, trpí.
Všude vidíme boj o přežití. Všichni navzájem bojují pouze o dobrý pocit a pro požitek. Jsme jeden velký naprogramovaný proces, který nás ovládá a říká, jak moc jsme dobří.
Přesvědčuje nás o tom naše okolí a my sami sebe začneme také přesvědčovat o našich kladných vlastnostech a dělá nám to dobře. Tyto programy se spouští na počátku života, při početí. Zde se formuje již jistý vzorec cesty k hodnotě. Snažím se dostat to, co chci a vzniká tak program našeho strachu a sobectví.
Každý z nás jistě v životě zažil okamžik, kdy si pomyslel, že nejsme dost dobří pro danou činnost nebo společnost. A právě tento okamžik spouští program EGA. Je to stejné jako například u počítače. Když chci pracovat s nějakým programem, musím ho nejdříve spustit.
Lidská mysl se nastavuje jako program zapomínání. A proč chceme zapomínat? Protože potřebujeme mít neustále dobrý pocit a ten budeme mít, jen když vytěsníme právě nějaké negativní situace z naší mysli. Tím, ale zároveň dochází právě k tomu naprogramovanému jednání a vytváření si různých bloků a masek, které určitě nevedou ke smysluplnému životu.
"Plodit a nevlastnit, tvořit a nepodržovat, vést a neovládat, tomu se říká hluboký život." - Lao-c'
"Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti." - Tomáš Garrigue Masaryk
Kniha je k dostání jak v tištěné tak i elektronické podobě v distribuční síti Kosmas. To znamená, že si ji můžete mimojiné objednat do jakéhokoliv knihkupectví Neoluxor a Dobrovský. Dále je k sehnání ve známých knihkupectvích zabývajících se duchovní a rozvojovou literaturou, jako jsou například knihkupectví "U Džoudyho" nebo knihkupectví "Hledající" v Praze.
Rychlé odkazy pro nákup: Limeo.cz, KnihyDobra.cz.
Pokud vás kniha zaujala, můžete kontaktovat přímo její autorku, kterou je Aneta Schauerová, e-mail: Anet.duse@gmail.com.

Zdroj textu - Esoterika.cz


Bílý kvítek

19. listopadu 2014 v 22:50 | Eva |  Slova a obrázky

Přináším bílý kvítek,
ty raději zlaté kapradí?
- Kdepak, to vůbec nevadí, že z pohádky on není.
Pohádky tvoří si každý sám
v denním či nočním snění. -
To stačí ti tak málo, jen obyčejný květ ?
- Bože, vždyť kolik v něm je krásy,
radost pohledět.
V něm odráží se vesmír celý
a zobrazuje tvoření,
na které my už zapomněli,
když našlo si nás "Mámení". -
Dobře je, že poznal jsi ten kvítek malý,
je dokonalý, je v něm vše,
co potřebuješ znát.
Měj se hezky, mám tě rád.
S vděčností pohlížím na ten květ
a ruce se mi chvějí.
Chci napsat ještě několik vět,
však slova se vytrácejí.
Z dálky slyším slabý hlas
vypráví o naději.
Měj se rád, měj se ráda,
právě rozkvétá nová zahrada.

E.L.





