Květen 2014

Mosty od srdce k srdci

30. května 2014 v 18:35 | převzato |  Zajímavé knihy, odkazy

JSTE OSTROVY VE VODÁCH SAMOTY A STAVÍTE MOSTY JEDEN K DRUHÉMU.
TAKÉ TY JSI OSTROV A STAVÍŠ SVŮJ MOST. DOSTAVÍŠ-LI JEJ A PŘEJDEŠ PO NĚM,
NEPOZNÁŠ CESTU ZPÁTKY, NEBOŤ SE ZA TEBOU ZBOŘÍ. JSI STAVITEL MOSTŮ
A VRACÍŠ SE TAM, KDE JSI SVOU PRÁCI NEDOKONČIL. POSTAV MOST A POZNÁŠ,
ŽE NEVEDE K JEDNOMU BŘEHU, ALE JE CESTOU MEZI BŘEHY A OSTROVY. KDO MILUJE
JIŽ NEVIDÍ SVŮJ OSTROV. POSÍLÁM DO SVĚTA STAVITELE. STAVĚJTE MOSTY OD SRDCE K SRDCI.



J.L. Cesta srdce

Tento text mi zaslala paní Mariánnka,spolu autorka stránek Cesta ženy .
Je také autorkou stránek Žena v e světle.
Děkuji.


Planá růže

30. května 2014 v 18:01
Když v minulém století začaly mizet meze mezi poli, šípkové růže zmizely spolu s nimi a dnes místo nich najdeme zvláštní růže na plochám před supermarkety. Mají v sobě nějakou zvláštní tvrdost, i když voní a šípky mají přímo obrovské stejně jako trošku umělé ovoce na pultech obchodů. Ale přesto, díky i za ně.
Planá růže, růže šípková je docela jiná. Přestože má trny, je v ní tolik něhy, takové zvláštní energie,které si určitě povšiml pán Bach a vytvořil z ní jednu z esencí - Bachova květová terapie.
Pocítila jsem ji letos na těle jenom tím, že jsem obcházela kvetoucí keřík a nemohla se nabažit vůně, barev, neskutečné krásy.


Je v ní tolik křehkosti a něhy a zároveň síly a odhodlání vykvést.Skrčen mezi ostatními poupaty dere se na svět kvítek. Pak mění se žluté tyčinky v hnědé, každý květ chová v sobě princeznu ...Miluji plané růže...







V každém květu plané růže schovává se Růženka. Pohádku určitě někdo vymyslel, když seděl pod šípkovým keřem.


Obrovská síla květů ... Plátky občas vytvářejí srdíčka .Jedno se odráží v následující fotografii.


A tak si ta naše planá růže zaslouží celé album. Kdo ji má rád, nahlédněte - Fotografie 4

Pan Václav Větvička v knize Moje květinová dobrá jitra věnuje růžím několik kapitol , v nichž připomíná " Růžové obce i kopce ", Rosendorfy, Růžové Zahrady, Růžová údolí a Růžové hory - to všechno souvisí s růžemi.Růžový vrch, Růžový palouček, Válka růží, Černá a modrá růže, Tisíciletá růže - názvy kapitol velmi půvabné knížky. Obrovský rozsah znalostí má pan Václav Větvička a každému, kdo má rád květiny a přírodu ,doporučuji jeho knížky.

V zahradě po dešti

29. května 2014 v 21:33 | Eva |  Fotografie a jiné
Letošní květnová zahrada připomíná spíše dny červnové. Kvetou růže i hvozdíky , nádherně večer voní bez.A po dešti? Vzduch nasycen vůněmi letních dní, jen teplota dnes byla spíše podzimní - 11 nad nulou.


Jahody zrají ...








Miluji ty drobné zvonečky a hvozdíky ...


A růže, které voní ...



A ostatní kapky zde.

Zlatohlávek černý

29. května 2014 v 21:02 | Eva |  Fotografie a jiné
Objevil se nejdříve na ostružinomaliníku.Černý brouk s bílými tečkami, který nasával a nasával. Škodí, neškodí, pomyslela jsem si a on mezitím uletěl. Druhý den byl krasavec na šípkové růži.


Zdržel se déle, tak ve složce Hmyz - Fotografie 4.
Na Fb - Herbář Wendys jsem položila otázku, zda máme v zahradě nějakou mandelinku a záhy přišla odpověď od paní Dany zároveň s odkazem.Tak vidíte, zlatohlávek nemusí být vůbec zlatohlavý, ale dokonce huňatý.
Děkuji, paní Dano.

