Srpen 2013

Výročí

31. srpna 2013 v 21:57 | Eva |  Úvod pozpátku
Začínám psát... 21:06... Za minutu to bude přesně pět let, kdy jsem otevřela tento blog a vložila první fotografii , kterou mi věnovala Vlasta Fišrová. Byla to duha. Duha pro duhová poselství.
Od té doby jsem se pokoušela také trochu fotit sama a hlavně jsem získala trochu kladnější vztah k počítači. Stránky původně věnované automatické kresbě a mandalám se proměnily v takovou všehochuť. A protože jsem zde stále jako školák, je vidět, že jsem postoupila na druhý stupeň a tak to tady i občas flákám. Tím mám na mysli, že už zde nevkládám příspěvky každý den.
Ani nevím, kolik návštěv je zaznamenáno k dnešnímu dni. Zpočátku jsem návštěvnost sledovala, dnes už ne, protože není až natolik vysoká, jak by si každý bloger přál, a já se ani za blogéra v podstatě nepovažuji.
Tyto stránky mi vzaly mnoho , mnoho času. Za to mi pak daly možnost poznat několik lidí - přátel, kterých si nesmírně vážím a tímto je všechny pozdravuji.
Dnes bych vše dělala docela jinak. Myslím, že lépe. Ale je to jako v životě. Stále se učíme. Když mi bylo čtrnáct, našle jsem tehdy kousek růžové novodurové hmoty ve tvaru trojúhelníka a na ni jsem tuší napsala citát:

"Tvá budoucnost je prázdná strana
a bude taková, jakou si ji uděláš."
J. W. Goethe

Tenkrát vysílali v televizi seriál , myslím Desetkrát odpověz, ve kterém byl pán, který určoval, kdo kdy řekl ...citáty. Od té doby jsem je začala sbírat a zapisovat do kroužkového blogu, který jsem několikrát přepisovala, a tak jsem jich mnoho znala nazpaměť. Na stole pod lampičkou jsem se denně dívala na " růžový trojúhelník " s moudrem básníka, přírodovědce a člověka, který mě nějak přitahoval. Teprve později jsem pochopila proč. Kdo ví, možná všechna ta moudra zapsaná v sešitě jsou někde uvnitř, možná byla hnací silou něčeho dosáhnout, možná mě někdy zbrzdila ve snahách o nápravu nepravostí a naučila mě jakémusi klidu. Dříve to byl klid navenek. Ale uvnitř mě bublalo. Dnes vím, že to nebylo správné. Kéž by v člověku zůstaly všechny zkušenosti prožitých let a do nového života vstupoval se všemi moudry a věděl o nich a dokázal je používat.
Ve čtvrtek se stal takový malý zázrak. Na horách nad zurčícím potokem se slétlo několik baboček ,usedaly na bylinu a moje srdce plesalo radostí. Posílám ji dál.


Krásný první zářijový den a následující dny ať jsou naplněny radostí, láskou a souzněním na všech úrovních bytí.
Děkuji vám za návštěvy-

Kobylka

31. srpna 2013 v 20:43 | Eva |  Fotografie a jiné




Najednou se objevila na dřevěném stole. Lezla, zpočátku jsem si vůbec nevšimla, že jí schází noha.


Běhám kolem stolu, cvakám, protože mívám snímky občas rozmazané a kobylka je pro mě něco nového.


Teprvě tady si všimnu, že je invalidní.


Jak asi k úrazu přišla ?


Teprve doma při prohlížení snímků mi dojde, že nemá ani křidélka.


Vůbec nechci domýšlet, co si asi užila a kdo jí zmrzačil.


Pro mě to byly jen záběry a bez brýlí jsem její bolestné kroky vnímala jinak.



Zajímavé klouby...dva drábky na konci...


Tykadla jako vysuvné antény...


Kladélko...


Podivná chůze...


Zajímavý štít...



Neúnavně leze po stole.


Takové veliké odhodlání a síla dojít "někam". Ale co bude dál ?


Přemýšlím, jak se dostane dolů na zem.




Ale tráví, protože utrousila h......o.


Do objektivu se dívá docela nepřátelsky.



Čistí si havu




Když se naklonila na okraji stolu, nedalo mi to. Sedla si na klacík a já ji přenesla na pařez.


Její zranění mi umožnilo s ní na chvíli být. Smutné.

Janův blog

27. srpna 2013 v 18:23 | Eva a převzato |  Hosté
Je to už hodně dávno, kdy jsem se zmínila o blogu Jana. Dnes jsem se tam vrátila, když mi e-mailem přišel odkaz na stránky, které vysvětlují, proč lidé nemají dostatek peněz. Odkaz na článek Proč nejsme bohatí zde.
Protože se jedná o článek z roku 2012, jen tak jsem si překlikla na rubriku článků aktuálních a čtu:

Lišky, orientace a vědci v úžasu


Dneska takový malý letní pohodový článek, který neztratil nic na své aktuálnosti, přesto že je už starší...

