Leden 2013

Řiďte se sami sebou

27. ledna 2013 v 19:26 | Jan Menděl |  Slova a obrázky


V poslední době si čím dál tím víc uvědomuju, jak nás pořád zaplavuje zvyšující se tsunami informací ze všech možných sfér a oblastí a jak je ve skutečnosti těžké neztratit hlavu a udržet si nějaký svůj základní názor nebo pohled na věc. Internet je plný zajímavých článků o různých vědeckých výzkumech a objevech a člověk se dočítá, jak vědci přišli na tohle a pak zase na něco jiného a ve finále zjistili při třetím objevu, že první vlastně neplatí.

Člověk vídá a slýchá ze všech stran často protichůdné a odporující si informace a rady například o zdravé životosprávě a hubnutí. Po čase se sami lidé cítí odborníky, a tak nám nakonec neradí jenom časopisy, televize a internet, ale každý druhý kolega, kamarád nebo soused. Jedni tvrdí, jak je zdavé ovoce a špatné mléko, druzí zase ovoce zavrhují, třetí vyzdvihují ten či onen systém stravování a čtvrtý nabádá k přísnému půstu. Při zdravotních potížích běžíme k lékaři, který nám s naprostou jistotou a sebevědomým úsměvem jasně lajnuje, co je dobré a co není, co co způsobuje a co čemu odporuje, jenže pak přijdeme domů, pro jistotu se podíváme na internet a tam se dočteme, jak vlastně už je to zase jinak a jak různí lidé radí různé věci, a nedej bože, že se podíváme na nějaké fórum, kde lidé sdílí svoje osobní zkušenosti, a po přečtení tří až pěti názorů už vlastně vůbec nevíme, co si máme myslet.

Přiznejme si jednu věc: Je těžké žít v této době a této civilizaci a nezbláznit se. A pokud se nám tohle podařilo (nezbláznit se), pak je ještě těžší dosáhnout vnitřního štěstí, harmonie a míru a ty si potom taky udržet! Ale i když je to těžké, není to zdaleka nemožné.

Přestože to už asi zní jako klišé, je potřeba znovu si říct a uvědomit, že základem všeho je to, co si myslíme a čemu věříme. A tady dochází ke zlomovému okamžiku, k velkému rozcestí. BUĎ si budeme myslet a věřit tomu, co vídáme, slýcháme a čteme, co nás naučili ve škole a co nám vysvětlili "odborníci", ANEBO před vnějšími názory razantně zabouchneme dveře a v tichosti a klidu svého nitra se vědomě SAMI rozhodneme, CO si chceme myslet a ČEMU chceme věřit. Zároveň se u toho nemusíme bát, že se budeme mýlit. Protože pokud skutečně postavíme svoje názory a myšlenky na tom, kdo jsme, jaké máme zkušenosti a čemu věříme, vytvoříme si tak nejzdravější možný přístup k životu, protože budeme respektovat svoji jedinečnost a naopakovatelnost. Masy lidí trpí hlubokým neštěstím, protože denně přebírají odborné a fundované názory a rady druhých, a naprosto u toho ignorují svoji individualitu a osobnost. To, že se náše názory budou časem měnit a krystalizovat, je naprosto zdravá a přirozená věc, to podstatné ale spočívá v tom, že to budou NAŠE názory a představy.

Rozhlédněme se kolem a zamysleme se nad tím. Okolo nás běhá nesčetně příkladů, které nám dokazují, že mít své vlastní neotřelé myšlenky a názory je velmi dobrá cesta sama k sobě a potažmo i k duchovnímu rozvoji. Vídáme lidi, kteří od 15 let kouří, a když jim v jejich 80 letech začnete vyprávět, jak je kouření strašně škodlivé, srdečně se začnou chraplavým hlasem smát a váš názor s nima absolutně nepohne. Lidi, kterým táhne na stovku, a když jim na talíř s obědem nasrvírujete porci zeleninové oblohy, odhrnou ji na stranu s úsměvem a vysvětlením, že zeleninu nesnáší. Lidi, kteří dosáhli velkých obchodních, spisovatelských nebo vědeckých úspěchů, i když nikdy nic nevystudovali, protože je to prostě nebavilo. Lidi, kterým doktor oznámil, že mají nevyléčitelnou chorobu a tři měsíce života, a oni ho s jeho diagnózou poslali do háje a vy je pak za 20 let slyšíte smát se na celé divadlo a říkáte si: "Jak to ten člověk jenom dokázal?" Lidi, kterým odborná komise oznámila, že nemají sebemenší talent, a oni se pak nesmazatelně zapíší do dějin showbusinessu. S takovými příklady se dá jít do nekonečna. Každý z nás zná někoho takového, ať už přímo nebo nepřímo. Co mají tito lidé společného? A čím se liší od těch nešťastných vyšinutých lidí v davu? Mají snad lehčí život? Lepší geny? Větší štěstí? Já myslím že ne. Co ale většinou tito lidé mají, je velká dávka zdravé drzosti myslet si a věřit tomu, co oni uznají za správné, a nikdo jiný!