Kosatec - iris

29. května 2014 v 14:58 | Eva |  Fotografie a jiné
Kosatcová
Pršelo u vás? Přehnala se bouřka - a přitom i slunce svítilo, někdy pěkně zešikma? Tak to jistě kousek od vás, na sáhnutí, se klenula duha.Přírodní div, zázrak, který nikdy nepřestanu obdivovat. A přitom vlastně nic . rozložené světlo. Vezměte duhu do ruky ... nejde to. Ale jde, jen se trochu musíte snažit.Ovšem, nehoňte se za tou, co se lomí v posledních kapkách deště. Vyjděte na zahrádku nebo do parku - nebo do Průhonic, do světové sbírky dr. Milana Blažka v Botanickém ústavu Akademie věd ČR - civte a obdivujte...
kytky, co se tak pěkně jmenují po duze. Iris či íris, český kosatec. To je tak krásná kytka, že si ji i skauti zvolili za symbol, třebaže mu říkají " skautská lilie ". Ale kdepak, je to kosatec, florentský možná...

Ukázka z knihy štiřinského zahradníka Václava Větvičky - Herbář pod polštář.

V dnešním deštivém dni vás vítám u nás na zahradě.



Kosatec starý mnoho let, jediný z mnoha těch barevných, který přežil.


Miluji jeho křehkost.


Další oblíbenec.





To je takový záhonek -záložník plus. Když už nemám místo, vložím oddenek, semínko, řízek. A tak tady spolu pod ochranou ibišků žijí nejen kosatce, ale také se připravuje ke kvetení čechrava a flox.


Vpravo dole, ta nevzhledná běžecká hůl,střeží malý plamínek. Po několika letech vyrostl ze semínka.




Dnes jsem vytvořila složku Kosatec, abych podpořila představu, že příští rok bude zharada bohatší o jinou barvu. Některé fotografie jsem vložila do složky Květen, jiné do složky Dvě a Kapky. Ach, to třídění, nic pro mě. Všechno je zde.


Podvečer - po dešti

29. května 2014 v 11:03 | Eva |  Fotografie a jiné
Letos poprvé je clemais obsypán tolika květy, že je ani spočítat nelze. V podvečer, kdy je obloha nade mnou zatažená ,září obrovské bílé květy do dálky.



Je tak málo světla, že automat snímá s bleskem.


Jediný fialový kvítek mezi bílými. Rozkvetla první růže v bouřkovém dni.




A také můj oblíbený zvonek.


Ostatní v pozoru očekávají následující dny. Jaké budou ?


Vracím se k plamínku a snímám zpod pergoly. Odtamtud vytvářel krásnou spirálu a nyní květenství píše "S " .


Obloha se dívá modrýma očima, na východě už nejsou mračna.Přibližuji si " S " a přemýšlím, co mi chce clematis sdělit.


Také to může být trojka nebo OM nebo náhoda, na kterou nevěřím. A růže s kapkami? Vykouzlila jeden krásný obraz.Je v něm tolik symbolů, až se tají dech.




Znamení

25. května 2014 v 21:48 | převzato |  Citáty
Znamení

Byla bouře. Na ostrůvek doplaval trosečník, který se ze všech sil držel kousku rozbité lodi. Ostrůvek byl ve skutečnosti jen větší útes, holý a nehostinný. Trosečník se začal modlit. Ze všech sil prosil Boha, aby ho zachránil, a každý den vyhlížel na obzoru pomoc. Ale žádná nepřicházela.
Po několika dnech se na ostrůvku zabydlel. Podařilo se mu vyrobit nástroje k lovu a obdělávání půdy, po nekonečných pokusech se naučil rozdělávat oheň a v potu tváře si vystavěl přístřeší, které ho chránilo proti větrům a bouřím.
Uplynulo několik měsíců. Trosečník se stále modlil, ale žádná loď se na obzoru neobjevila.
Nějakého dne zavál vítr plameny z ohniště na rohože trosečníkova příbytku. Ten se v okamžiku vzňal. Hustý kouř zahalil celé okolí. Během několika minut přišla vniveč celá jeho několikaměsíční práce.
Trosečník, kterému se nepodařilo zachránit z plamenů téměř nic, se s pláčem zhroutil na písek. "Proč, Pane? Proč se mi muselo stát i tohle?
O několik hodin později přistála u ostrůvku veliká loď a spustila na vodu člun.
"Jak jste zjistili, že tu jsem?" ptal se trosečník, který nevěřil svému štěstí.
"Zahlédli jsme kouřové znamení."

