Září 2012

Pozdrav muchomůrkový

30. září 2012 v 21:58 | Eva Nováková |  Hosté
Pozdrav Evy Novákové z Plzeňska mě moc potěšil.



Krásné...




Na skalách i v kamenech mnoho obrazů se skrývá,
paní Eva sice napsala, co vidí ona, ale já ponechávám prostor vaší fantazii.
Evi , děkuji.

Jak rozeznat intuici a kdy se řídit rozumem

30. září 2012 v 9:46 | Jan Menděl

Mnoho lidí, když se začne zajímat o duchovno, nabyde často rychle dojmu, že jejich intuice se katapultovala do výšin a že každá jejich myšlenka je v podstatě vize týkající se něčeho významného. Také často hledají ve všem znamení a poselství shora, za každým spadlým listem a odrazem světla v okně se skrývá anděl, který jim chce něco důležitého zvěstovat. Setkají-li se s novým člověkem, mají tendenci přikládat každé sympatii nebo antipatii hluboký karmický význam a jsou schopni celé hodiny rozebírat své sny, které často mohou být jen nesmyslnou směsicí dojmů z předchozího dne. Nechci, aby tohle vyznělo jako kritika, neboť každý jsme si touto fází do určité míry prošli. Někdo ji prošel rychleji, někdo v ní setrvá i několik let. Jakmile ale člověk opět vystřízliví, začne si klást otázku, jak může opravdu rozpoznat, kdy k němu promlouvá intuice a kdy ne? Netvrdím, že na to mám obecný návod, ale rád bych se s vámi podělil o své vlastní zkušenosti a přístupy, které se mi během let osvědčily.
Osudové události
Podstatné události našeho života přicházejí bez avíza, rychle a nečekaně a my nemáme vůbec čas ani prostor nad nimi přemýšlet. Jsme vrženi do prudké řeky a jediné, co nám zbývá, je plavat a neohlížet se. Nemáme možnost řešit pro a proti, analyzovat situaci nebo celou záležitost v klidu promeditovat. Pokud je přece jen potřeba nějaké naše rozhodnutí, náš rozum jakoby se vypařil a my cítíme jen silný jednoznačný pocit, co musíme říct nebo udělat. Na pochybnosti není čas nebo prostor, a pokud ano, pak nejsme schopni racionálního uvažování, a jediné, co nás vede určitým směrem, je silný instinkt, který nejde ignorovat. Tento instinkt nebo intuice převezme dočasně vládu nad naším jednáním a my máme pocit, že prožíváme něco jakoby ve snu, vidíme se a slyšíme, a přesto se vůbec nemusíme snažit, něco nás vede, řídí, jedná za nás. Jakmile překonáme tento důležitý mezník a dostaneme se za něj, vrátí se nám najednou zpět naše staré vnímání a uvažování a my si teprve údivem začneme uvědomovat, co se právě stalo. Až s odstupem času většinou pochopíme, jak důležitá byla konkrétní událost. Proto není třeba se bát. Jestli je potřeba učinit správná rozhodnutí a správné kroky v klíčových momentech života, můžeme zůstat naprosto klidní, neboť naše vyšší já, které disponuje neomezenou silou a moudrostí, se vždy postará o to, aby nás navedlo správným směrem. Tento druh intuice není potřeba procvičovat nebo posilovat, neboť je silnější než náš rozum a ego a postará se vždy o správný průběh.
Intuice versus rozum
Zatímco v případě osudových událostí většinou nemusíme uplaťnovat svoji vůli a celý proces je z velké části proveden za nás, v situacích intuice-versus-rozum už máme otěže plně ve svých rukou a je zcela na nás, jak se rozhodneme. V této situaci k nám jasně promlouvá intuice skrze naše pocity, které často pociťujeme silně i po těle, např. v břiše, u srdce atd. Člověk, který zná intuici a duchovní souvilosti, většinou uposlechne volání intuice a rozhodne se poměrně snadno. Ovšem samotné rozhodování je málokdy snadné, protože rozum mluví často zcela proti tomu, co říká intuice. Tento druh intuice se dá trénovat a posilovat, aby ho člověk cítil jasněji a zřetelněji. Jde tu o to, že intuice vidí mnohem dál než rozum a nabádá nás k správnému rozhodnutí, které se jako správné může ukázat až za delší dobu. Aby zde mohl člověk intuici poslechnout, musí mít i velkou dávku odvahy, protože ze začátku může vypadat jako blázen nebo někdo, kdo jedná velmi iracionálně. Pokud jsou ovšem jeho pocity silné a jednoznačné, měl bych jich vždy usposlechnout před rozumem. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych takového rozhodnutí litoval, zatímco jsem několikrát hořce litoval rozhodnutí učiněné proti svým pocitům. A jak tento druh intuice trénovat? Každý si časem najde svůj vlastní postup, ale není třeba hledat něco mystického nebo složitého. Jednoduše si všímejte svých pocitů a respektujte je. Intuitivní pocit má většinou stejnou příchuť, takže jakmile ho člověk zažije alespoň jednou, je schopen ho příště znovu rozpoznat. Pokud váháte, jestli to, co cítíte, je produkt rozumu nebo intuice, pamatujte, že intuice přichází vždy dřív než rozum! To znamená, že pokud pocity začaly přicházet až během racionální analýzy, nejedná se většinou o intuici, ale o pocity vyvovalé rozumem. Jako příklad si představte situaci, kdy vám kolega naprosto v klidu řekne "Šéf s tebou chce mluvit" a vy okamžitě ucítíte, jak se vám sevřel žaludek. Ve skutečnosti se začal svírat pár nanosekund před tím, že váš kolega vůbec otevřel pusu. Myšlenky začaly přicházet až po jeho větě a ať už byly jakékoliv, váš pocit už vám jasně řekl, že setkání s šéfem bude nepříjemné, aniž byste dokázali v tu chvíli odhadnout nebo domyslet proč. To je intuice! Samozřejmě se při rozvíjení intuice neubráníte chyb a přešlapů, ale právě díky nim se naučíte svoji intuici lépe rozpoznat a důvěřovat ji. Chyby jsou tedy ze začátku vítány, protože jsou nejlepším učitelem.