Cesta k Pravdě je synonymum duchovního vývoje. Existuje jen jedna Pravda, ale má miliony úrovní. Každý z nás je na té jedné své úrovni a ta se téměř vždy více nebo méně liší od úrovně pravdy kohokoliv jiného. Můžeme tedy zkoumat pravdy ostatních lidí, promarnit tak celý život a ničemu se nenaučit, anebo můžeme s klidem nechat každému jeho vlastní pravdu a zaměřit se na tu svojí. Univerzální pravda je jako jeden velký krásný vybroušený diamant uvnitř neotesané skály. Každý si nosí v sobě tuto skálu a každý má jiný způsob jak ji otesávat. Když se zaměřujeme jen na svou vnitřní pravdu a věnujeme jí veškerou energii, život nás vede do takových situací a k takovým zkušenostem, které nám pomáhají odlamovat kousky či kusy kamení vedoucí k vnitřnímu pokladu. Nebo můžeme statečně s kladivem a dlátem chodit k cizím skalám a snažit se formovat jejich tvar, zatímco naše vlastní skála leží ladem.

Čím víc se řídíme sami sebou, tím rychleji odpadají nečistoty a nánosy nepravd, tím jasnější je náš pohled na život a tím hlubší moudrosti dosahujeme. Nesmíme se ale bát. Pokud chceme žít svůj život po svém a věřit své vlastní pravdě, musíme na to mít dostatečně odvahy, neboť čím víc se člověk přibližuje k pravdě a čím víc ji žije, tím víc vystupuje z davu a přitahuje pozornost těch, kteří obtěžkáni svým balastem závistivě přihlíží jeho vzestupu. Ti pak na něj hanebně křičí a ukazují, rozzuřeni myšlenkou, že se někdo opovažuje žít si drze svou vlastní, JINOU pravdu! Stejně jako malí psíci štěkají často na velké a ti je s elegancí ignorují, musí i ti, kteří hledají a žijí svou vzrůstající pravdu, ignorovat malé ukřičené duše, kteří se rozčilují nad rozměry, které je přesahují. Rozumný a moudrý člověk, který se řídí sám sebou a svým nejniternějším přesvědčením nehledě názorů a hlasů zvenčí, pak vždy pozná, kdy má mlčet a nechávat si svá poznání pro sebe, a kdy má naopak rázně zakročit a odvážně a beze strachu vyjádřit svou pravdu za účelem vyššího dobra.

Věřte jenom tomu, co s vámi souzní. Myslete si jen to, s čím se chcete ztožnit. A nebojte se říct ne (ať už v duchu nebo nahlas), pokud vám někdo předkládá něco, co nechcete, aby se stalo součástí vašich představ a vašeho života. Nikdy nezapomínejte, že vědecké, lékářské a jiné objevy a poznatky jsou také jen zčásti otesané skály, které čeká ještě dlouhá cesta a mnoho práce, než z nich vzdejde diamant Pravdy. Je totiž možné, že vy se k tomu diamantu dostanete dřív než věda! A proto: ŘIĎTE SE SAMI SEBOU!

Jan Menděl


Moudro pro tyto dny

27. ledna 2013 v 0:30 Citáty

"To, co si zvolíme zažít ve svém životě, musíme nejdříve cítit ve svém srdci, jako by se to již stalo."