Tvé dnešní potíže jsou kouřovým znamením zítřejšího dobra. Bůh tě přijde zachránit.

Živá voda pro duši - Bruno Ferrero



Ten klíč - starý a zrezivělý - jsem vloni dostala jako PF s fotkou, na které byly staré dřevěné na červeno natřené dvěře. Foceno někde v Anglii. Červené dveře jsou prý symbolem štěstí. Klíč jsem si zavěsila v pergole. Proč? Příště.

Moje lásky

24. května 2014 v 20:36 | Eva |  Fotografie a jiné
Přiletěly z daleka. Včely. Za vůni plané růže, ostružinomaliníku. Ranní paprsky si pohrávaly se stíny na květech a včely se otáčely ve směru hodinových ručiček.




Zajímavé bylo, že mladí čmelácí netrpělivě přelétali z jednoho květu na druhý, no jo, skotačivé mládí, včelky se dokázaly v pylu doslova koupat.


Planá růže voněla a já znovu děkovala paní Mariánnce, že mi ji poslala. Škoda, že kvete tak krátce.



A ještě pylové srdíčko


Dnešní celý " úlovek " najdete v rubrice Fotografie 4 - složka hmyz - zde.
A moji lásce - plané růži věnuji další část.



V celistvosti

23. května 2014 v 10:27 | Eva |  Slova a obrázky

Až všichni lidé na světě pochopí,
že jsou spolu navzájem spojeni,
aniž to mnozí tuší,
že Země pokvete celá teprve tehdy,
když v jejich srdcích zavládne klid a mír,
když jeden druhému bude oporou,
když budou více dávat než brát,
když pečovat budou o vše živé,
rozvíjet hodnoty zatím pro ně pomíjivé,
když radovat se budou z toho, že v jiné zemi je už líp,
opustí závist, zlobu, klamy,
přestanou brojit proti sobě klany
a společně pak půjdou cestou celistvosti,
pak hojnosti bude pro všechny dosti
a ráj na Zemi nastane.
Tak, lidé , vězte, že takový čas přijde,
až podáte si všichni ruce
a naplníte svá srdce
pochopením, láskou, souzněním.
Pomyslete - už si to přeji, už se sám změním.
Každý sám za sebe.
Právě teď,
nová Země je na dohled.

E.L.


Když je u sousedů "růžovo "

22. května 2014 v 22:08 | Eva |  Fotografie a jiné
Když vařím oběd, občas se podívám oknem k sousedům , jak to u nich kvete.
Nejdříve se objevily floxíky čtyř odstínů, bochánky stříhané do kruhu.


" Takové růžové tulipány nemáš " , povídal soused a šla jsem je zdokumenotvat.


Nádhera...


Trošku jiný odstín ...



A když jdu do zahrady, kouknu na dřevitou pivoňku přes plot druhého souseda.


Škoda, že hřížení se moc nedaří. Keřík drží květy pevně. Moje pivoňka, která podle obrázku měla být podobná, je více zelená a její těžké květy klesnou mezi listy. Když jsem jí vloni pohrozila, protože pupeny každý rok zrezivěly a nevykvetly, pochopila, ale přesto si tu kvetoucí krásu nechává spíše pro sebe.
Sousedovic " frajerka " ale ví, jak na mě.


A ještě několik detailů ...



Ať máte růžové sny a růžová probouzení...












Jak zastavit přejímání negativních emocí jiných lidí

20. května 2014 v 13:05 | převzato |  Zdraví, bylinky...





Emoční svoboda znamená naučit se, jak zůstat koncentrovaný ve stresujícím a emocionálně velmi nabitém světě. Protože emoce jako jsou strach, hněv a frustrace jsou energie, můžete je potenciálně "chytit" od druhých lidí, aniž byste si to uvědomovali. Pokud máte tendence být emocionální houbou, je důležité vědět, jak se vyhnout přebírání negativních emocí jednotlivců nebo těch volně plovoucích emocí davu. Další nepříjemností je, že chronická úzkost, deprese, nebo stres z Vás můžou utvořit emocionální houbu tak, že snižují Vaši obranu. Najednou se stáváte aktivním přijímačem naladěným na jiné lidi, zejména ty s podobnými problémy. Takto nějak funguje empatie, proto bychom se měli zaměřit na aktuální nevyřešené otázky, které jsou v nás samých. Z energetického hlediska pochází negativní emoce z několika možných zdrojů. Dejte na svůj pocit - může to být vaše vlastní negace, může být původcem někdo jiný, nebo se může jednat o kombinaci obojího. Vysvětlím vám, jak poznat rozdíl a strategicky posílit pozitivní emoce tak, abyste nemuseli nést negativitu, která vám nepatří.