Dnešní Lidovky přinesly "senzační" zprávu: Lišky prý mají v hlavě kompas. Když totiž útočí skokem na kořist, mají v případě, že skáčou z jihu na sever "úspěšnost v 74% útoků, což je čtyřikrát víc, než by odpovídalo náhodě."
Tedy, pro ty, jejichž intelekt se ještě nachází ve stavu prázdnin: Chytré (a úspěšné) lišky útočí na kořist z jihu, blbý myslivec pálí víceméně odkudkoliv. To je moc krásný příklad, jak vědecký přístup k věci, který vychází pouze z jedné vrstvy mnohovrstevné reality, sám vytváří záhady. Nad těmito záhadami se pak vědci zpravidla dlouho hloubají, zkoumají je - aby jejich další bádání jeden hlavolam vyřešilo a tři další povstaly.

V dobách, kdy jsem byl u druidů, se tradovala o jejich guruovi Antonovi veselá historka: Spolu s několika svými studenty navštívil Anton nedaleko svého sídla jakési archeologické vykopávky. Na nalezišti bylo několik pracujících archeologů, kteří zde zrovna vyměřovali odkryté základní zdi jakéhosi keltského hradiště. Anton se s nimi dal do řeči a jakoby mimochodem jim "prozradil", kde se v komplexu nacházely různé hospodářské budovy, kde byla hlavní svatyně a kde by se tedy případně vyplatilo hrabat. Úplně perpelxované archeology pak nechal stát s otevřenou pusou. Dnes už archeologie ví, že dřívější lidé - a nejen bájní Keltové - měli, napsáno řečí Lidovek, "v hlavě kompas". Tedy že orientace (od slova "orient" = východ) pro ně měla obrovský význam. To trvalo až do doby, kdy jsme ztratili kontakt s přírodou, přestali se řídit podle Luny a hvězdné nebe přezářilo osvětlení našich ulic. Už si nevšímáme ráno nad východem Jitřenky a večer nad západem Večernice a je nám fuk, že se jedná o stejnou Venuši. Vlastně by se dalo jedním také u druidů používaným úslovím říci, že jsme ztratili nebe nad hlavou.

Jak je to tedy s těmi liškami? Oni nemusí mít v hlavě kompas. Když žijete jistý čas v přírodě, tak se pocit pro světové strany dostaví zcela automaticky. Po jisté chvíli už ani není nutné se dívat, kde vychází a kde zapadá slunce. Mravenci, lišejníky na stromech a kamenech, celý ráz krajiny a chování jejich obyvatel je ovlivněno světovými stranami. První velký omyl té zprávy tedy je, že chování a úspěšnost lišek má něco společného s kompasem či magnetickým polem. Lišky zcela očividně na magnetické pole kašlou a nad kompasem by pravděpodobně vrtěli hlavou, protože prostě vědí, kde je sever a kde je jih. To dokáže i každý trochu schopný člověk, když bude pobývat v přírodě; stačí totiž mít pootevřené smysly. Bystré lišky v tomto ohledu určitě žádný problém nemají.

Co logičtí vědci nějak popletli (nebo že by jim neporozuměli novináři?), je zdůvodnění, proč jsou při skocích z jihu na sever lišky úspěšnější. To totiž tím, že vědí, kde je sever a kde je jih, nelze vysvětlit. A tady se zase musím vrátit k přírodě a druidům, respektive k jejich učení, které se ve velké míře na pozorování přírody zakládá. Jih (a jihozápad) je místo harmonie. Sever naproti tomu místo války (zde sedí v takzvaném kmenovém kruhu válečník). Pokud jste tedy u šéfa na poradě a chcete na něj (a na ostatní) působit mírumilovně a chlácholivě, sedněte si na jih stolu. Zatímco chcete-li celou diskuzi dominovat (za cenu, že si vás opravdu ale všichni všimnou), posaďte se na sever.

Z jihu je také radno se blížit magickým* a i jinak významným místům, pokud bytosti, které to místo obývají, nechcete vylekat nebo naštvat. To, co přichází z jihu je mírné, teplé, hojivé a bezpečné. No - a lišky jsou chytré. V průběhu vývoje jsme my lidé z jejich pozitivní chytrosti vytvořili negativně vnímanou lstivost, zatímco chytrost jsme předali ne vždy moudré vědě. A protože se chtějí lišky najíst, blíží se ke kořisti z jihu. To je místo, ze kterého málokdo v přírodě očekává nějaké nebezpečí. Jen vědci to už zapomněli.

Takže krásně zorientovaný den vám přeje
Jan

Tímto Janovi děkuji za zajímavé úvahy, za čas strávený psaním pro nás.

Vlčí mák

26. srpna 2013 v 16:41 | Eva |  Fotografie a jiné


Která dřív odhodí vestičku?





Rozhlédne se kolem a pak roztančí srdíčkový tanec...


V ranním slunci jim to sluší...