Gregg Braden

… budoucnost do nás tímto způsobem vstupuje, aby se v nás transformovala dlouho předtím, než se stane. A z toho důvodu je tak důležité být o samotě a pozorně vnímat, když je člověk smutný: protože zdánlivě obyčejný a strnulý okamžik, ve kterém do nás vstupuje naše budoucnost, je o tolik bližší životu než jiné hlasité a nenadálé chvíle, ve kterých se nám toto děje zdánlivě zvenčí. Čím tišší, trpělivější a otevřenější jsme ve chvílích našeho smutku, tím neochvějněji do nás vstupuje nové, o to lépe to přijímáme za své, o to více to bude naším osudem, a když se to o pár dní později "přihodí" (tedy, když to z nás vystoupí ven směrem k ostatním, pocítíme s tím ve svém nejhlubším nitru příbuznost a blízkost. A to je důležité. Je to nezbytné - a náš vývoj se bude prostě posunovat tímto směrem - že by se nám nemělo přihodit nic cizího, pouze to, co nám již dlouho přináleželo. Museli jsme již přehodnotit tolik svých pojetí pohybu, a také se postupně budeme učit uvědomovat si, že to co nazýváme osudem, vystupuje z nitra lidí, nikoliv zvenčí do nich.

Rainer Maria Rilke


Jiskřičky inspirace

27. ledna 2013 v 0:08 | Eva |  Slova a obrázky
Jak je to vlastně s mým kreslením... Jsou dny, kdy už dopředu vím, že si musím udělat čas , připravit se a dát do práce. Jen mi dobří přátelé vědí, jak to poznám, protože "znamení" je docela legrační. Na takové chvíle se svým způsobem těším, protože vždycky mi otevřou další pohledy a zkušenosti. Hodně lidí dnes vytváří osobní obrázky, nemají problém, sednou si a kreslí. Nemám to tak a občas mívám svědomí vůči těm, kdo si o ně požádali. Někdy to trvá opravdu dlouho, ale ne proto, že bych zapomněla, že bych neměla čas, asi musí něco dozrát také ve mně a možná také v člověku, který obrázek chce. Neumím si tohle vysvětlit přesně... ale vím, že někdy musí před obrázkem osobním vzniknout obrázky "neosobní", protože pak jim více rozumím. Třeba toto je důvod. A pak se stane, že někdo má obrázek hned, brzičko.
A pak jsou obrázky, jejichž část se objeví před očima a rozvinout se pak do podoby, která obvykle přináší další nová sdělení.
Jiné jsou ty, kdy chci sama někomu udělat radost nebo jen tak mám potřebu relaxovat.
Jiskřičky inspirace přicházejí někdy tak náhle a člověk prostě musí, i když je třeba noc. To se pracuje nejlépe, protože je ticho a všechen ten éterický šum je mnohemm menší. Čas není, ponoření do kresby je odpočinkem, je to takové čtení knihy.
Jiskřičkou inspirace může být i požadavek na logo. Ale... u mě se to v případě jedné Pavlínky N. trošku zvrtlo. Ale protože ji znám osobně a vím, že je moudrá, jsem jí vděčná za její požadavek a věřím , že se proto na mě nezlobí.
A tak se zrodila tato mandalka.


Nedá se o ni říci, že je osobní, protože její účinek je mnohem širší. A když vás něco napadne, napište.

Za ranních červánků

24. ledna 2013 v 13:24 | Eva |  Slova a obrázky

Za ranních červánků,
kdy země se probouzí ze spánku,
na louce plné kvítí
pod horami v oparu
rozkvétá strom zázraků.
S vanilkovou vůni stoupá touha do mraků,
když s kapkami rosy,
luční víly prosí o trochu něhy.
V koruně stromu
paprsky si hrají s notami Probuzení.
Cítíš to jemné chvění,
cítíš dech země.
Něco zvláštního se děje ve mně,
když svítá.

E.L.

Strážci divočiny - Tatry - dokument

24. ledna 2013 v 11:14 Videa
Dokument zveřejněný na YOU TUBE si zaslouží velikou propagaci. Až budete mít 53 minut čas, stojí za to se na něj podívat.
Takto Tatry možná neznáte. Taková podívaná by měla nahradit některé pořady TV Nova. Děkluji tvůrcům dokumentu, Tobě Pavli , za odkaz.