Znamení - intuice na druhý pokus
Předchozí druh intuice je stále ještě ten příjemný a jednodušší, protože naše pocity jsou silně znatelné a my musíme překonat jen strach z toho, že naše rozhodnutí bude učiněno v rozporu s rozumem. Co ale dělat, když intuici necítíme/neslyšíme. Máme před sebou důležité rozhodnutí, ale intuice mlčí a rozum tápe. Co teď? V takovém případě je dobré požádat o vedení. V duchu či nahlas vyslovit krátkou modlitbu, aby nám bylo ukázáno, jakou cestou se máme vydat. Jakmile poprosíme, je třeba nechat to plynout. Musíme mít důvěru, že vyšší moc nám pomůže, ale musíme jí dát prostor. Pokud 10 sekund po vyslovení modlitby už koukáme doprava doleva a hledáme indície, stoprocentně se k ničemu nedobereme. Je potřeba mít víru a modlitbu pustit do větru jako holubici v naději, že se k nám opět vrátí a tentokrát s odpovědí. Pokud to dokážeme, odpověď přijde. A může přijít jakkoliv, takže je zbytečné (a škodlivé) předem spekulovat o tom, jakou formou ji dostaneme. Může to být písnička v rádiu, nápis na billboardu, slova vyřčená kolemjdoucím a na první pohled adresovaná někomu úplně jinému, jasný sen, tarotová karta, vůně, obraz atd atd. Je nekonečně mnoho možností, jakým k nám odpověď může přijít. Jedno je však jisté: v momentě, když takové znamení přijde, ještě dříve než se nad ním máme čas zamyslet, hluboko uvnitř víme, že je pro nás a víme PŘESNĚ, co nám chce říct. Ve chvíli, kdy toto znamení přijde, ho nečekáme, tzn. že nesedíme soustředěne s očima k nebi a v polotranzu nečekáme na zjevení. Znamení přijde ve chvíli, kde je naše mysl zaměstnaná něčím úplně jiným a právě tento aspekt překvapení zajistí, že přinášené poselství ucítíme dřív, než se stačí spustit myšlenky na toto téma. Pokud se ale stane něco, nad čím musíme nejdřív přemýšlet, abychom v tom nějaké znamení objevili, můžeme si být jisti, že se o znamení nejedná! To samé platí o znameních, která jsou nejasná. O opravdovém znamení jsme vždy hned přesvědčeni, a pokud ne, pak jsme ho ještě nedostali. A ještě jedna věc - je jedno, pokud máme pocit, že nám znamení předává anděl, podvědomí, Bůh, vesmír nebo pradědeček z astrální sféry; abychom si mohli být jisti, že je to znamení opravdové, musí přijít výše uvedeným způsobem.
Když intuice mlčí
Samozřejmě v životě každého přichází i chvíle, kdy intuice mlčí jako hrob a znamení ne a ne se objevit. Většina lidí začne v tu chvíli pochybovat a mít strach z toho, že udělali něco špatně, že něco nepochopili nebo promeškali. Doba, kdy se musíme rozhodnout, se nezadržitelně blíží a my začínáme cítit panický strach z toho, že žádná rada od nikud nepřijde. Proč se to děje? A jak v tu chvíli jednat? Moje životní zkušenost mě naučila jednu věc, a sice že pokud vnitřní hlas utichl a nikde se neobjevuje ani náznak toho, co dělat, je potřeba vzít rozum do hrsti a udělat rozhodnutí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Buď se rozhodneme na základě své inteligence podpořené předchozími zkušenostmi, anebo pokud v dané oblasti nemáme žádné zkušenosti a náš rozum nedokáže určit, jestli doprava nebo doleva, tak si třeba hodíme korunou. Vlastně je to jedno. Jestliže necítíme žádný intuitivní impulz, ani hned, ani za nějakou dobu, vyzývá nás život, abychom se prostě nějak rozhodli a hotovo. Musíme si uvědomit, že boží hlas promlouvající k nám skrze intuici a pocity je určitou pomocí, která ovšem nepřichází automaticky a vždy. Zaplaťpánbůh! Dokážete si představit člověka, kterému by jeho intuice fungovala do takové míry, že by ho vedla naprosto ve všech otázkách jeho všedního života, řekněme v kuse třeba 20 let? Co by se s takovým člověkem stalo, kdyby ho jednou na chvíli opustila? Byl by naprosto nepoužitelný, nedokázal by se rozhodnout vůbec o ničem. Božská Inteligence z nás nechce mít poslušné závislé ovečky, které se bez božího znamení ani neuprdnou, ale zralé rozhodné jedince, kteří si umí poradit v každé situaci a kteří se hlavně dokáží spoléhat sami na sebe a vlastní schopnosti! Člověk, který by všechna rozhodnutí dělal na základě vyššího