Makovým okem se podívá, jestli se nikdo nedívá...


A odhodí sukénku...






Odkveteno, splněno. Teď se budu jen dívat a zrát...


A každý nový den další květ je připraven .



Planá růže

24. srpna 2013 v 23:42 | Eva |  Fotografie a jiné

Děkuji paní Marianně Vopelkové a Monice Sýkorové, že mi splnily dávný sen - mít na zahradě šípkovou růži a darovaly sazeničky plané růže. Po dvou letech poprvé vykvetly.


Jako mallá panenka, jako obrázek z kameje vypadá střed růže.


Tančí spolu ...růžové víly a ranní paprsky ladí jemnost a něhu...


A každý keřík má jiný květ.


Několik poupátek ještě čeká, aby další den byl radostnější o nový květ.


Takovou zvláštní energií oplývá planá růže.


A pokaždé si vzpomenu na verš z básně Vítězslava Nezvala ...
...Planá růže, ty máš trn, abys déle kvetla...




Vydržím stát nad kvítkem hodně dlouho...


I muška se objeví...


A nová květní víla rozprostře křídla...


A docela legrační panenka s bambulatým nosíkem.


Letos se keříčky v průběhu léta rozrostly a já se těším, že příští rok bude květů mnohem víc. Jen nevím, zda tuhle růží mezí mám nechat volně růst nebo nějak stříhat.

Píseň Země

24. srpna 2013 v 22:09 | video |  Videa

Astrologická konstelace - dvojitá MER -KA-BA ...

24. srpna 2013 v 21:10 | převzato |  Záhady a tajemno

ASTROLOGICKÁ KONSTELACE - DVOJITÁ MER-KA-BA - AKTIVACE 25/26 srpna 2013

25/26. srpna 2013 jsme svědky velmi zajímavé astrologické konstelace planetárního uspořádání do tvaru 6-cípé HVĚZDY - někdy také zvané MER-KA-BA. V tomto letním období navíc již podruhé (viz předešlý článek ZDE). Vzhledem k tomu, že planety tvořící tuto HVĚZDU, se nacházejí ve vodním a zemském živlu, zdá se, že významem této konstelace je ukotvení Ducha do Hmoty/Těla, Matérie, Reality Země. Konečně.....


Zapomenutá složka

23. srpna 2013 v 21:36 | Eva |  Fotografie a jiné










A ještě detail - jak se tváří "hřebíček"...


Na počátku byla snaha třídit snímky podle barev - květy růžové,potom hmyz...a výsledek? Zapomenutá složka. Někdy se i v životě snažíme o jakési řazení a mnohdy vznikne zbytečný chaos nebo naopak zapomenutí na něco, co v daný okamžik bylo pro nás důelžité.


Makovička patřila do série vlčího máku. Dnes už je suchá a ve vázičce.Znovunalezené věci ukazují novou tvář.
Javor japonica, který letos poprvé kvetl ,v těchto dnech dává znamení, že odchází.
Netřídit, neškatulkovat...Tohle bylo...


V galerií - Foto - příroda 4 budou vznikat podsložky ne z důvodů třídění, ale proto, aby tam mohlo být více snímků
Ale jak snímky rozdělit? Podle barev? Prohlížení bude fádní. Podle doby kvetení? Vůbec si nevím rady. Protože třídění omezuje, brzdí a zastavuje. Někdy, pokud se nejedná o vědu. Ta systém vyžaduje.
Sběratelé mají své způsoby třídění. Sběratelé zachycování okamžiků to mají těžší. Jak na to?

Jak to vnímáš ty ?