To není něco, co jsem uměla vždycky. Když jsem dospívala, moje kamarádky se vždy nemohly dočkat, až vyrazíme na nákup do nějakého obchodního střediska. Čím většího, tím lépe - ale já jsem toto jejich nadšení nesdílela. Vždycky jsem se cítila omámená a vyčerpaná z velkých skupin lidí, stejně tak bezradná a neznala jsem důvod. "Co je s tebou?" říkali přátelé, vypadáš nějak divně. Věděla jsem, že přelidněná místa a já prostě nejdeme k sobě. Chtěla jsem se tam cítit dobře, ale místo toho jsem vždy prožívala nervozitu, deprese, nebo nějakou hroznou bolest. Neměla jsem vůbec žádné tušení, že jsem vlastně obrovská houba, absorbující emoce lidí kolem mě.

Až u mých pacientů jsem uviděla, jak absorbování emocí jiných lidí může vyvolat panické záchvaty, deprese, nechutenství, sexuální a drogové hýření a vůbec nepřeberné množství tělesných příznaků, které se vymykají tradiční lékařské diagnóze. Centrum pro kontrolu nemocí a prevence vydalo zprávu, že více než dva miliony Američanů trpí chronickou únavou. Je pravděpodobné, že mnozí z nich jsou emocionální houby.

Zde jsou některé ze strategií pro Emoční svobodu v praxi. Pomohou vám zastavit čerpání emocí jiných lidí.


Jak zůstat soustředěný ve stresujícím světě

Odstřihnout se od negativních emocí druhých lidí:


- Za prvé: zeptejte se sami sebe - Je tento pocit můj nebo někoho jiného? Může to být společný pocit nás obou. Pokud jde o emoce jako je strach nebo hněv, pokuste se zlehka konfrontovat s tím, co ve Vás způsobuje tyto emoce (ať již sami na vlastní pěst nebo s odbornou pomocí). Pokuste se určit zřejmý generátor emoce. Například: Právě jste shlédli dobrou komedii, a přesto jste přišli domů z kina s popsanými pocity - možná jste se stali součástí deprese lidí, kteří seděli vedle Vás, nebo v těsné blízkosti. Zkrátka, energetická pole se překryla. Totéž platí i o návštěvách obchodních domů nebo přeplněných koncertů.


- Pokud je to možné, distancujte se od podezřelého zdroje. Nepřibližujte se k němu blíže než na 3,5 m. a uvidíte, zda ucítíte úlevu. Nedělejte tu chybu, že "nechcete tímto urazit tyto neznámé lidi". Na veřejném místě neváhejte a měňte místa, pokud začínáte cítit, že se o Vás pokouší deprese.


- Po dobu několika minut se zcentralizujte soustředěním na svůj dech: To Vás propojí s Vaší podstatou. Vědomě vydechujte negativitu a nadechujte klid. Pomůže Vám to k uzemnění a očištění od strachu nebo jiné těžké emoce - představte si negativitu jako šedou mlhu, s výdechem opouštějící Vaše tělo, a novou naději, jako zlaté světlo, vstupující do těla s nádechem. Toto může přinést rychlý výsledek.

Negativní emoce jako strach, často přebývá ve vašem emocionálním centru na solar plexu. Položte tedy dlaně na toto místo a vědomě si přivádějte energii lásky a milosti do této oblasti pro spláchnutí stresu. Při dlouhodobých depresích nebo úzkostech, používejte tuto metodu denně na posílení tohoto centra. Je to uklidňující a vytváří to pocit bezpečí a optimismu.



- Chraňte se. Užitečné formy ochrany používá mnoho lidí, včetně léčitelů, kteří se snaží pacientům zahrnout vizualizační formou celé jich tělo do obalu bílého světla (nebo jakékoli barvy si vymyslíte, což dodává sílu). Berte to jako štít, který blokuje negativity nebo fyzické nepohodlí, ale umožňuje prostoupit tomu, co je pozitivní (filtrování).