vnuknutí, by vůbec nebyl schopen nést odpovědnost za své vlastní činy. Při jakémkoliv selhání by vyčítavě ukázal prstem k nebesům a řekl "to oni, to oni mě k tomu navedli!". Musíme se smířit s tím, že v některých záležitostech a dobách máme dar božího vedení, pokud jsme schopni mu naslouchat, a v jiných jsme ponecháni bez něj, abychom rozvíjeli svou osobnost a samostatnost. Neznamená to, že jsme udělali něco špatně a Vyšší moc nás trestá, ale naopak! Je to jako když moudrý rodič někdy radí svému dítěti, aby si zbytečně neublížilo, a někdy ho prostě musí nechat, aby udělalo svá vlastní rozhodnutí, neslo za ně následky a poučilo se ze svých chyb i za tu cenu, že si natluče. Bez tohoto aspektu života bychom se nikdy neposunuli, byli bychom loutkami bez vlastní vůle a odpovědnosti.
Existují rozcestí, na které prostě musíme přijít dvakrát. Jednou, když se vydáme doleva a selžeme, a po druhé, když se vydáme doprava a uspějeme. Ale nikdy bychom na této cestě nemohli uspět, kdybychom před tím alespoň jednou neselhali. Proto ať napravo nebo nalevo, vyjde to úplně nastejno. Jednoduše tam, kam půjdeme napoprvé, nasbíráme zkušenosti, které budeme potřebovat, až vyjdeme napodruhé. Špatná volba neexistuje. To se nám jen tak jeví, dokud se na celou věc nepodíváme s velkým odstupem času. Pak v sobě naplno prožijeme toto hluboké a uklidňující vědomí, že každé rozhodnutí je vlastně správné, protože odpovídá našemu stupni vývoje a vždy a bez výjimky vede k vyššímu stupni. To, že někdo jde tou samou cestou pětkrát a ani jednou se z ní nepoučí, je zase trošku jiné téma, ale tak jako tak, na konci do sebe všechno zapadne a člověk pochopí, že pro něj ani jeden krok nebyl zbytečný k tomu, aby se dostal tam, kde je.
Někdy se stává, že hluchá období trvají i několik let. Odnikud nepřichází pomoc ani rada a my tápeme. Znovu je třeba v těchto dobách držet se zdravého rozumu a dělat vše podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jakmile obstojíme v této zkoušce, božský hlas intuice a vedení se opět objeví a bude ještě silnější a jasnější než kdykoliv předtím. Naše víra ve vyšší dobro a smysl života by neměla žádnou hodnotu a kvalitu, pokud by nebyla čas od času prověřena.
Intuice je neomylná, my ale nejsme
Čím déle se člověk aktivně věnuje duchovní práci, tím silnější je jeho intuice a jasnocit. I tak se ale musí mít na pozoru a kriticky zkoumat vše, co k němu přichází. Naše mysl je totiž velmi rafinovaná a ráda nám podsouvá věci, po kterých tajně toužíme, s falešnou nálepkou vyšší vůle. Lidem se může často zdát, že k nim v meditacích či snech promlouvají vyšší bytosti a předávají jim svá poselství či mise. Může to být pravda, ale většinou není. Zpravidla je to práce našeho ega, které chce, abychom uvěřili, že jsme něco víc, že jsme obdaření schopnostmi a vyšším posláním., že dostaneme "silný intuitivní pocit", že jsme narazili na svou spřízněnou duši z minulých životů, přičemž pravda je jen taková, že se cítíme k takovému člověku silně sexuálně přitahováni, ale nechceme si to přiznat. Nebo dostaneme "poselství", ve kterém je nám kladeno za úkol napsat knihu, která pomůže tisícům lidem, přičemž skutečná pohnutka je naše skrytá touha po slávě a penězích. Anebo nesnášíme svého souseda, "protože nás zabil v minulém životě" a přitom se jen snažíme šikovně zaobalit fakt, že na něj žárlíme a závidíme mu. Pozor na takováto "inuitivní" sdělení! Samozřejmě, častokrát se skutečně může jednat o hlubší duchovní význam, ale tak či tak, měli bychom věnovat pozornost vždy jen těm věcem, které můžeme nějak prakticky upotřebit, které jsou opravdu aktuální a které slouží něčemu dobrému. Zbytkem je zbytečné se zabývat. Navíc pokud je pro nás nějaké "poselství" opravdu důležité, vyhodíme-li ho dveřmi, vrátí se k nám oknem, tzn. bude se k nám tak dlouho vracet a bít nás do očí, než ho nezačneme brát vážně. Proto je opět zcela zbytečné se bát, že něco promeškáme, pokud nebudeme věnovat plnou pozornost všemu, co nás napadne.
Dobrá intuice a jasnocit by neměly být nikdy vaším cílem, nýbrž vedlejším produktem duchovní práce. Pokud se v člověku takové schopnosti rozvinou, měl by je používat především k tomu, aby nezištně pomáhal ostatním. Kdo si na intuici založí živnost, může si být jistý tím, že dřív nebo později se jeho schopnosti zakalí nebo zcela zmizí. To je nehezká pravda, kterou nechce většina médií a věštců slyšet.
A na závěr ještě jedna důležitá věc. Ať už k nám přichází intuitivní poselství z našeho vlastního nitra anebo zvenku, nikdy nás nenabádá k něčemu, co je proti našemu přesvědčení! Každé opravdové intuitivní poselství silně rezonuje s naším nejniternějším jádrem, i kdyby na povrchu panoval strach a nervozita.
Jan Menděl