21. srpna 2013 v 10:53 | Eva |  Slova a obrázky
V poslední době se mi nechce moc psát. Slova mi připadají nějak zbytečná, nestačí k úplnému vyjádření pocitů, které člověk prožívá, když se mu chce zvolat třeba " To je krása! " nebo se ptát " Proč? Jak?...."
Jsme zahlceni šumem slov všude kolem nás, i když je třeba zdánlivý klid. Je to všechno někde ve vzduchu a soupeří spolu o prvenství dostat se na příjem. Zasáhnout nás asertivní reklamou, využít našich slabostí nebo se jen tak jemně dotknout ?
Elektromagnetický smog nás provází ve dne v noci a spolu s ním k nám přicházejí informace nižšího i vyššího řádu a my vystaveni tíze toho všeho máme nacházet vnitřní klid.
Vnitřní klid nepotřebuje slova, on touží po tichu a harmonii barev, tvarů, které nás zavedou do prostoru, kde je pouze " mír".
Okamžiky ztišení jsou vzácné. Chvíle pod košatým stromem, na vrcholu hory nebo mezi poli, na louce poseté kvítím, u studánky v lese, na břehu řeky či rybníka, pod hvězdnou oblohou...Kolik takových chvilek zažijeme ve městě, kdy oblohu halí smog, kdy zpěv ptáků přehluší hukot aut. Zastav se na chvíli, nabádá duše.I mezi dlaždicemi chodníků dere se život. Plevel se snaží ukázat květ a pavouk souká svoje dílo v místech, kde má klid. Každý večer vylézá ze svého úkrytu. Kdo ví, třeba si je vědom zdánlivého ticha noci.
I já v tu dobu chopím se pastelky a bez očekávání nechám ji kroužit po papíru. Najednou je všechno pryč, okolí neexistuje, nevnímám houkání vzdáleného vlaku, který je slyšet, když se schyluje k dešti. Neslyším, jen vidím jiný svět. Těžko je o něm vyprávět, každý ho máme trošku jiný. A přece nás spojují roviny souznění, stejné touhy po lásce a míru. Každý z nás chce být milován, každý z nás chce pocítit, jak hřeje uznání, každý z nás touží být zdráv a vitální. A všechny naše sny balíme do uzlíčku přání a nosíme je všude s sebou, aniž si to uvědomujeme. Občas k nám promluví, když se nám nedostává pochopení, když si připadáme sami. Tenkrát se uzlíček zdá těžší, někdy je tak těžký, že se ho chceme dokonce zbavit, abychom mohli jít dál. K čemu jsou touhy, k čemu přání? Posunují nás ve vývoji nebo jsou brzdou? Dávají nám křídla?
Každý lidský sen je obdařen křídly. Je-li to sen ku prospěchu všech,křídla jsou nekonečná. Je-li to sen , který oklešťuje jiné, křidélka časem zakrní a všechno se odvíjí cestou čapkovského brouka - moje kulička, moje všechno. Kolik brouků řídí náš stát? Kolik nekonečných křídel se vznáší okolo nás? A v takových chvílích, kdy myšlenky se ubírají zkoumavým směrem - jak to ale u nás vypadá, je dobré naladit se na vlnu ztišení, porozhlédnou se po okolí a pohladit očima, polaskat srdcem všechnu tu přírodní krásu kolem. Uschlému stéblu poděkovat, protože bylo zelenou trávou, oblázek pozdravit , představit si, jak všude kolem lidé vysázeli růže.
Tak to vnímám...Zjistila jsem, že každou myšlenku snažící se něco srovnávat, hodnotit, zaženu v tom okamžiku splynutí s přírodou. Kos se na mě upřeně dívá a červenka si sedne na prádlovcou šňůru a neúnavně kmitá ocáskem do doby, než zaměřím objektiv. Fííí, je pryč.
Nedávno jsem si posteskla psaným slovem, že jsem letos neviděla jediného barevného motýla. A co se stalo?
Dopoledne sedím, pozoruji, přemítám pod stříškou pergoly a najednou usedne na oblázek motýl. Otočí se dokola s rozevřenými křídly jako baletka. Taková krásná otočka! Dívá se na mě a já na něho a pokládám mu pošetilou otáku : " Co jsi mi přiletěl sdělit? " Díváme se na sebe a on otevírá a tiskne k sobě křídla, zas a znovu...Vypadají jako kniha, která se zavírá a otevírá.
Všechno to trvá hodně dlouho. Krása. Babočka admirál...Nevím, jestli jsem mrkla okem, najednou byl pryč. Uvědomila jsem si, že mi připomněl, kde všude se dá číst, aniž bychom v ruce drželi knihu. Možná mi ukázal, jak rychle se zhmotňují naše přání. Vidět barevného motýla... najednou je tady a ještě k tomu zatančí. Jeho otočka dokola byla tak symbolická... Kruh.
Děkuji, babočko, že jsi ke mně přilétla.


Tak vznikl ze včerejška na dnešek obrázek. Křídla. Na křídlech duhové kuličky... A protože platí - jak nahoře, tak dole - otočím obrázek a varianta druhá nám ukáže...