- Vyhledávejte pozitivní lidi a situace. Nazývejte přítelem toho, kdo v druhých lidech vidí dobro. Zkuste trávit více času s kolegy, kteří si na nic nehrají. Poslouchejte lidi překypující nadějí, vnímejte tu víru, jakou mají v sebe i ostatní. Vychutnávejte slova plná naděje, písně a jiné umělecké formy. Naděje je nakažlivá a zvedá náladu.


Praktikujte tuto strategii. Nemusíte trpět pokaždé, když jste v emočním přetížení. Se strategií se to zvládá, můžete mít pohotovou odpověď na stresové situace, cítit se bezpečněji, a vaše citlivost může rozkvétat.


Převzato z nové knihy Dr. Judith Orloff "Emotional Freedom: Liberate Yourself From Negative Emotions and Transform Your Life" (Three Rivers Press, 2011) - http://www.drjudithorloff.com



Judith Orloff MD je autorka nové bestsellerové knihy Emotional Freedom: Liberate Yourself From Negative Emotions and Transform Your Life (Three Rivers Press, 2011), z níž vychází uvedené tipy a článek. Její postřehy z emoční svobody vytvořily nové léčebné postupy na stresy současného světa. Judith Orloff MD je zároveň profesorem psychiatrie na UCLA. Její práce byla uvedena na The Today Show, CNN, Oprah Magazine a USA Today.


Pro www.svetloatlantidy.cz přeložil -Ag-. Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.




Bolí vás klouby?

19. května 2014 v 15:42 | z e -mailu |  Zdraví, bylinky...
Osobně následující recept nemám vyzkoušený, ale určitě v rodině vyzkoušíme a potom dáme vědět.

Bolí vás klouby ? Zlaté rozinky v ginu Zlaté rozinky v ginu Nepříjemná bolest, otoky, snížená pohyblivost. Artróza bohužel už dávno netrápí jen ty starší. Problémy s klouby trpí děti i mladí lidé. My však známe zaručený "babský" recept, který pomáhá všem. Přesvědčte se sami !
Odborníci vědí vše o glukosaminu, chondroitinu, kyselině hyaluronové, MSM (sloučenina síry) a jejich působení na bolesti kloubů. Existuje však desetiletími osvědčený recept, jehož blahodárné léčivé účinky ani oni vysvětlit nedokáží.
A tím jsou rozinky v ginu. Ač to může znít neuvěřitelně, tahle "dobrůtka" vážně funguje. Možná je to antioxidanty v hroznech, možná ginem, vyráběným z jalovce. Byliny, které působí protizánětlivě. Nebo sírou, která se při zpracování zlatých rozinek používá. Jedno je ale jisté. Klouby vás prý zaručeně přestanou bolet.

Jak na to:
1. Kupte si větší sáček zlatých rozinek. ( Pozor : Nepoužívejte klasické tmavé rozinky ! ) 2. Nasypte je do větší mělké nádoby, přelijte ginem tak, aby hladina byla asi centimetr nad povrchem rozinek. 3. Nádobu překryjte papírovým ubrouskem nebo čistým plátýnkem, aby se mohl alkohol volně vypařovat. Nechte dva týdny ležet. 4. Pak rozinky uzavřete do čisté sklenice a uložte do chladu a tmy. 5. Pravidelně užívejte 9 - 10 kuliček denně.

Zahrada v dubnu

17. května 2014 v 0:13 | Eva |  Fotografie a jiné
Proměny během tří týdnů ( 6.4. a 27.4.)


Tařička v blízkosti orlíčku...


Vykvetla do žlutého bochánku, který prozářil okolí.


Sasanka plnokvětá


Jen kvítky svou bělostí nějak brání mému ostření.


Lomikámen čeká...


A za tři týdny je v plné kráse.


Jeden malý plevelík ...


Duben byl voňavý.


A všechno to kvetení budu postupně přidávat do rubriky, kde si můžete ten mimořádně zvláštní duben připomenout.Stačí klik zde.


Fluorit

16. května 2014 v 15:14 | Eva |  Slova a obrázky

Jsem minerál, který duši útěchu nese,
ze smutku, depresí cestu vždy vyklestí,
na vlnách objetí s duhou hned přiletí.
Podoby mnohé má, rozsáhlá rodina
umožní každému, právě teď začíná,
nabádá lehce,
když změnit se ti nechce...
Začíná proměna,
uchop mě do dlaní, počíná svítání,
odchází tma, jsem radost tvá,
obejme, pohladí, uzdraví tělo,
z dálky světélko přiletělo.
Už žádné starosti, už žádné vrásky,
jsem tady pro Tebe
stvořený z Lásky.