Léčivé dýchání se stromy

28. září 2012 v 23:05 Zajímavé knihy, odkazy

Léčivé dýchání se stromy


VĚDOMÉ DÝCHÁNÍ JE NEJRYCHLEJŠÍ A NEJPŘIROZENĚJŠÍ METODA SAMOLÉČENÍ, PRAMEN VITALITY A DUCHOVNÍ SÍLY.

Víte, že plíce jsou největším vylučovacím orgánem těla? Vyloučí více než sedmdesát procent všech odpadních látek. Skládají se z více než 750 milionů plicních sklípků, které by po rozložení pokryly celé fotbalové hřiště. Pro celý organismus - játra, slezinu, žlučník, srdce, střeva, ledviny aj. - je životně důležité zásobování kyslíkem. Nedostatečná aktivita bránice při dýchání může zapříčinit fyzické, ale i duševní onemocnění. Tenká, křečovitě stažená bránice může vyvolat ochromení emocionality, intelektu i sexuality. Dalším důsledkem je živořící duše. Dech představuje spirituální sílu spojenou s Matkou Zemí. Při vdechu do sebe nasáváme své bezprostřední okolí, při výdechu ze sebe pokaždé vydáváme část svého nitra. Moudří Lakotů (amerických indiánů) říkají: "Dech je neustálá výměna s duchy. Jejich síly a energie jsou všude ve vzduchu, neustále je vdechujeme. Jak jich využijeme ve svém těle, to už je věcí každého jedince."

Devadesát pět procent všech Evropanů dýchá příliš povrchně. Proto tělo trpí nedostatkem kyslíku a tím pádem i kladných energií. Pouze ten, kdo správně dýchá, se neustále nabíjí. Kdo vědomě dýchá, je méně nemocný. Žijeme v symbióze se světem rostlin. Vydáváme kysličník uhličitý a rostliny ho přeměňují v kyslík. Kdyby přestaly existovat stromy a keře, zemřeli bychom zanedlouho.

VDECHUJTE VĚDOMĚ ENERGIE STROMU, PŘIJÍMEJTE CELÝM TĚLEM JEHO LÉČIVÉ SÍLY.


Chcete-li navštívit nějaký strom a požádat ho o pomoc, přistupujte k němu s čistým srdcem a rozumem. Vyvarujte se podobných myšlenek: "Takový nesmysl, co tady vůbec dělám. Jak jsem vůbec přišel na tak ztřeštěný nápad, stejně to nefunguje. A kdyby mě přitom někdo viděl, tak se jen zesměšním." Pozor, strom totiž umí číst myšlenky. Musíte k němu přijít s upřímností a otevřeností. Klidně mu řekněte, že jste ještě nikdy nemluvili se stromem, a proto si připadáte poněkud komicky. Přineste stromu nějaký dáreček, třeba mu vpleťte do větví řemínek s pírkem nebo nějakou pěknou pentličku. Také můžete kolem kmene nasypat trochu tabáku. Dárky udržují přátelství - to neplatí jen ve vztahu mezi lidmi. Opřete se o kmen, pohlaďte jeho kůru a navažte se stromem něžný vztah - bude vám za to vděčný.

Potom se posaďte před kmen na zem nebo na přinesenou podušku. Váš obličej by měl být vzdálený od kmene asi padesát až šedesát centimetrů. Zavřete oči a představujte si strom před svým vnitřním zrakem. Řekněte mu, proč jste přišli a že ho prosíte o pomoc. Vdechujte nosem do břicha a pomalu, uvolněně vydechujte. Trpíte-li nějakou nemocí, soustřeďte se v duchu právě na ni. Máte-li nějaké starosti, vylijte si své srdce, strom je rád přijme a promění v kladnou životní energii, stejně jako proměňuje oxid uhličitý v kyslík.

KDO DÝCHÁ SE STROMY, TEN VE SVÉM TĚLE AKTIVUJE SAMOLÉČIVÉ SÍLY.


Vlastnosti jednotlivých nejznámějších stromů:

BOROVICE: Tento strom kvůli své moudrosti by se dal nazvat medicinmanem mezi stromy. Kořeněná vůně jehličí uklidňuje nervy, uvolňuje dýchací cesty. Kdo pravidelně dýchá s borovicí, ten našel přítele na celý život. Je skromná a svou skromnost přenáší i na člověka. Její energie nám přináší vnitřní rovnováhu. Máte-li žaludeční vředy podmíněné stresem, dýchejte s borovicí.

BŘÍZA: Tento vysoký, štíhlý strom probouzí intuici. Máte-li v úmyslu změnit zaměstnání, máte-li potíže s partnerem nebo s penězi - bříza vám poradí, jak všechno vyřešit. Často se už za týden dostaví nějaký geniální nápad.

BUK: Je ideální duševní útěchou zprostředkovávající kladné životní postoje. Jestli pomýšlíte na sebevraždu, promluvte si s bukem o svých potížích. Dýchání s bukem vám pomůže odstranit stres i potíže s krevním oběhem. Jeho energie posiluje schopnost soustředění a stimuluje duševní svěžest.

ČERNÝ BEZ: Jedná se o mnohostrannou léčivou rostlinu. Bobule černého bezu posilují imunitní systém a jsou močopudné. Bolavé jizvy se ztiší při dýchání s bezem, také je dobré se často dotýkat jeho kmene. Jizvy zmizí stejně jako hnisavé vředy. Černý bez posiluje životní optimismus, působí jako studna mládí. Ráno stačí dýchací cvičení s bezem, abyste se cítili svěží celý den.

DUB: I tento strom slouží jako zdroj životní energie a už Keltové ho uctívali jako posvátný. V první řadě tento mohutný strom povzbuzuje krevní oběh a také posiluje organismus po delší nemoci. Kdo dýchá s dubem, dokáže se lépe soustředit, cítí se jako znovuzrozený.

JABLOŇ: Patří mezi sedm posvátných stromů Keltů, byla symbolem života, plodnosti, lásky a dokonalosti. Kdo se cítí utlačovaný, kdo snáší ponižování a neumí se bránit, měl by dýchat s jabloní. Tento nenápadný, často zakrslý strom má úžasnou sílu, kterou rád dává dál. Kdo se bojí smrti, tomu jabloň vrátí životní odvahu.