Pomoz si sám

19. srpna 2013 v 22:20 | Naděžda Iždinská |  Zdraví, bylinky...
Člověk nesmí být otrokem podmínek. Musí si je přizpůsobit, vytvořit si je. Žijeme v 21. století, ale myšlenky máme na úrovni 19. století. Když jsme nemocní, co děláme? Jdeme za lékařem, potom do lékárny. A co můžeme udělat sami pro sebe?
Mohu Vám všem něco poradit? Zaprvé ověřte, máte-li zdravé cévy, klouby a svaly, protože civilizační choroby velice "omládly". Teď i mladí lidé začínají mít osteochondrózu už kolem 30 let. Opatrně začněte otáčet hlavu doleva-doprava-doleva, přičemž ramena, krk a záda jsou v klidu. Slyšíte chrastění v krku? Nemusí to bolet, ale za 10 let budete mít i bolesti, stáhnutý krk i svaly. Co z toho vzniká? Migrény, vysoký krevní tlak, bolesti hrudníku a zad. Pokud slyšíte chrastění nebo jiné zvuky, znamená to, že se začínají v kostech ukládat soli, cévy jsou zanesené toxiny, cholesterol a soli se též začnou ukládat v cévách. A jestli s tím nic neděláte, cévy a kosti začnou kamenět. Zpočátku to není cítit, ale za 20-30 let se člověk může stát absolutně nehybným. Začněte TEĎ s prevencí civilizačních chorob.
1. Otáčet hlavou doprava-doleva každý den minimálně 20-30krát. Opakovat tento cvik nikoliv pouze měsíc, ale po celý život.
2. "Pište" hlavou abecedu. Tento cvik dělejte pomalu, zvlášť se to týká starších lidí, aby si neublížili, protože mají stáhnutý krk a ramena.
3. Opatrně tahejte sami sebe za vlasy, napomáhá to přílivu krve do hlavy a zásobuje mozek a kořínky vlasů živinami a kyslíkem.
4. Prsty hladit a masírovat si pokožku hlavy na spáncích a uši, svaly krku pod zátylkem a za ušima, protože zrovna tam vcházejí cévy do mozku.
Jestliže bude člověk dělat tyto cviky každý den 20-30 minut, sám sebe zbaví nemoci, nebude se bát sklerózy cév, omládne tvář a zlepší se celková kondice. Češi mají pěkné přísloví: "Pomož si sám a i Pánbůh ti pomůže.
Přeji všem, kdo chcete být zdraví a být pánem svého života, hodně štěstí a zdraví.
Tyto rady jsou rady od mé mámy a babičky. Maminka se dožila 86 let, babička 94 let a já mám před sebou ještě 35 let života. Teď je mi 63 a chci žít důstojně, klidně a relativně zdravá do 98.
Buďte šťastni!


Léčení medem

19. srpna 2013 v 22:18 | převzato z FB |  Zdraví, bylinky...

Med ako vynikajúci prostriedok na hojenie rán a vredov pre antibakteriálne účinky spomínajú už Egypské rukopisy z roku 2000 pre Kristom. Jeho liečebné schopnosti uznávali aj anticky Gréci a po nich Rimania. Aj naši predkovia sa posilňovali medovinou a využívali med ako domácu medicínu. Už vtedy vedeli že med ma pozitívne účinky na zažívací trakt človeka. Je oveľa zdravší ako cukor a jeho využitie je naozaj široké Med obsahuje takmer všetky minerály. Alergie pri používaní medu sa vyskytujú veľmi zriedkavo, lebo ide o prírodný produkt. Včela je akýmsi biologickým filtrom. Keď sa pri zbere otrávi toxickou latkou, nedoletí do úľa ale po ceste umiera.

Calendula

18. srpna 2013 v 23:50 | Eva |  Mandaly
Tentokrát mě skenovací technika trošku více zlobí. Zkresluje žluté a oranžové barvy a mění je hodně do červena. Takže mandalka Calendula je ve skutečnosti oranžově žlutá tak, jak bývá měsíček zahradní.
Krásný týden.


Piktogram dnešních dní

15. srpna 2013 v 20:45 Záhady a tajemno
Zase jeden z nádherných piktogramů, které se letos objevují po světě v mnohem větší míře.


Levandulová země

14. srpna 2013 v 8:07 | Eva |  Slova a obrázky

Levandulová země
oplývá něžností na stráních tichosti,
kde dobré víly se kdysi dávno usadily.
Pohádky pod víčky spřádají pro holčičky,
pro kluky nezbedy kulatý míč,
škaredý sen je ihned pryč.

Levandulová země,
místečko ztišení,
kde vůně klidu pramení...
Když navštívíš ji každý den
aspoň na malou chviličku,
ukážeš cestu sluníčku,
to víly se právě pro Tebe na louce roztančily.
Modrásek nese ti psaní, maličký,
jsi dítě k zulíbání,
sen krásný se vkrádá pod víčky,
královny - levandulové paní...

E.L.



Mandala vděčnosti

14. srpna 2013 v 7:41 | Eva |  Mandaly
Na vlnách vděčnosti, na vlnách Gratitude...
Od doby, kdy nás Zibby seznámil se symbolem Gratitude( viz rubrika ), používám ho verlmi často.
Tentokrát jsem si ho jen tak vykreslovala do kruhu - do mandaly a ani jsem netušila, ke komu mě zavede...


Na vlnách vděčnosti
tvůj anděl strážný každý den čeká
a zrcadlí nebe.
Duše se tetelí, když projeví sebe,
když ukáže tvář duhového světa.
Na vlnách vděčnosti
unášena denně
kéž také je celá planeta Země.
Omývaná láskou,
dotykem srdce Tvého
s probouzejícím paprskem
tance radostného,
v tichosti všedních dní
kéž se všude rozední...

E.L.


Čmeláci, sasanka a hádánka

13. srpna 2013 v 23:39 | Eva
Miluji čmeláky.


Hned po ránu a plný košíček...


Tak ryc hle kmitá niožkami, radost se dívat...


Neustále n a mě vystrkuje zadeček...