E.L.

Toulky přírodou Marie Radvanové

16. května 2014 v 11:24 | Eva |  Hosté
Dnes jsem dostala od Marušky dva odkazy na její videa. Když jsem zkoušela natočit na fotoaparát zpěv kosa a kvetoucí zahradu já, obraz jsem měla občas roztřepaný, i když jsem se snažila vést ruku plynule, ne všechno se povedlo. Proto jsem s radostí přivítala ptačí cvrlikání a klid z míst, která neznám.. Ne všichni mají možnost projít se kolem rybníka.
Video začíná úryvkem z knihy:
Zkusme žít

Zkusme žít bez hodinek,
bez plánovacích kalendářů,
bez stálého sledování času,
bez časových limitů a ultimát,
které nás stresují.
Zkusme vypnout a sledovat čas
p o d l e s l u n c e,
p o d l e k a p e k d e š t ě,
p o d l e s v ě t l a a t m y,
p o d l e p l y n o u c í c h o b l a k ů,
p o d l e s v ý c h v n i t ř n í c h h o d i n
s v o b o d y a v o l n o s t i.

Z knihy Den Stromu Pavla Černého.


Jen takové pousmání u mě vyvolal záběr na kokořík vonný, který se u nás objevil na zahradě. Možná semínko z mulčovací kůry, možná pták. Přestože místa jsme nikdy nenavštívili, spojují nás rostliny, jako by nám chtěly vypovědět o sjednocení, o tom, jak hodně jsme spojeni.
Od rybníka Dymlov nás Maruška zavede do okolí Písečné u Žamberka. A moje oblíbená melodie k tomu...
Děkuji , Maruško - Písničko, za krásný e-mail a s vámi se ráda podělím v tyto deštivé dny a neutuchající energii, která je všude kolem nás.

Taková malá poznámka pro ty, kteří s PC teprve začínají. Když se vám otevře video, dole vpravo klikněte na YOU TUBE a dostanete se přímo na stránky, kde pak můžete zhlédnout ostatní autorská videa.




Petice na podporu Klokánku

15. května 2014 v 16:36 | z e -mailu |  Slova a obrázky
Obdržela jsem dopis s přáním rozeslat dál. Protože znám rodinu, která pro Klokánek pracuje, připojuji se prosím o případné rozeslání dál. Děkuji.

Srdečně zdravím a zasílám odkaz na internetovou petici, která
vznikla mimo FOD, zakladatelkou je naše sponzorka a příznivkyně paní
Miluše Procházková. Pokud s obsahem petice souhlasíte, bude fajn,
když ji podepíšete a budete šířit dál. Za záchranu Klokánků to
stojí. Jsou tam docela pěkné vzkazy, může nás to všechny
potěšit. Se srdečným pozdravem MV


Moudro

14. května 2014 v 20:29 Citáty
"Světlo má moc zahnat tmu, ne naopak.
Kdekoli totiž vzchází světlo, tam tma brzy buď řídne nebo mizí.
A naopak tma nemá sil, aby odstranila světlo."
Jan Amos Komenský


Díky, plamínku

14. května 2014 v 11:59 | Eva |  Slova a obrázky
Před několika lety jsem se radovala z clematisu, který ze svých květů vytvořil nádherné srdíčko.Následující rok uschl a zdálo se, že je s ním konec. Jednoho dne v létě jsem v trávě objevila malý rašící výhonek. Možná to byl právě ten, který jsem kdysi zahřížila. Opatrně jsem mladou rostlinku vytáhla a zasadila na nové místo. Vloni vyrostl jeden výhonek a letos se na něm před několika dny objevily první květy. Zlatý potomek původně darované rostlinky, snad "Nely -Moser". Od ostaních plamínků se liší tím, že má osm okvětních lístků , nádherně růžových. Mám z něj takovou radost, že jsem mu včera věnovala jeden obrázek.
Clematis je hodně inspirativní rostlina.Dokonce jsem před chvíli zde objevila článek ...krásné květy mezi nebem a zemí ... Má neuvěřitelné kouzlo, nese v sobě něco nepopsatelného a nejraději bych ho vysadila všude.
Tak Tobě, malý benjamínku mezi všemi,děkuji, že ses vrátil k nám.