Léčivé mandaly Soni Klváčové

19. listopadu 2014 v 10:47 Mandaly


Už je na světě v pořadí druhý kalendář léčivých mandal.
Narodil se bratříček k tomu loňskému.
Opět je naplněn 13ti mandalkami s texty.
Leden Světlo lásky
Únor Anděl víry a důvěry
Březen Léčení bezpodmínečnou láskou
Duben O bezpodmínečné lásce
Květen Vzájemná úcta
Červen Svoboda
Červenec Anděl všelásky
Srpen Anděl milosrdenství a soucitu
Září Léčení světlem
Říjen Anděl vyřešení karmy
Listopad Brána ke světlu
Prosinec Sebepřijetí a sebeláska
Porod probíhal lépe než ten první. Bylo to trochu snadnější.
A je tu jedna novinka. Kalendář na rok 2015 má o jednu stránku více,
Jsou na ní mandalky zmenšen., Takové, aby se vešly i do kabelky.
Záleží už jen na vás, co s nimi uděláte.
Jistě vám to udělá radost stejně, jako celý kalendář.
Cena 1 ks velikost 460,-
A menší velikost A 4 jeden 280,-.
Při větším odběru sleva
Objednávejte si kalendáře na emailovou adresu elemiah@centrum.cz
Nebo i na telefon 608708073.
Poštovné u malého kalendáře je 40,- a u toho většího 70,-.
Ale když budete chtít deset a více kusů, tam je poštovné 100,-.



Pro zájemce z Brna a okolí je i možnost, vyzvednout si kalendář osobně u nás doma na Ostružinové 9, v Medlánkách, nebo na dohodnuté schůzce.
Další možnost je na akcích , které pořádám v Jedovnici a také v Brně na Ramešové 6, v klubovně u Liby Mičolové.
V klubovně jich nechám i více, aby si je tam postupně mohli koupit zájemci, kteří tam chodí na různé akce.

Převzato ze stránek Soni - Sofie
Kalendář jsem si už prohlédla a je opravdu krásný, pozitivní, mandalky se usmívají stejně jako jejich autorka.

Pomoz si sám

19. listopadu 2014 v 1:17 | z e -mailu |  Zdraví, bylinky...
Děkuji Lidušce z Vysočiny za zaslání následujícího e-mailu. Některá cvičení mi byla doporučována už hodně dávno a nedbala jsem. O tom, jaké zvuky vydává moje krční páteř, raději pomlčím. Nebuďte líní jako já, dokud je čas.

Vločky tavnou pistolí

16. listopadu 2014 v 19:09 | Odkaz |  Pro inspiraci
Jak si vyrobit vločky tavnou pistolí najdete zde.


Czech Republic - UNESCO World Heritage

16. listopadu 2014 v 18:16 | video
Nádherné video se slovním doprovodem.


Zlaté číslo phi - Fí ...

15. listopadu 2014 v 1:15 | Eva |  Zajímavé knihy, odkazy
Je všude kolem nás. Nejen v umění, v architektuře, designu, hudbě. Je všude, je v nás. Božský poměr.
1: 1,618033988748948482...Phi . řecké " fí ".
Nemusíme milovat matematiku - královnu věd,nemusíme mít v oblibě geometrii, přesto se nám projevuje na každém kroku , aniž si to mnohdy uvědomujeme. Jakýsi kód krásna v přírodě, v nás samotných, na těle, na ruce či obličeji.
Snad proto se té " dokonalosti " říká posvátná geometrie. Fascinuje lidi od pradávná .
Na FB jsem už dávněji objevila profil Posvátná geometrie jako klíč k božství v nás.
Dnes u následujícího obrázku byl odkaz na zajímavé stránky / angličtináři to mají snadné, my ostatní máme Překládač Google , mnohé věci pochopíme z videí. Některá už jsou tady na stránkách v příslušné rubrice - jedno z mnoha zde.


Ať se nezaplatu v samotných odkazech. Fibonacciho posloupnost, o níž jsem už psala, úzce souvisí se zlatým řezem a vše je tak propojeno, jako jsme propojeni my všichni navzájem. Právě ne nahodilé seznámení s posvátnou geometrií mi pomohlo pochopit mandaly do větší hloubky. Řekla bych, že jsem tak trošku pochopila i sebe.Kdo by řekl, že prostřednictvím matematiky! Vezměme ji na milost a hledejme souvislosti.
Třeba ona Fibonacciho poslopnost v hudbě. Už tady na stránkách je. Ale při jejím hledání jsem zjistila, že videí už je tolik... Vzdala jsem to, seznam je často přerušen reklamou, tak až se v deštivých dnech budete nudit, nezapomeňte, že stran s videí je více než sedm.