Natočila jsem je na video, ale zatím neumím vkládat.Čmeldové nezaháleli ani na bělotrnu.




A slíbená hádánka. Krásná sírově žlutá houba vyrosla na švetsce.Patří mezi choroše a jmenuje se asi...


Dnes už má okrově béžovou barvu a pomalu sesychá. Ale na počátku zářila jako nějaký žlutý exotický květ.
Myslím, že by to mohla být právě ona. Najdete ji na stránkách pana Kudláčka.

Lásku k horám neutajíš

13. srpna 2013 v 21:57 | Macháčkovi |  Slova a obrázky
Krásné povídání o jednom putování - zdokumentováno fotografiemi - najdete zde.

Čistá mysl

12. srpna 2013 v 11:08 | Pavel |  Zdraví, bylinky...


Znečištění naší mysli je horší než nemoc člověka


Tykvičky jinak

11. srpna 2013 v 21:11 | převzato |  Pro inspiraci
Tykvičky podobné kachnám jsem viděla na podzimní výstavě zahradkářů. Samy o sobě byly zajímavé. Když se ale nevydaří a slupka není nijak vábná, inspirace pro vás.



Perly českých piktogramů

10. srpna 2013 v 10:45 | převzato z FB |  Záhady a tajemno


/ ...pozorování světelných lodí a počet kruhů - vzkazů - v obilí se hojně rozrůstá... /

Hana Fialová říká :

Sansula - ranní objev

10. srpna 2013 v 10:11 | Eva a Tomáš
Znáte Sansulu? Já ji dnes viděla a slyšela poprvé, když Tomáš Řemínek na FB uvedl svoji první skladbu. Podívejte se a poslouchejte. Mně se moc líbí. Krásný víkend.


Ohlédnutí za okrasným česnekem

9. srpna 2013 v 23:20 | Eva |  Fotografie a jiné
Založila jsem do složek všechny fotografie okrasného česneku a vytvořila si složku novou - česnek dvě. To mě přivedlo k porovnávání, který z těch česneků je hezčí a který by se hodil umístit jinam a já se najednou ztrácela v té hromádce kouliček a hvězdiček, protože porovnávat se nemá. Na světě neexistuje jediná nehezká květina. A tak je to se vším.


Srovnávání často vede na zcestí. Česnek, o němž jsem si myslela, že bude vyšší, protože okvětí má být větší, tísní se mezi liliemi. V té době mě to docela zamrzelo. Jak asi vynikne jeho krása?



Obcházím ze všech stran, obdivuji hvězdu, ale nedaří se...



" Nedaří se..." je můj špatný postoj. Protože všechno má svůj význam. Jen posuzování a srovnávání nás zavádí na cestičky nemilých pocitů. Proč, pochopíme později.




Vůbec nejde o pozadí, nejde přece o umělecké fotografie, ale zachycení okamžiku, kdy rozkvétá poprvé u nás česnek druhý.


Září svýma hvězdnýma očima, zatímco první krasavec dokvétá.



Majestátně ukazuje svoji hlavu a chlubí se semeníky.




Několk dní a "dvojka " dohání společníka.








Po téměř měsíci už vím, že u nás v zahradě už mi včely nebudou vysedávat.


Dnes odvezli poslední úl. Je zde ticho... Něco nádherného, nepopsatelného zmizelo .
Dnes vím, proč tyto fotky čekaly tak dlouho ke zveřejnění.


Děkuji , vám včely, že jsem byla ve vaší blízkosti, že jste mě potěšily svoji přítomnosti a nyní objevujete nové okolí.
Nic nevíte o sousedských vztazích




Na počátku jsem řešila srovnávání dvou druhů česneků. Možná bych dnes řešila, proč sousedovi - ekoogovi vadí včely za plotem. Důvody znám, nebudu je popisovat, jen žasnu....Ale už také vím, že situace mladého včelaře zpočátku se jevící jako smutná a nepříjemná, přinese změnu jinou, třeba jemu prospěšnou. Vždy jde o úhel pohledu. Každé zlo je k něčemu dobré, říká úsloví.


A česnek? Ač krátkou stopku měl, seskupením květů ukázal celý vesmír. Květ života.
A krása jeho vyniká teď v suchém stavu. To bude psát další kapitolu.

Recyklace PET lahví

7. srpna 2013 v 22:50 | Eva |  Pro inspiraci
Recyklací PET lahví využívá už dnes snad každý učitel výtvarné výchovy ve škole.
Ale když se do práce pustí profesionální výtvarník, je to jiná kapitola.
Na Fb jsem našla už kdysi dávno paní Marii. Dnes tam má svoji speciální stránku Šperky z recyklovaných PET lahví,kde je uvedeno:

Irena Marie Hartingerová Šperky jsou vyráběny z recyklovaných PET lahví a komponentů z chirurgické oceli.





Vybírat pro mě nebylo vůbec snadné...