Duhová Země

13. května 2014 v 13:33 | Eva |  Slova a obrázky

Tvoříme duhovou zem,
kde nádherně je všem ...
Buď rovný, do dálky hleď,
neotáčej se nikdy zpět,
kde byla zloba, pýcha, pády,
závist i žal...
Laskavost rozdávej dál,
až dotkne se všeho,
co léčit je třeba,
v srdci měj mír a klid,
světelné bytosti pozvi dál,
jsi tvoření král.
Tvoříme duhovou Zemi,
světlu pak podlehne
matoucí a nepotřebné.
V každé buňce těla
vesmírná píseň se rozezněla,
už našel jsi svůj part?
Jen si hraj, jen tak pro radost
a zpívej a do daleka se dívej...
Jsem posel, jsem tvůj host,
síly mám pro Tebe vždycky dost,
Jsem cesta , která konce nemá,
jsem novému vždy otevřená,
když radost prostoupí vše živé.
Jsem pramen čisté vody,
jsem ten, kdo odvádí z nepohody,
všemocný v naději, všemocný ve víře,
že nová země se zrodila,
a světlem průzračným
celou zem zalila...

E.L.





Olivín

13. května 2014 v 10:37 | Eva |  Slova a obrázky
Po delší minerálové odmlce vkládám minerál. Je to olivín, není to olivín? Hádanku dnes nedávám, spíše mě zajímají vaše asociace.
Právě pročítám, co se píše o olivínu v knize J.P. Kreperáta : Skrytá moc drahých kamenů.
Vždycky nejdříve kreslím, teprve potom hledám informace a prožívám tak euforii shody.
A abych neovlivnila vaše pocity, o olivínu napíšu někdy příště.

Brslen aneb nový host v zahradě

11. května 2014 v 17:46 | Eva |  Fotografie a jiné
Objevil se mezi kanadskými borůvkami. Malý keřík se sytě zelenými listy. Zimu přežil v květináči zapuštěném v půdě.Listy opadaly a já strále nevěděla, jaký host ke mně přivítal. Kam s ním, co vyžaduje, o jakou rostlinu se jedná? Odpověděla svými okoličnatými poupaty a já nedočkavě čekala na jejich rozvití.



To je ale zajímavý květ...


Hledala jsem v mé oblíbené knize, ale nakonec položila otázku Wendys. Brslen. Tak to by mě vůbec nenapadlo.Mám totiž neopadavý , nikdy nekvetoucí. Na pozadí dlužichy - vděčné kytičky dlouho kvetoucí.


Moje první konvalinka.


A také se k nám přistěhoval kokořík.


Vyhodit, nevyhodit? Co když svými oddenky zaplevelí celý záhon. V lese má prostor, ale tady ohrožuje ostatní.


Líbí se mi jeho jemné zvonečky. Znám jej od svých jedenácti let, kdy jsem jej vylisovala do svého herbáře.Co s ním?
Trochu barevnosti...



A pohled z okna ...


Z dubna ...


Nádherná vůně popence...plevel, bylina...


Dočkáme se někdy borůvek?


A srdíčkový pozdrav maminkám.


Ostatní fotografie ve složkách zde.

Pro maminku

11. května 2014 v 15:53 | Eva |  Slova a obrázky

Tolik nevyřčených díků,
tolik pohlazení,
které zůstaly v dlani...
Jen vzpomínka na Tebe
nese nekonečnou lásku.
Maminko, díky za ni.

11.5.2014

Pro zasmání

6. května 2014 v 12:56 Slova a obrázky
Luxusní fór ---------------------------------------- Ne každá blondýna je blbá
Muž se dostane do letadla a zjistí, že byl posazen vedle roztomilé blondýnky. Okamžitě se k ní otočí a udělá "první krok".
"Víte", říká," slyšel jsem, že let lépe utíká, pokud se dáte do hovoru se společným pasažérem. Pojďme si tedy povídat." Blondýna, která si zrovna otevřela knihu, ji pomalu zavře a řekne muži: "O čem byste se chtěl bavit?" "Hmm, nevím," řekne muž. "Což takhle nukleární energie?" "OK," řekne blondýnka, "to by mohlo být zajímavé téma. Ale nejdříve mi dovolte se na něco zeptat jako první. Kůň, kráva i jelen žerou totéž - trávu. Nicméně jelen vyloučí malé kuličky, kráva velkou mokrou placku a kůň skoro suchou koblihu. Proč si myslíte, že to tak je?" Muž je ohromen. Až nakonec odpoví: "Nemám nejmenší tušení." "Tak mi tedy řekněte," odvětí blondýna, "jak je možné, že se cítíte na debatu o nukleární energii, když nerozumíte ani hovnu?!"