JEDLE: Je symbolem síly, protože odolá každé bouřce. Je velkorysá, upřímná a vyzařuje optimismus. Nerozhodní lidé by měli dýchat s jedlí. Máte-li strach, svěřte se jí, neboť zahání pesimismus. Jestliže vás trápí zlé sny, položte si jedlovou šišku pod polštář, ale musí to být šiška z vašeho stromu, ne nějaká ležící u cesty.

JEŘÁB: Jeřáb je stromem šamanů. Kdo s ním dýchá, může snadno navázat kontakt s duchy. Také ho mají v oblibě ptáci. Jeřáb posiluje sílu vůle a sebevědomí. Jestliže se chcete vymanit z nějaké závislosti, jeřáb vám přitom pomůže.

KAŠTAN: Kaštan je vzdálený příbuzný dubu. Tento mohutný a krásný strom pyšně předvádí své květy. Už jen pohled na kvetoucí kaštan naplní srdce radostí. Koho trápí duševní trýzeň a pochybnosti o sobě, měl by jít ke kaštanu, protože ten člověku vrací sebedůvěru, vnitřní mír a tiší bolest duše.

LÍPA: Lípa je stromem romantiků, máte-li potíže s láskou, dýchejte s lípou. Nebo chcete-li napsat milostný dopis a nevíte, jak na to, lípa vám pomůže najít správná slova. Lípa mírní bolesti duše, soužení a obměkčuje zatvrzelá srdce.

OLŠE: Tento strom podporuje duševní síly. Jestli se chcete dovědět něco o sobě, dýchejte s olší. Dříve se jí říkalo strom mrtvých. To znamená, že kdo se s ní přátelí, může navázat kontakt se záhrobím.

TŘEŠEŇ: Co cítíte při pohledu na kvetoucí třešeň? Okouzlení, radost a jarní euforii? Třešeň vyvolává u mnohých lidí touhu po lásce a něze. Kdo má potíže se sexem, měl by dýchat s třešní, protože odstraňuje blokády a probouzí sexuální zvědavost.

VRBA: U mnohých lidí vrba vyvolává smutek a zoufalství, ale kdo dýchá s vrbou, lépe proniká k jádru problémů. Trpíte-li depresemi a nevidíte v životě žádný smysl, poproste vrbu o řešení a ona uvede do chodu žádoucí vývojový proces. Vrba se zahledí hluboko do vaší duše. Dýchání s vrbou nahradí jedno sezení u psychiatra.

* * *

Můžete navázat styk i s jakýmkoli jiným stromem. Žádný strom ani keř vám nepřeje nic zlého, jen nezapomeňte: Stromy a rostliny jsou živé bytosti, které mají city a umí je projevovat. Zacházejte s nimi dobře a budete za to bohatě odměněni.

Gerhard Buzzi v knize
Léčivá tajemství amerických indiánů.
(Vydala Pragma, tel. 241 768 565, www.pragma.cz)

Laskavost

28. září 2012 v 22:49 Videa

Listy z plsti

28. září 2012 v 10:47 | převzato |  Pro inspiraci
Přikládám návod, jak si vyrobit podzimní listy - použití je mnoho. Ale můžete také použít jiný materiál - látky, které doma máte a prostříhat nůžkami cikcak, papíry....právě mě napadlo, že určitě by byl zajímavý papír s enkaustickou malůvkou. Papírové výtvory se dají zafoliovat a máte podložku pod hrníček nebo pod "myš".
Přispějte svými nápady du rubriky " Pro inspiraci".Hezké tvoření.


A zde najdete postup.Klik.

České tradice

28. září 2012 v 10:28 Pro inspiraci
Do rubriky oblíbených jsem zařadila stránky - České tradice.
Najdete tam také materiály ke tvoření, recepty i nápady a samozřejmě články týkající se původu všech svátků u nás.


Věkem podmíněný deficit soustředěnostinosti

25. září 2012 v 19:04 | z e-mailu |  Slova a obrázky
Nedávno přišlo e-mailem, určitě znáte, ale nasmála jsem se.
Nedávno mi byla diagnostikována následující choroba, VPDSP - Věkem Podmíněný Deficit Soustředění Pozornosti. Projevuje se například takto:

Rozhodnu se zalít zahradu.

Když jdu k hadici na zdi garáže, všimnu si, že i auto potřebuje opláchnout.
Jdu si pro klíč od auta, abych ho vyvezla na prostor před garáží. Ovšem přitom uvidím na stolku v předsíni neotevřenou poštu. Asi bude rozumné se podívat, jestli tam nejsou nějaké složenky k zaplacení. Položím klíče od auta na stolek a začnu probírat poštu.

Přitom vidím řadu reklamních letáků a jdu je hodit do odpadkového koše v kuchyni. Vidím, že je plný, takže letáky položím na kredenc a jdu vyhodit odpadky z koše do kontejneru na ulici. Přitom si uvědomím, že vedle kontejnerů je schránka na dopisy, takže by bylo dobré hned dát do schránky i ten dopis, co jsem večer psala. Jdu si tedy pro něj do pokoje.

Na stole u dopisu leží hrnek s kávou, kterou jsem před chvílí pila. Vezmu ho do ruky a cítím, že káva už vychladla. Nevadí, uvařím si nový hrnek kávy. Vezmu hrnek a jdu do kuchyně. Cestou vidím, že kytka ve váze začíná uvadat.

Tak položím hrnek na parapet a chci vzít vázu a napustit do ní čerstvou vodu. Přitom uvidím na parapetu své brýle , které jsem hledala ráno. Musím si je dát na svůj pracovní stůl, abych o nich věděla. Ale nejdříve přece jen doleju vodu do vázy.