Izrael miluje Irán

23. ledna 2013 v 12:43 | z e-mailu |  Videa

Izrael miluje Írán: Příběh Ronnyho Edryho
22. 1. 2012

Obyvatelé v Izraeli jsou již deset let připravováni na válku s Íránem a mají strach. Společenská norma "správného Izraelce" zakazuje jakékoliv sympatie k lidem z Íránu. Mezi oběma státy neprobíhá žádná komunikace ani obchodní či turistický styk.
V této atmosféře se najednou z ničeho nic zjevil nebojácný Ronny Edry - počítačový grafik, jehož vize lásky mezi Izraelem a Íránem zaujala celý svět.
Izraelští vojenští generálové mají problém. Zvítězí nakonec touha lidí po míru nebo geopolitické mocenské zájmy? To v tuto chvíli nevíme, ale síla tohoto příběhu je obrovská. Je to o naději, že i jedinec může měnit svět k lepšímu.
http://vimeo.com/57812980

Pavel

Pasáček a sluníčko

23. ledna 2013 v 0:50 | Eva |  Slova a obrázky
Asi před rokem jsem vzpomínala na jednu knížku z dětství, ze které jsem si pamatovala několik veršů a věděla jsem, že mě v ní tenkrát uchvátil obrázek motýla na bodláku. Dodnes jej mám před očima. Protože ilustrave se mi tolik líbily, zapamatovala jsem si, že je vytvořil Max Švabinský. To bylo moje první setkání s kresbami. Marně jsem však hledala v knihovničce rodičů, knížka nikde. Dokonce jsem si nemohla vzpomenout na její název. Jen ty obrázky...
Včera večer před usnutím jsem si vzpomněla na básníčku Pasáček a sluníčko. Hodně po té knížce toužím, znovu si prohlédnout obrázky a také je ukázat vnučce. Zadám do vyhledávače a zjišťuji, že knížku nabízejí antikvariáty. Ano, jmenuje se Pasáček a sluníčko a ilustrace Maxe Švabinského doplnil verši František Hrubín. Vidím dokonce přeobal knížky , která vyšla v SNDK v roce 1954. Procházím všechny nabídky... nejsem zvyklá kupovat v antikvariátu, mám ráda vůni nových knížek a z těch, které byly někde , na mě dýchá občas něco, co zrovna nemusím. Potřebuji toho člověka alespoň trošku znát, toho, kdo kmihu držel v ruce. Vím, že jsem v tom divná...
Uvědomuji si, že vlastně k básničkám mě přivedla moje maminka. Ještě si vzpomínám na jednu knížku říkánek - Domácí zvířata - leporelo, ale o té jsem už zde jednou psala. Neznám autora ani název knihy, jen kůzle v růžích, krásný hnědý huňatý pes, kobylka a hříbátko, kohout, také kráva... jen ty obrázky. Tak k této knížce se dopátrat nemohu. Ale Pasáček a sluníčko se vrátil se vším všudy, se vzpomínkou, kdy jsem se učila veršíky na recitační soutěž. Ani se mi nechce věřit, že jsem knížku dostala o hodně dřív, než jsem šla do školy .Myslím, že vyšla jen jednou. A tak se ve mně míchají dva pocity.Touha nahlédnout do knížky a můj problém s antikvariátem. Proč je Praha tak daleko? Tam bych si na knížku mohla sáhnout. Nabízí ji k mému údivu několik antikvariátů. S natrženým obalem, v dobrém stavu i stavu výborném, někde i s podpisem básníka. Dokonce jsem se v jednom případě překonala a vložila ji do košíku, ale bylo nutno se registrovat, tak jsem to vzdala . Mám ráda knihy čisté a voňavé , třeba právě ta je hodně omšelá a nevoní, omluvila jsem svůj nakupovací neúspěch... Pasáček a sluníčko... Kde jsi? Komu jsem tě asi půjčila?
A jak to máte s knížkami z dětství vy?

Srdíček není nikdy dost

22. ledna 2013 v 22:14 | Eva |  Pro inspiraci
Vzpomínáte na dobu, kdy jste nakreslili první srdíčko? Doufám, že to nebylo srdíčko vyryté do kůry stromu. Zřejmě se jednalo o srdíčko pro maminku.Ve škole, ve školce. Možná trošku nesouměrné, protože nakreslit srdíčko, to dá malé ruce pěknou fušku. Možná ještě dnes ho najdete schované ve skříni maminky. Starší generace si určitě vzpomene na krabičky ve tvaru symbolu lásky, které se vytvářely obšíváním "srdíčka" vystřiženého z pohlednice.
Dnes je vše jiné. Valentýnských srdíček plno v obchodech.
A přece. Přece se najdou takoví, kteří spojí přírodu a od srdce tvoří...


Pracovní postup najdete zde.
Až budete stříhat stromky nebo keře, možná najdete i na sídlišti hromadu ostříhaných větviček, tak nezapomeňte , že recyklace je inspirace. Foto z FB.