A protože jsem přes kytičky, tak mě samozřejmě zaujaly nezvyklé korunky pro princezny a hlavně mnohé další kompozice.
V UMcentru ale najdete čelenky, náušnice, spony do drdůlků
...

Kontakt na umělkyni :
Webhttp://hartingerova.cz/
http://umcentrum.cz/u/IrenaMarie/

Češi a kruhy v obilí...

6. srpna 2013 v 16:33 Záhady a tajemno

Češi nic nevědí o kruzích v obilí...

Tvrdí světová odbornice na výzkum obrazů v obilí. Ač jsme na 2. místě ve výskytu - hned za Anglií - nevíme vůbec nic! Žádný vědecký výzkum, žádné projekty, nekvalitní informace ve sdělovacích prostředcích, zesměšňování skutečnosti a manipulace s informacemi. Poznatky čerpáme od anglických odborníků, cestujeme do Anglie za obrazci, ač mnozí za nimi cestují k nám, ale neumíme tuto raritu zviditelnit, ponižujeme ji a zesměšňujeme - jak to činíme i sami se sebou. Podivný národ...

Kurkuma

5. srpna 2013 v 21:16 | převzato |  Zdraví, bylinky...
Kurkuma môže zachrániť život
Karí korenie je už pomerne bežnou koreninou aj v slovenských kuchyniach. Existuje však aj iné indické žlté korenie, ktoré je známe svojim pozitívnym vplyvom na ľudské zdravie. Známe je pod menom kurkuma.
Zdravie Liečba Východná medicína 2013 03