Položím brýle, vezmu vázu do ruky a vidím, že za vázou leží dálkové ovládání od televize. Proboha, zase ho budeme večer hledat. Musím ovladač položit k televizi v obýváku.

No, ale to počká, napřed je přece nutno dolít vodu do vázy. Jdu do kuchyně a napouštím vodu. Přitom mi vyšplouchne na kuchyňskou linku. A trochu i na podlahu. Jdu do koupelny pro hadr, abych to utřela. Pak se vracím do předsíně a přemítám, co jsem chtěla udělat.

K večeru:

zahrada není zalitá, auto není umyté (a nemůžu k němu najít klíče) na okně je hrnek se studenou kávou, kytky ve váze jsou už úplně zvadlé, dopis není vhozený do schránky (a taky ho nemůžu najít), ztratily se mi brýle a televizi musíme ovládat ručně, ovladač je bůhví kde. Divím se, že nic není hotovo, když jsem se celý den nezastavila a jsem docela utahaná. No nic, jdu zkontrolovat došlé maily.

Udělejte mi laskavost. Přepošlete to všem známým, protože si nemohu vzpomenout, komu jsem to napsala a komu ne.

Jo, a nesmějte se, jestli tyhle stavy neznáte !Už se to blíží...


Ocúnová víla

23. září 2012 v 1:57 | Eva |  Slova a obrázky



Jeseň už dávno rozdala štětce,
víly na palouku tančí tak lehce,
když mezi barvami hledají tu svoji.
V ranním mlhavém závoji
zelená tráva o paprsek tepla
ještě žádá
a Jeseň s náručí ocúnů
připravuje přírodu na zimu.
Pohladí všechny stromy,
náhle vše jinak voní,
když léto odešlo.
A je tu podzim zas,
vína hodokvas,
pestrých barev čas,
čas dlouhých večerů,
kdy příroda se chystá spát.
A Jeseň s každým novým dnem
o krok je blíže temné noci,
kdy plamínek svíce svítí jen,
a všichni bez pomoci jen se srdcem svým na dlani
čekají na nové svítání.
Mlhavá dáma zahalí krajinu,
ojíní živé kolem sebe,
ale ty v mysli měj stále to teplé letní nebe,
potůčky čiré , pramínky vody,
chvíle naplnění, chíle pohody
uchovávej v sobě po celý čas.
Když Jeseň přichází,
smuténko, pryč,
do ruky vezmi si od Lásky klíč.
Ten nové brány otevírá...
Proto má podzim tolik teplých tónů,
aby ses v tom tichu navracel vždy domů.

E.L.

Šípky - recepty

22. září 2012 v 23:39 | převzato |  Zdraví, bylinky...



Růži šípkovou určitě není třeba popisovat, každý ji zná. Roste kolem cest, polí, na okrajích luk a na různých opuštěných plochách.


Je to odolný keř, který dorůstá do výšky až 3 metry, pokud roste ve stínu, stává se z něj popínavka, jinak vytváří dlouhé převislé větve s velkými, širokými trny. Plody růže šípkové jsou šípky, které mají léčivé účinky. Obsahují velké množství vitaminů, proto se užívají při nachlazení, onemocnění močových cest a na podporu imunity. Šípky se nejčastěji sbírají na čaj, ten se připravuje buď z čerstvých šípků nebo ze sušených. Dá se z nich však připravovat také víno, likéry, sirupy, omáčky, marmelády a džemy.


Babi, existují víly?

22. září 2012 v 23:28 | Eva |  Slova a obrázky

" Babi, existují víly?"
Co teď, jakou dám vnučce odpověď? Když pak dětem řekne, že babička říkala, že víly jsou…budou se jí smát, možná. Když řeknu, že jsou jen v pohádkách, popřu sama sebe. Vždyť mi přicházejí do obrazů denně. Vidím je všude kolem. Ale jaké je to vidění? Jsou jako reálné bytůstky s křídly? Nejsou. Vidím je na stromech, v květech a všude, kam se jen podívám. Hledat je, je docela snadné, stačí se dívat. Možná všichni ti, kdo o nich mluví je vidí podobně, kdo ví.
Kolik jen textů mi přišlo o vílách, na kolika obrázcích jsou … A vždycky přišly potichu, rozprostřely křídla okvětních plátků a tančily. Jednou se ukázaly brzy zjara v pučícím javoru. Tam jich bylo. Málem mě roztančily také. Nemohla jsem se vynadívat a málem přišla pozdě do práce. To bych asi nevysvětlila, že jsem pozorovala víly.
Dodnes nikdo neví, že je prosím, aby mi pomohly zachránit chřadnoucí kytku, aby pomohly růst rostlinám. Letos mě neposlechly. Tolik jsem je prosila, aby zachránily mladou přesazenou borovici. Dva roky po změně místa, už to vypadalo , že je vyhráno, začala v létě barvit jehličí do hněda a minulý týden…konec. Ze země jsem ji vytáhla snadno, trochu i slzu ukápla a to jsem se ptala: Proč jsi nepřežila, co jste dělaly dévy? Proč? Existují vůbec víly? A protože schovávám dřevo stromů, které mě těšily, vždy aspoň kus polena na "tvořeni", opatrně jsem očistila její málo vyvinuté prokroucené kořeny a uviděla ji. Usmívala se na mě něžným malým sukem, řekla bych , že dokonce mrkla a slyšela jsem, jak šeptá, že musela, že stejně žije dál…
Já vím, že bude žít, protože hned jsem pochopila, co z ní bude. A také jsem našla malinké tři semenáčky.- jehličnany. A také bue žít i jinak.Moje milá borovice dnes čeká, až jim doma ukážu, jak vypadá víla .Víla ze dřeva, to pochopí. Když jim ale ukážu vílu v květu ukrytou, či v hlavě odkvetlé slunečnice ,jásání se nedostaví. Jen malé děti vidí… A protože víly mají tak jemné tělo, éterické, tak se někdy snaží dát nám o sobě vědět , na okamžik . A o to musíte mít štěstí zachytit jej v pravou chvíli třeba jako stínohru . Cvak, a je tam….
Kolika dřev jsem se dotýkala, když jsem je hladila smirkem, kolik tváří na mě pohlédlo, když jsem plochy opracovávala a kolik jich promlouvalo zvláštní řečí. A pak začaly vznikat obrazy s vílami. A právě díky nim jsem před rokem poznala paní, která vyrábí svíčky z palmového vosku. Viděla obrázky na blogu, napsala mi, poslala z malebného Zubří několk svíček ( právě dnes jsem tam byla). Spojily nás víly. Vidíš to také? Ptala se zpočátku a já byla vděčná, že vidíme stejně. Díky, Pavlínko.
Víly mají mnoho podob. Každému se ukazují jinak, ale určitě existují. Jen se musíme umět dívat.
A sáhnou si na ně můžeme?
Určitě mají rády, když pohladíš strom, když promluvíš s květinou a nestyď se, že vypadáš jako blázen. Důležité je, jak se v tu chvílí cítíš ty. I kameny mají "ksichtíky", i kameny mají duši a málokdo to tuší.
Teď do klávesnice ťukají víly, sledují, jestli se přiznám , že tu před chvíli byly, jestli napíšu, že jsou jen v pohádkách nebo přiznám , co vím a jestli vnučce upřímně odpovím.