Pro ranní pohlazení

12. listopadu 2014 v 21:55 | z e -mailu |  Slova a obrázky
Dnes mi přišel níže uvedený e-mail od Pavlínky ze Zubří - té, která vyrábí ony kouzelné svíčky.

Nikdy nemarni čas představou, že máš v duchovním vývoji před sebou ještě dalekou cestu.
Ať tě naopak posiluje vědomí, jak daleko jsi již došel, a stále za to děkuj. Uvědomuj si, za co vše musíš být vděčný.
Obklopuj se vznešenými myšlenkami, hezkými věcmi a krásnými lidmi. Snaž se vidět, jak ve všem a v každém svítí světlo pravdy.
Ať tvé světlo plane jasně z hlubin tvého nitra. Věz, že zvenčí nemůže tvé světlo nic uhasit a že ohrozit ho může pouze tvé vlastní negativní myšlení.
Proto vždy smýšlej kladně. Vždy si zvol cestu světla a odejmi sílu temnotám tím, že si jich přestaneš všímat. Hlad po duchovní potravě na celém světě vzrůstá, a proto je třeba stále více světla; nechť tedy tvoje světlo září stále jasně. Buď světlem, vydávej záři všude kolem sebe, a tím zaháněj tmu.
Buď láskou; tvá láska ať z tebe vychází svobodně a pomáhá uspokojit obrovskou potřebu lásky ve světě.

mějte krásný den
mějte, užijte a vytvořte si nádherný Život
vaše síla je úžasná a jedinečná,
tak hurá do toho
jupí jupí jupí juch
všechny moc objímám a z nádherných Beskyd mávám
Pavlína
A mi nezbývá než připojit světýlko jednoho z prvních obrazů tvořených kombinovanou technikou. Tenkrát se skutečně objevilo pod starou jablůňkou. Kéž i vám svítí na cestu.


Mozartův efekt

12. listopadu 2014 v 21:24 | převzato |  Záhady a tajemno
Mozartův efekt

Vztah mezi hudbou a lidskou inteligencí je předmětem zájmu již od dob Pythagorových. Jeden z posledních objevů v této oblasti se nazývá Mozartův efekt (Mozart Effect), pojem, který oživuje zájem rodičů o klasické hudební vzdělání.