A do srdíčka se dá vložit ledaco, vždyť i my denně vkládáme do srdcí našich i těch, které potkáváme.
Paní z Kopce na FB vložila tuto fotografii.


A co vložíme my?








O vodě

22. ledna 2013 v 21:40 | odkazy na videa |  Videa
VODA SI ZASLOUŽÍ POZORNOST. Větší , než možná tušíme. Vděčnost vodě vyjadřujme každou chvíli, kdy je to jen možné.
Dnes ke mně přišly dva odkazy.

Cvičení - videoseriál

20. ledna 2013 v 18:34 | videa |  Zdraví, bylinky...
Zde je odkaz na seriál cvičení . Odkaz je umístěn také vlevo v rubrice oblíbené.

Hotel u Holubů - Čeladná

19. ledna 2013 v 20:57 | relaxační pobyt |  Kursy a semináře

Zdravé jídlo

18. ledna 2013 v 21:07 | odkaz |  Zdraví, bylinky...
Odkaz na zajímavé stránky o ovoci, zelenině, semínkách .Stačí kliknout na foto a otevřou se další informace.

Harmonické vztahy a astrologie devíti planet

18. ledna 2013 v 20:06 | odkaz |  Slova a obrázky

Dobrý den přátelé,

naše příroda se úspěšně zahalila do bílého hávu a prožívá si svůj poklidný spánek. Dává nám nyní pouze omezené možnosti, jak se k ní přiblížit.

Než tedy zaťuká vše probouzející jaro na dveře, zkuste objevit možnost, jak porozumět a zlepšit vztahy, které máte se svým okolím.

Manželé Matoušovi vytvořili skvělou příručku, která pomocí metody Astrologie devíti planet poradí každému, co má udělat, aby jeho vztah s lidmi byl harmonický.

Osobně jsem byla překvapená účinností tohoto způsobu. Metoda učí porozumět tomu, v jakém vztahu jsme ke konkrétnímu člověku a podle toho se k němu chovat. Otevře Vám oči a najednou uvidíte, proč to dřív někde skřípalo :-)

Pokud tedy chcete vylepšit své vztahy s partnerem, dětmi, rodinou, přáteli, kolegy nebo s kýmkoliv, kdo Vás napadne, podívejte se na tento odkaz:

HARMONICKÉ VZTAHY

Věřím, že budete příjemně překvapeni.


Přeji Vám krásný zimní den

Dana Šandová


Každý den je cestou srdce...

17. ledna 2013 v 20:01 | Zuzana Kaiser
Dnes ke mně přišlo poselství od Zuzany Kaiser .Děkuji, Zuzko, posílám takto dál.


I když se to nezdá, neustále k nám proudí světelná energie, která neviditelným způsobem rozkrývá pravdu. Pravdu o nás samých. Neviditelným způsobem, ale mnohdy velice citelně vytahuje z našich niter na povrch tmu - bolesti, nezpracované zážitky, strachy…. Mnohdy ani nejde o naše vlastní zážitky či zkušenosti, ale o převzaté (v rodinné linii nejčastěji) a tím přijaté. A tak máme s nimi co do činění. Neboť tak, jak jsme se rozhodli - dovolili si je přijmout, tak se můžeme rozhodnout je propustit a uvolnit tak vnitřní sevření a dát prostor jen a pouze své vlastní duši.
Asi se někteří, kteří prožíváte vnitřní smutek, doslova fyzickou bolest způsobenou svými strachy a obavami (něco v životě změnit…) vykřiknete: "Tak nám poraď! Jak?" Nemohu vám konkrétně radit, neb každý máme svou vlastní cestu, která je utvářena našimi osobními zkušenostmi, rozhodnutími, prožitky…. Mohu však poslat světýlko. A tím světýlkem je skromné pobídnutí: Jen a pouze skrze své vlastní srdce najdeme správný směr. Vnímejte, co vám vaše srdce říká, jak k vám promlouvá. Rozprávějte s ním. Propojíte se sami se sebou, probudíte své spící vědomí…
Pociťujete smutek, tíseň? Ptejte se svého srdce, odkud ty pocity přicházejí. Co s nimi můžete dělat? Je vám v takovémto stavu příjemně? Ne? Tak se rozhodněte pro změnu. Je to jen a jen na vás, jak a pro co se rozhodnete….. Srdce, vaše srdce vás povede!
A neočekávejte, že se vám nutně musí vyjevit konkrétní situace, někdy je potřeba jen v tichosti a pokoře nechat smutek projít, neb může být "rozloučením" s tím, co k vám již nepatří. Následně pocítíte smíření, vděk, lásku…., že nejste sami!