Lord Melchizedek - Smysl míru

20. září 2012 v 19:19 | převzato |  Meditace
Milované bytosti světla na Zemi,
posílám vám své požehnání a pozdravy lásky a obklopuji vás svou pravdou a vibrací své duše. Jsem Lord Melchizedek, dohližitel nad Univerzální úrovní Stvořitelova vesmíru. Cílem mého dnešního propojení s vámi je, abych se podělil o některé vhledy a cvičení, která jsou vám k dispozici, aby pomohly ve vašem duchovním vývoji a vzestupu na Zemi. V Univerzálních úrovních Stvořitelova vesmíru, které představuje zlaté světlo, existuje mnoho mistrů a andělských bytostí, které vám mohou pomáhat, které můžete zavolat, aby vám pomohly způsobem, který je pro vás vhodný. Prostě jen držte myšlenku na propojení s průvodcem z univerzální úrovně a jak byste si přáli, aby vám pomohl. Pak seďte v meditaci, abyste přijali jeho energii a mohli tuto energii, moudrost a pomoc projevit ve své realitě.

Je velmi zásadní, abyste v této době přijali hlubší zkušenosti míru ve vaší mysli. V tom množství posunů, které se odehrávají na Zemi a ve vašem bytí, je třeba vytvořit si či objevit větší prostor ticha a spokojenosti v mysli a myšlenkách. Mír mysli může být jako brána, kterou se otevírá hlubší moudrost, pochopení a osvícení. Mír je nyní se změnami na Zemi již zjevnými potřebný jako podpora a síla, protože mnoho lidí se přicházejících událostí a navýšení energií Stvořitelem na Zemi obávají. Dokážete-li si osvojit nastavení mysli, které vyjadřuje a zažívá vibraci míru, pak dodáte energii a podporu i ostatním, aby nechali odejít pochybnosti, strach a obavy, obejmete Zemi láskou a pravdou. Proces navýšení v prosinci 2012 nám umožní povznést a zesílit všechny láskyplné kvality Stvořitele, které máme v sobě. Stvořitel nás všechny žádá, abychom opustili všechny zvyklosti založené na strachu, obavách a pochybnostech a nahradili je vnitřní silou, vědomostí a láskou. Proces navýšení je zkušenost posílení, ale abyste opravdu zažili posílení, je třeba přijmout sebe sama a nechat jít nepotřebné energie, které vám již neslouží. Když si osvojíte hlubší vnímání míru ve své mysli, otiskne se to i v myslích ostatních, my všichni jsme spojené vědomí, ať už žijeme blízko nebo daleko od sebe, na Zemi či na vnitřních rovinách.

Během meditace můžete zavolat mé energie, energie Lorda Melchizedeka, požádejte mne, abych vás obklopil svým vysokovibračním vědomím a pravdou. Představte si, že vdechujete mou energii každým pórem svého bytí. Nechť světlo naplní celé vaše bytí, jakoby pozvedalo energetickou vibraci a umožnilo vám existovat v rychlejších dimenzích světla.

Pak požádejte, aby vás jako kruh světla obklopilo osm Andělů Míru. Já budu stát za vámi a budu působit jako centrální ohnisko andělské energie míru. Jakmile se jejich světlo propojí s mým bytím, položím své ruce na úpatí vašeho krku a vytáhnu světlo Stvořitele a mého bytí, které dlí ve vaší srdeční čakře, do vašeho krku a hlavy.
Představte si, prociťujte či jen vezměte na vědomí jemnou explozi světla prostupující do vaší mysli skrze krční oblast.
Nyní přesunu své ruce z krku na vrcholek vaší hlavy, začnu rozšiřovat vaši korunní čakru světlem míru, které proudí z mých energetických rukou. Světlo míru bude proudit do vaší mysli, kde spočine a postupně prostoupí do mnoha úrovní vaší mysli a mentálního těla.

Představte si, že se zhluboka nadechujete a světlo míru proudí z vaší mysli a vytváří pyramidu míru kolem celého vašeho bytí se špicí rozšířující se od vaší korunní čakry až k vašim chodidlům.