Dr. Frances Rauscherová a její kolegové zjistili, že vysokoškoláci po poslechu deseti minut Mozartovy sonáty pro dva klavíry dosahují o 8 až 9 bodů lepších výsledků při testu prostorové inteligence (spatial-temporal intelligence) než v případech, kdy nic neposlouchali. Toto "zvýšení IQ" netrvalo déle než 10 až 15 minut. Někteří psychologové nebyli schopni tento efekt spolehlivě určit, jiní jej potvrdili. Dr. Rauscherová zdůraznila, že Mozartův efekt se váže pouze na prostorové myšlení a prostorovou představivost a ne na inteligenci obecně. Vysvětlení tohoto jevu je možné najít ve způsobu, kterým mozek zpracovává hudbu i prostorovou představivost. Vyšetření na pozitronové emisní tomografii a nukleární magnetické rezonanci ukazují, že poslech hudby stimuluje velkou část mozku. Výsledky rozličných testů (včetně testů prostorového myšlení) ukazují, že na zpracování hudby se podílí část čelní i spánková.
Mozart
Ve studiích dětí ve věku 3 až 4 roky bylo odhaleno, že ty, které aspoň půl roku cvičí hru na klavír, stupnice, notové zápisy, prstoklad a hru zpaměti, si vedly o 30 procent lépe než děti stejného věku, které půl roku navštěvovaly kurzy práce s počítačem, nebo ty, které nepodstoupily žádnou zvláštní přípravu. Zlepšení bylo opět vidět hlavně na prostorovém myšlení a prostorové představivosti. Mozartův efekt tentokrát vydržel 24 hodin, což je připisováno délce tréninku a pružnosti mladého mozku. Zlepšení prostorového myšlení je obecně pokládáno za významné vzhledem k lepším matematickým schopnostem.
E. Glenn Schulenberg z University of Toronto at Mississauga nabídl šestiletým dětem v torontském regionu zdarma týdenní kurzy zpěvu či hry na klavír na Královské konzervatoři (Royal Conservatory of Music). Třetina dětí zahrnutých do studie navštěvovala kurzy herectví, zatímco další skupina šestiletých nebyla nijak připravována. Před započetím studie byly děti otestovány za použití stupnice Wechsler Intelligence Scale for Children (WISC). Po těchto testech nastoupily děti do školy a byly izolovány do svých skupin. Při přechodu z prvního do druhého ročníku byly děti opět testovány. Všechny se zlepšily v průměru minimálně o 4,3 bodu. Schulenberg připisuje toto zlepšení "pouze školní docházce". Děti, které se učily zpěvu či hře na klavír, se však zlepšily ještě více, a to o 7 bodů, jinými slovy o 2 až 7 bodů více než děti z herectví či děti bez přípravy.
Nárůst IQ v kanadské studii, která ukázala, že Mozartův efekt je (podle Rauscherové) platný pro obecnou a ne jen prostorovou inteligenci, byl sice malý, ale patrný. Dřívější práce Dr. Rauscherové se zaměřovaly pouze na prostorovou inteligenci a nepočítaly s možným efektem na celkové IQ. Rauscherová věří, že porozumění hudbě (zejména dovednost převádět symboly ve zvuky) je přenosné na další schopnosti, jelikož sdílejí podobné nervové cesty. Oba zmínění vědci si myslí, že výuka hudby by měla být součástí studijních plánů.
Dr. Gordon Shaw, kolega Dr. Rauscherové, vnímá hudbu jako bránu k vyšším mozkovým funkcím. Je přesvědčen, že hudba nám může pomoci pochopit způsob práce mozku a že pozitivně ovlivňuje naše myšlení a tvorbu. Ve své knize Keeping Mozart in Mind shrnuje Dr. Shaw svůj pětadvacetiletý výzkum a práce ostatních autorů týkající se hudby a mozku.
Lékař a biolog Lewis Thomas provedl studii na skupině uchazečů o studium medicíny. Zjistil, že ze všech studentů měli největší úspěšnost ti, kteří dříve studovali hudbu - plných 66 %. Pro srovnání bylo přijato jen 44 % studentů, jejichž hlavním předmětem byla biochemie. Oddělená studie sedmi a půl tisíce vysokoškoláků ukázala, že studenti hudby rozuměli ze všech nejlépe psanému textu, porazili tak studenty angličtiny, biologie, chemie i matematiky. Studie z University of Texas, která zkoumala 362 studenty prvního semestru, zase naznačuje, že studenti hudby se dokáží lépe srovnat s úzkostmi a problémy s alkoholem a jsou obecně emočně zdravější než jejich kolegové. Mají také víc sebevědomí před, ale i během zkouškového období.
Některé ze států s nejrozvinutějším univerzitním systémem kladou velký důraz na hudební vzdělání. Nejznámější jsou v tomto ohledu Maďaři, Nizozemci a Japonci. Tento přístup se zdá být v opozici vůči postoji Spojených států, které kladou velký důraz na matematiku, přírodní vědy, jazyky a technologie.
Je třeba zdůraznit, že diskutovaná souvislost mezi vyšší inteligencí a hudebním vzděláním je lépe sledovatelná u samotné tvorby hudby než u pasivního poslechu. Zapojení do procesu tvorby je klíčovým stimulem mozku.
I vedoucí velkých firem se shodují na faktu, že umělecké a hudební vzdělávací programy lépe připravují pracovníky do 21. století.
Pokud máte zájem zjistit výši svého IQ, přihlaste se na testování IQ pořádané spolčeností Mensa. Společnost Mensa provádí testování prostřednictvím mezinárodně uznávaného standardizovaného testu.
Autor: Z originálu: The Mozart Effect, Thomas Hally; Mensa International Journal, červen 2009, číslo 525 přeložil Jiří Chmela