Andělka - tanec pro vodu

16. ledna 2013 v 16:06 | Eva |  Slova a obrázky

Děkuji, studánko, za odraz nebe,
děkuji,vodo, miluji tebe.

E.L.

Šedivý den

16. ledna 2013 v 11:25 | Eva |  Slova a obrázky
Dnešní den je hodně šedivý. Smog nabírá odstíny mírně popelavé. Je 10 hodin 43 minut. Špatně se dýchá. Koruny stromů na horizuntu nejsou vůbec vidět a komíny dál chrlí oblaka hustého kouře. Světlo místnosti jako by utlumilo něco zvláštního, nepopsatelného, jako by se ten všechen popílkový vzduch tlačil do pokoje a nad klávesnici počítače se snaží napsat : pozor, limity překročený sedmkrát....
Jako by se něco vkrádalo do mysli a chtělo za každou cenu pokazit náladu už tak zšedlého dopoledne.
Ray Bradbery by popisoval realitu lednového rána. Píše se rok 2013. Určitě by mnohem barvitěji vykreslil den, kdy se člověku tvoří myšlenky spíše pesimistické, jen když slyší slůvko "volby". Pohled z okna nenabízí zlepšení nálady stejně tak jako otevřená peněženka. Člověk je ale silný, naučil se překonávat těžkosti a ví, že tohle všechno musí zpracovat docela jinak.
To je dnes zajímavý den. Taková podivná mlha, má jiné zbravení...No tohle tady snad ještě neylo. To je úžasný den, všechno můžeme zaspat a probudíme se a budeme mít modré nebe nad hlavou.Připadně nový sníh a ušmudlané louky budou zase bílé. A také jaro se blíží, vždyť nastoupila druhá polovina ledna. To je skvělé...
Barvité představy jara, léta, asociace vůní luk...nádherný den. Tak si ho vykreslíme do detailů. Ostrouhat pastelky!

Když strouhátko propouští spirálky bývalého stromu a tuha padá k tomu, pastelka trošku naříká. Zmenšuje svoje tělo a zpívat by se jí chtělo.Nestačí na to sama, tužka je přísná dáma, která vyžaduje přesnost a pevnou ruku. A dodržovat takt.
Najednou se mi chce smát, podívejte kolik tváří na papíru právě září.


Strouhátko vše zařídilo, poslalo celý sbor. Tak tužko, udej tón .Pes zaštěká a kočka malá očka mhouří, Pat a Mat se trouchu bouří, vždyt oni zpívat neumí, nejsou jako knížata, tak zúčastnit se nechtějí, raději budou dělat to, co umí.Dáma v zeleném klobouku se raději na slunci sluní a králové, ti stojí v pozadí... Co děje se na hradě jim už nevadí. Šašek, ten tady schází, humor se vytrací, volby se navrací, pes chytil vzteklinu a přísná paní tužka z toho hlavu ztratila. A tak malý sbor, co zpívat chce vesele na zázrak čeká...Šup do postele, venku je šedivo a za zdí domova teplo je. A to je moc dobře. Až se probudíme , barevný bude svět a pak o něm budeme dětem vyprávět. ..
Smog, pošetilost, blbinky... i takový může být den. Usměj se jen a tvoř.

Rozhovor s Mudr.Janem Hnízdilem

15. ledna 2013 v 21:42 Zdraví, bylinky...

Co jako lékař radíte lidem, aby ve zdraví přežili rok 2013?

Radím jim, aby slepě nedůvěřovali ani lékařům ani politikům.
Zachovali klid a zdravý rozum. Když se objeví zdravotní obtíže, je to
informace o tom, že člověk dělá v životě nějakou chybu, nebo žije v
podmínkách, které ho poškozují. Tím myslím především stav naší
společnosti. Negativní energie, kterou šíří politická reprezentace je
generátorem nemocí. Co s tím? Nejdůležitější je zastavit se a
přemýšlet, co vám chce tělo nemocí sdělit. Stejnou informační hodnotu
má společenská krize.