Propojování

5. května 2014 v 12:22 | Eva |  Slova a obrázky
Propojování prostřednictvím zvuku.


Miluješ hudbu, miluješ slova,
však denně k tobě promlouvá
svým tichem
vesmírná píseň.
Propojení, spojení,
s moudrostí věků
přichází právě k nám,
brána je otevřená dokořán ...
Sloup světla zvukem je též,
zdá se neslyšný
a přece v něm tóny zní,
slyší je každé srdce,
když se rozední.
V tichosti nasloucháš,
vnímáš ten hlas...
Už víš, že sílu máš
vidět svět krásnější,
slyšet tu píseň,
necítit tíseň,
jen tak být
šťastný.
Napořád.
Pochopil jsi vesmírný řád.

E.L.


Léčivý pramen Viola

4. května 2014 v 16:44 | Eva |  Automatická kresba

Léčivý pramen brnká na všechny struny těla,
abys věděl, abys věděla,
že každičký tvůj nerv protkán je písní kosmickou,
až zachytíš její tón,
rozkvetou všechny buňky těla,
to Viola jednou pověděla ...
Pak vytryskla jako pramínek,
sklonila se k Matce zemi,
že chce být mezi lidmi všemi.
A stalo se.
Napij se vody zázračné,
s Violou zpívej písně,
tanči a hrej si mezi květy,
spojuj pak všechny možné světy
Láskou.
E.L.

Dévy stromu

4. května 2014 v 14:22 | Eva |  Mandaly

Májová vděčnost

3. května 2014 v 19:59 | Eva |  Předlohy

Pro tyto chladné májové dny jsem chtěla vytvořit jednoduchou mandalku, jen takový květ. Nemohla jsem ale přestat a všechno je trochu jinak. Jako předloha je předimenzovaná - asi. Ale je možno si ji zjednodušit tak, že si obkreslíte jen ty části, které se vám hodí. Možná stačí si ji vytisknout jen slabě, aby si každý mohl do mandalky vložit svůj vlastní "náboj".

4.5.2014 - přidávám ještě jednu dokreslovánku, omalovánku, jak se hodí.


Pampeliška

2. května 2014 v 23:05 | převzato |  Zdraví, bylinky...

O tom, že je pampeliška nejen krásná, ale i velmi léčívá bylina věděli už staří Řekové. V antice se mléko z pampelišek doporučovalo proti pihám a k léčbě očních zánětů. Šťáva z čerstvých rostlin se používala proti únavě a celkové slabosti. Oblíbené byli zejména jarní bylinné kúry.

Lesněnky

2. května 2014 v 22:14 | Eva |  Slova a obrázky

Na palouku v lese
v mechovém tichu
Lesněnky probouzí semínka
stromů.
Stařičký pařez volá:
" Domů ! "
A tak se rodí nový život lesa.
Smrčky i břízy,
osiky plaché,
duby a buky
a všechno býlí
naslouchá řeči Lesněnek.
Čarovný květ
svítí jim k tomu
a vkládá sílu vzpomínek.
Lesněnky malé spřádají nitky
z nich píší příběh pralesa.
Když stezkou lesní někdy kráčíš,
proto ti srdce zaplesá.
Pradávné spojení,
Lesněnek vábení,
rozumíš řeči beze slov.

E.L.


Májenky

2. května 2014 v 0:23 | Eva |  Dětem

Když okvětní lístky stromů
k zemi se snášejí,
Májenky hodně práce mají ,
vždyť poslední šaty si letos oblékají.
Májový deštík smyl stopy chvění ,
vítr až do rozednění rozsévá
zrnka pylu,
aby i opuštěné blizny
poznaly zázrak lásky.
Májenky křehké,
lehounké jako vánek
s lístky si pohrávají,
na struny čerstvé trávy
májovou píseň hrají.
Pod stromy rodí se sen.
Na víčka tiše padá.
Zahrada usíná a ty s ní.
Až rozední se,
vše bude jiné zas.
Jablíčko k větvi přitulí se
a pro Tebe bude zrát.
A Májenka?
Ta bude zas nějakou dobu spát.