Picles 2

12. listopadu 2014 v 20:28 | převzato |  Zdraví, bylinky...
PICKLES - probiotika skoro zadarmo

Pickles je zkvašená zelenina. Je to ideální způsob uchování zeleniny pro zimní období. Bakterie mléčného kvašení jsou výborným konzervantem a zelenina si díky jim uchová řadu vitaminů a minerálů.
Užívání kvašených zelenin má tisíciletou tradici. Díky mléčnému kvašení se uchovávají vitaminy a u některých zelenin se jejich množství dokonce zvyšuje!
Kvašená zelenina je výborným zdrojem probiotických bakterií - kvašená zelenina a kysané zelí dodávají tělu probiotické bakterie (které jsou potřeba například při nevhodném stravování, po léčbě antibiotiky či při užívání hormonální antikoncepce) a obnovují tak přirozenou mikroflóru. Mléčné kvašení výborně podporuje imunitu, krev, čistí trávicí trakt a podporuje zdravou střevní mikroflóru a regeneruje jaterní tkáň. Díky ní do těla vstupuje řada enzymů a ty regenerují buňky.


V Perleťové zátoce

9. listopadu 2014 v 21:10 | Eva |  Slova a obrázky

Řeka slov,
Oceán nesplněných přání ...
Celý Vesmír máš ve své dlani ,
Kroniku Času neseš s sebou stále,
perletí psáno kudy jít dále.
Hodiny neodměřují Čas,
věčnost je v nás ...
Beze slov, v tichu potůčkem činů
laskavých jako paprsek slunce
podáváme si ruce.

E.L.

Mezi hvězdami

8. listopadu 2014 v 1:28 | Eva |  Slova a obrázky

Sedm paprsků

5. listopadu 2014 v 20:45 | Eva |  Slova a obrázky
Paprsek první


Paprsek druhý


Paprsek třetí...


Paprsek čtvrtý


Paprsek pátý...


Paprsek šestý


A poslední Paprsek sedmý ...


Prosím přijměte tuto hru. Který paprsek vás alespoň trošku zaujal ? Která barva vás přitáhla.
Najdete rozdíl mezi prvním a posledním paprskem ?
Za nějaký čas vložím pod čaru významy těchto barev pro zvídavé a zvědavé.Já sama, i když teorii barev znám,tak se jí neřídím a vše ponechávám intuici. Ono asi hodně věcí je docela jinak, než máme načteno.

Relaxuj ...

1. listopadu 2014 v 20:14 Relaxace

Zvedněte hlavu vzhůru ...

1. listopadu 2014 v 19:59 | Eva |  Zajímavé knihy, odkazy
Kdo by se rád nepodíval na blankytnou oblohu? Kdo nikdy nespal pod širákem , kdo s nastupujícím podzimem nevnímá sílu Orionu, nemám na mysli čokoládové laskominy, i když ... Miluji čokoládu. Ale ještě více souhvězdí v zimě, protože se objevuje v časnějších hodinách. Západ slunce bývá zlatavější, magičtější, červánky, kdy "Mikuláš peče", vyvolávají u mě vzpomínky na dětství, kdy jsme mívali odpolední vyučování , zvonilo 17:05 a vraceli jsme se po setmění. Ráda jsem čekala na první hvězdu a teprve později s otočnou mapou nad hlavou učila se poznávat souhvězdí.
Hvězdná obloha fascinuje. Vítám každý den bez smogu, bez mračen.

Co lze spatřit na obloze v listopadu? To se dozvíte v mapce, kterou pro vás připravil Klub astronomů Liberecka. http://udalosti.astronomy.cz/?p=4725

Krásné sny, přátelé.