Krása Jana Krásného

15. ledna 2013 v 21:31 | Eva a přátelé |  Hosté
Je to už dávno, kdy jsem vám představovala v této rubrice Jana Krásného. Téměř před rokem nám zaslal " mrazivo" . Tenkrát už byl březen a fotografie jsem založila na " někdy". Neumím, obdivuji, děkuji-.



Otevřeme celý článek a poděkujeme vodě, všemu...

Kdo jsme?

14. ledna 2013 v 22:47 | Gangaja |  Videa
Nádherné video od duchovní učitelky GANGAJI. KDO JSME DOOPRAVDY? CZ titulky najdete zde.
Děkuji, Liduško, za zaslání.

Barevné náhody

14. ledna 2013 v 22:21 | Eva a přátelé |  Fotografie a jiné

Podělím se s vámi o fotografie, které mi udělaly radost a ještě jednou děkuji Marii ,


a také Milanovi


a Jáji. Děkuji vám přátelé, že víte, co mám ráda. A to je velký a vzácný dar.


Všimli jste si, že všechny jsou laděny do modra a fialkova? Jsou to takové "náhody". Já ale na náhody moc nevěřím ,
tak občas , když se zopakují, přemýšlím o nich více. Náhody barevné ke mně přišly 9. ledna dvakrát. Modrou vystřídala shoda barev duhových. Nejdříve jsem dostala od vnučky malou slečnu skřítkovou - něžnocu postavičku plnou optimismu.


Potom mi vnuk daroval květiny v košíku, který byl dekorován pytlovinou stejných barevných odstínů.


Jako by ta postavička patřila přímo ke květinám. A to se ty dvě moje zlatíčka vůbec spolu nedomlouvala. Když jsem včera odložila knížku Mocné myšlenky na stoleček, pěkně jim to všem ladilo. Opět stejné tóny.
ŽLUTÁ, ŽLUTOZELENÁ, ZELENÁ, RŮŽOVÁ...
Tak mi nezbývá, než vzít pastelky těchto odstínů a kreslit.
Tato myšlenka mě napadla hned ráno. Napadla. Jenže napadl sníh a mě popadla veliká "lenost". Nu, spíše mě také napadla už před několika dny jako virus. V prosinci jsem byla pilnější a mám hodně rozkreslených obrázků, které potřebují dle mě "doladit". Mezi ně patří jeden z cyklu Léčivých proudů... Stále jsem přesvědčená, že není hotov, že na někoho čeká a já ho potom dokončím. Ale mohu se mýlit.


A všímněte si detailu. Jaké jsou barvy "vějíře" ?


Tak nevím, jestli jsem si barevné ladění dárečků přivábila obrázkem... Odpověď nehledám, protože dnes už vím, že všechno má svůj smysl a my ho nepotřebujeme vždycky znát. Stačí se jen dívat a ...a pak sázet semínka. Nebo jen prociťovat a vnímat shody, onu synchronicitu , která k nám v posledních měsících tak často přichází, aby nám sdělovala "vždyť víš"...

Jak se bránit proti infekci

14. ledna 2013 v 19:52 | z e-mailu |  Zdraví, bylinky...

Posílám vám překlad emailu z angličtiny , jak se bránit prasečí chřipce.
Jsou to jednoduché věci, které může dělat každý.
Zároveň se zdá, že prasečí chřipka nemá přirozený původ a že je
součástí velkého byznysu, včetně politického, a že vakcína nejen že
nemusí být účinná, ale že může být dokonce nebezpečná.

Promluvy i k dnešním dnům...

10. ledna 2013 v 19:21 Videa
Zveřejněno 9. 01. 2013
Alfred Strejček - Utajené poselství a Promluva k mladému muži, dva texty, které promlouvají i k dnešním dnům, jak a koho volit.
Umělecký přednes na setkání České Konference 17.11. 2012


Tarotová numerologie - seminář

9. ledna 2013 v 22:46 Kursy a semináře
"Tarotová numerologie jako nejjednodušší dekódovací systém souvislostí života a jeho projevů"…

Seminář Marie Janšové ( viz videa) - TAROTOVÁ NUMEROLOGIE 1
se uskuteční 23. a 24. února 2013
V hotelu Mária v Ostravě.

Příležitost pro Ostraváky a okolí, protože v Ostravě paní Janšová moc často kurzy nepořádá.
Kontakt: majans zavináč seznam.cz
Pokud vás bude něco zajímat, klidně mi napište.
Moc vám kurz doporučuji.