Kurkuma môže zachrániť život
31.03.2013

Pozitivní zpráva

5. srpna 2013 v 20:50 | převzato |  Slova a obrázky

Ako to vidím na budúci týždeň od 05. - 11. 08. 2013


ZMENA - je kľúčové slovo, ktoré s nami rezonuje v nadchádzajúcom týždni. Zmena k lepšiemu, zmena na všetkých poliach pôsobnosti, vo všetkých oblastiach našej existencie. Aj keď isto sme už viacerý tí vnímavejší zaregistrovali, že v posledných týždňoch je náš svet akosi iný. Je viac farebnejší, v ovzduší cítiť rôzne vône, aj tie vtáčiky akosi inak čvirikajú. Zrazu cítiť také zvláštne energie, vibrácie lásky. Aj keď tie energie, ktoré nás doslova v uplynulé dni valcovali, nám dali poriadne zabrať. A čo sa týka zmien, ozaj, všimli ste si na oblohe menej chemtrainsových čiar? Všetko to, čo sa udialo a deje okolo nás, je práca nás všetkých. Viditeľných nenápadných svetielok, ktoré pracujeme vo dne aj v noci. Veď ktosi Krásny a Plný Svetla povedal: Podľa vašich myšlienok nech sa vám stane. A práve sa stáva, len tak to okolo nás fičí. Takže všetci neveriaci tomášovia a všetci skeptici tu majú jasné dôkazy, že každá práca, aj keď sa deje na neviditeľnej úrovni, trebárs v našich myšlienkach a predstavách, tak každá takáto práca, pokiaľ sa znásobí množstvom svetielok, je úžasná energia. Energia tvorenia. Precíťme si to tu práve teraz všetci srdiečkom. ÁNO, ak cítite radosť v srdci pri týchto slovách, tak aj vy ste sa pričinili o tie úžasné zmeny, ktoré teraz prebiehajú. Každodenne sme svedkami nových správ, ktoré nám hovoria o rôznych odhaleniach neprávostí, nekalých obchodov, a rôznych iných veciach, ktoré z čista jasna vyplávali na svetlo a pravdu Božiu. A o nápravách toho čo bolo v nesúlade. Aj zariadenie HAARP pomaly a isto deaktivujú. Áno, to všetko je zásluha nás všetkých svetielok, čo svietime, pracujeme, tvoríme. Všetci sme potrebný. Každý jeden z nás pokračujme, pracujme naďalej, vytrvajme. Lebo hlavný bod programu prichádza práve teraz.
Zmeny sa nás začínajú pomaly a isto dotýkať. Môžeme si to priznať. Už je to doslova okaté, to čo sa odohráva v našich životoch. Dostali sme poriadne naložené. To musíme uznať. A to sme si mysleli, že aký sme už čistý. Ešte len tieto uplynulé dni nám to poriadne naložilo. Ale všetko je OK. Dostali sme len toľko, koľko unesieme. A tak teraz tu máme obdobie zmien, ktoré k nám prichádza, obdobie plné energie tvorená, lásky. Položili sme základy nášho Nového Sveta, budujeme Novú Zem. Cítiť to v ovzduší. Všetko sa nám poprevracalo v našich životoch, vzťahoch, rodinách. Pripustili sme, že všetko to čo nás nevyživuje máme nechať odísť. Ak sme dospeli až do tohto bodu, tak sa máme na čo tešiť. Vesmír, Boh chce, aby sme dostali všetko to, čo si zaslúžime. Prichádzajú k nám do života nový ľudia, ktorí rezonujú s nami. Cítime s nimi spriaznenosť duší, spoločné poslanie. Nové vzťahy na obzore, nové pracovné príležitosti, nové výzvy. Skrátka NOVÉ energie. S láskou prepustime všetko ťaživé, nechajme zahojiť rany a bolesti, čo pociťujeme. Je čas sa radovať. Integrujme všetko to, čo nás oddeľuje od našej Jednoty, nášho stredu. Lebo všetky poklady máme ukryté v nás samých a je čas začať tieto poklady používať.
Tí, ktorý sa nerozhodli postúpiť vibračne zostávajú žiť svoje životy. Neodsudzujme ich. Buďme s nimi trpezlivý, zhovievavý, je o nich postarané. Matka Zem každým dňom dáva rovnako všetkým svojim deťom šance a požehnania na život. Len my však máme tú slobodnú vôľu a môžeme sa rozhodnúť prijať jej dary a rovnako aj dary Vesmíru. Myšlienky, čo nás ešte obmedzujú nechajme odplaviť, naša myseľ nie je centrum nášho sveta. Centrum je v našom srdci, duchovnom srdci. Všetko v tomto krásnom čase je nastavené a prichystané na to, aby mohlo prísť tak dlho očakávané obdobie zázrakov. A to už je tu, už sa deje. Tí citlivejší a vnímavejší sme to zaregistrovali.
Aby sa mohli plne ukotviť všetky prichádzajúce energie, treba, aby sme sami vyžarovali čo najviac svetla, lásky, pozitívnych vibrácií. Aby sme boli vysielač aj prijímač zároveň. Toto je to obdobie, keď sejeme v sebe aj mimo nás semienka, ktoré sú potrebné pre príchod všetkého, čo je pre nás požehnaním. Všetko však závisí aj od uhla nášho pohľadu. Len pripravení a čistí srdcom aj mysľou uvidia prichádzať to, čo je poskytnuté vidieť len pripraveným. Tak nepremeškajme príležitosť. Ak ešte cítime niečo, čo treba ešte upratať, dajme si načas. Finišujeme! Aj keď nedobehneme to všetko, čo sme zameškali a doteraz nestihli, ešte stále môžeme priložiť ruku k dielu a pričiniť sa o blaho tejto planéty, našej milovanej Matke Zemi. Aj nás samotných. Všetci tvoríme jeden celok. V tomto období je už všetko prichystané, sme pod ochranou svetelných bytostí, aby sa dielo zavŕšilo. Máme požehnanie dokončiť všetko to, na čo sme sa podujali pred týmto zrodením. Hviezdy, vesmír, Boh, všetci, ktorí nás týmto celým procesom sprevádzajú, nám prajú. Tak, ako postupne prichádza svetlo, treba však aj zachovať obozretnosť, vytrvať v snažení.
Denne prosme o požehnanie, pomoc, ochranu. Ochranu našu aj Matky Zemi. A ďakujme. Práve v tomto dôležitom období je dobré byť obozretný, aby sme nepoľavili, nedali sa oklamať. Lebo za Svetlo sa môže skrývať hocijaká preoblečená Tma. Tak aj tu preciťujme srdcom. Lebo veľa Toho sa môže vyhlasovať za pravé svetlo, ale len pravé svetlo nepotrebuje o sebe hlásať. Pravé svetlo cítime vnútorným zrakom , vidíme našim srdcom a počujeme našim celým Bytím. Toto je doslova čas, keď dostávame odmeny za našu prácu, vynaložené úsilie. Nachádzame všetky ukryté poklady.
Všetci v tento nadchádzajúci týždeň sa častejšie započúvajme do hlasu vlastného vnútra. Veľa odpovedí dostaneme. Častejšie pozerajme okolo seba a preciťujme. Všetko je iné, také svieže, voňavé, presvetlené. Doslova počuť zvláštne ticho v ovzduší. A toto je ten čas, na ktorí sme čakali. Je to čas radosti našej duše. V tomto období ak môžeme, stretávajme sa so svojimi priateľmi, blízkymi rovnako naladenými dušami. Tešme sa so vzájomnej blízkosti. Ukotvujme svetlo v našich srdciach. A cez nás to svetlo veďme do srdca našej milovanej Matky Zemi. Obaľme seba ako aj celú planétu svetlom a láskou. My aj ona si to zaslúžime. Sme požehnaný, pod ochranou. Tak si to všetci vychutnajme plným priehrštím.
Krásne prijímanie nových energií lásky.
Elina


Pre http://gaia2010.sk/ 4.8.2013 napísala: Elina. Tento článok môže byť ďalej šírený, kopírovaný v neskrátenej, neupravenej podobe a len pre nekomerčné účely, pokiaľ bude pripojená celá táto poznámka aj s aktívnymi odkazmi. Ďakujem za pochopenie.