Přání k narozeninám

9. ledna 2013 v 21:05 Videa
Věděli jste, že existují přání k narozeninám na YOU TUBE? Já ne. A dnes ke mně jedno přišlo. A protože člověk se má o radost rozdělit, posílám dál, abyste zase vy mohli udělat někomu krásnou chvíli. Děkuji, Aničko.


Jak zdravě přežít rok 2013

9. ledna 2013 v 9:24 | Jan Hnízdil
Jak ve zdraví přežít rok 2013.

Desatero lékaře.

1. Nevěřte slepě lékařům. Naslouchejte signálům těla. Nemocí vám hlásí, že tímto způsobem už dál žít nemůžete.

2. Převezměte zodpovědnost za vlastní zdraví. Nespoléhejte na zázraky medicíny. Restart už se nemusí podařit.

3. Žádná instituce vám klidné stáří nezajistí. Pečujte o své rodiče. Vychovávejte děti k tomu, aby pečovaly o vás.

4. Nespoléhejte na peníze. Udržujte dobré vztahy rodiny a přátel. Mějte rádi nejen sebe.

5. Zkuste žít alespoň jeden den bez elektrospotřebičů. Pokud kolaps nastane, budete připravení.

6. Neposlouchejte projevy politiků. Šíří zdraví nebezpečné negativní emoce. Když se objeví na televizní obrazovce, přepněte na přírodovědecký program.

7. Chraňte životní prostředí jako sami sebe.

8. Práce, která přináší uspokojení vám a prospěch co největšímu počtu lidí, je nejzdravější.

9. Zdravá strava sama o sobě nestačí. Neméně důležité je kdy, jak a s kým si jídlo vychutnáte. Občasný půst vám jen prospěje.

10. Sportujte pro radost. Nehoňte se. Stejně se nedohoníte.

Jan Hnízdil


Vyšlo 2. 1. 2013, v anketě "Restart" Magazínu Hospodářských novin

Kdo má stát v čele státu...

8. ledna 2013 v 22:50 | Eva |  Slova a obrázky
Nevím proč, ale mám potřebu sdělit...

Volba prezidenta…Už samotné pojmenování aktu nabízí , že by to měl být muž. Volba "hlavy státu" - hlava je sice mluvnicky rodu ženského, ale co vnímáte při vyslovení tohoto spojení? Co se vám vybaví?
Snad všichni si přejeme změnu. Zkusme k ní přistoupit trošku jinak. Od sebe. Zevnitř. Kdo hladí bolístky, kdo utěšuje zranitelné, když my jsme malí a poznáváme svět? Ke komu se obracíme pro radu, když je nám těžko? Dospěli jsme a okolí od nás očekává rozumná rozhodnutí. Kolikrát jste si v životě říkali, že byste to dříve udělali jinak? Který člověk ve vás zanechal vzpomínku - tu nejkrásnější na světě, nejradostnější, kdo by byl jeho kandidátem? Zeptejte se v duchu a přemýšlejte , jak by vám odpověděl a koho by volil on?
Nejsem feministka, ale je čas udělat změnu. V čele státu by měla být žena. Máme na vybranou. Dvě kandidátky známe už z politické scény, nebudeme posuzovat…Třetí vstoupila do našeho povědomí jako bytost lidská, křehká, soucitná… a mohl by následovat výčet vlastností Táni Fišerové.
Co očekáváme od nové doby? Změnu. Změňte tedy svůj pohled na " volbu presidenta" a představme si, že volíme člověka, o němž budeme přesvědčeni, že bude právě tím empatickým, ne kariéristou a prospěchářem, ne tím, kdo se honosně tváří na poštovní známce… Podívejme se všem kandidátům do očí, zkoumejme čistotu pohledu a jiskru, která v nich je. Co tam vidíte?
Hledám člověka, kterého si mohu vážit, kterému důvěřuji. Je jím Táňa Fišerová.
Má-li se něco změnit , potom je to přístup k samotné volbě. Volbě od srdce. Dost bylo manipulace. Dost bylo mediálních slov. Podívejme se kandidátům do očí… do jejich srdcí. Potom otevřeme ty naše a vhodíme správný lístek.

Když cítíš bezněděj...

8. ledna 2013 v 22:08 | Seneca |  Citáty

- Když se dostanete do beznadějné situace a všechno je proti vám,
když se zdá, že už to nemůžete vydržet ani o minutu déle,
nevzdávejte se,
protože tohle je právě ten čas a právě to místo,
kdy se vývoj otočí -
Seneca