Abyste se soustředili na mír, možná budete chtít říci 'Já jsem mír' nebo si možná představíte všechny myšlenky na negativitu, obavy, strach a pochybnosti, jak jsou odplavovány světlem, které proudí vaší korunní čakrou a koupe vás v míru mého bytí a osmi Andělů Míru.
Doufám, že vám toto přinese velký užitek, s prohloubeným mírem bude vaše mysl jasnější a proto budete schopni přijmout s větší lehkostí svou intuici a inspirované myšlenky, kterými vás vede vaše duše. Je nyní velmi důležité, abyste si dovolili následovat božské vedení a intuici, která proudí z nitra vašeho bytí jako řeka moudrosti. Každý člověk na Zemi má v této době svou úlohu, kterou má naplnit - ať už je velká nebo malá - tím, že setrvá v neustálé komunikaci se svou intuicí a vnitřním vedením; tak budete schopni zabezpečit, že svůj úkol naplníte.
Když jste ve vnitřních rovinách naplněni mírem, jste schopni naslouchat, vnímat a chápat vše, čím je Stvořitel. Ve skutečnosti je to tak, jakoby se vám otevřely dveře a vy dokážete vše prozkoumávat s větší lehkostí. Téhož lze dosáhnout i na Zemi, pokud se na chvíli zastavíte a nasloucháte, umožníte tím mysli, aby udělala obrat a přijala do vašeho bytí světlo; poté začne proudit moudrost a nabídne vám vedení. Cítím, že mnoho lidí na Zemi, ať už jsou zaměřeni na Stvořitele a svou duchovní cestu nebo ne, hledají vedení. Mnozí jsou tak zaměstnáni hledáním vedení, že to zcela zaplavuje jejich celý život. Jsem přesvědčen, že kdyby si každý člověk na Zemi dovolil spočinout ve své mysli v míru a tichu, pak vedení bude přirozeně plynout. Vždycky přijdou časy, kdy vyvstane chaos, bolest, strach nebo negativita, ať už ve vašem životě, či v životech druhých. Když si v takovýchto chvílích dovolíte zůstat míruplní, a možná si i osvojíte budování pyramidy míru rozšiřující se z vaší mysli, pak začnete vidět pravdu všech situací, spíše než jejich vyjadřování či vytváření. Za pomoci míru a propojení se Stvořitelem můžete následovat své vnitřní vedení a sloužit tím sobě ve všech oblastech svého života i v životech druhých. Vedení je ve vás vždy přítomno a přichází k vám od Stvořitele; je jen zkrátka třeba vytvořit prostor pro vaši intuici, aby mohla proudit za všech okolností. Pak obdržíte všechny božské a nejposvátnější nástroje, abyste pomáhali a byli k dispozici ve všech situacích, ať už jste v nich přímo zainteresováni či nikoli.
Abyste si vytvořili klid mysli, není třeba vystupovat ze situace či zkušenosti, můžete zůstat v přítomnosti; je to jen vaše mysl, která si bere oddechový čas, aby se stala pokojnou a vyladěnou, aby moudrost mohla plynout.
Umíte si představit, že by se každý člověk na Zemi zastavil, zhluboka se nadechl a soustředil na vytváření míru ve své vlastní mysli? Nejenže by to umožnilo vědomí lidstva významně vzrůst, ale každý člověk by začal vidět za závoj iluzí na Zemi, rozuměl by prosté pravdě kolem sebe a v sobě. Je velmi pravděpodobné, že by lidé chtěli udělat změny nebo zjednodušit své životy, protože by zažili velké uvolnění. Mnoho lidí už zná cenu míru v mysli a uvědomují si, že když své mysli umožní být v míru, propojí se s ostatními dušemi a lidmi, kterým se daří totéž. Ta nejbožštější vibrace spojeného vědomí lidstva a každé duše na Zemi je tím nejposvátnějším prostorem, protože vám dovoluje myslet a existovat bez omezení. Spojené vědomí, o kterém mluvím, je podobné vědomí vaší duše či skupiny duší, je to stav bytí, který rozšiřuje vaši mysl za jakékoli chápání na Zemi.
Můžete zavolat mistry ášramu Univerzální úrovně, aby se vám přiblížili a přinesli energetické krystaly silné univerzální vibrace a očisty.
Jednoduše mistry požádejte, aby vám pomohli v uvolňování všech bloků, které vám mohou bránit v užívání a porozumění vaší intuici.
Představujte si, jak Mistři umisťují krystaly v kruhu blízko kolem vašeho těla ve vaší auře. Jen se soustřeďte na dýchání té energie a světla krystalů do centra své duše, takže všechny bloky mohou být uvolněny.

Představte si, jak z centra vaší hrudi, z vaší duše teče řeka intuice, vnitřního vedení a moudrosti a proudí do celého vašeho bytí. Energie intuice se propojuje s vaší myslí a umožňuje vám přijmout a pochopit od této chvíle svou intuici s větší lehkostí.

Posaďte se a prožívejte toto uvolnění a propojení se svou intuicí tak dlouho, jak budete chtít.
Díky schopnosti dosažení míru mysli, i když třeba jen na chvíli, a spojení se svou intuicí, zjistíte, že dokážete sloužit sobě i druhým a zároveň rozšiřovat svou mysl, bytí, energie a vědomí, abyste přijali hlubší pochopení a pohled na svou realitu na Zemi.
Soustředění se na mír je stejně tak mocné jako mír sám.
Také bych rád řekl, že když se soustředíte na mír ve své mysli ve chvílích radosti či štěstí, vaše zkušenosti budou obrovsky vystupňované a tím můžete shromáždit a vstřebat tyto krásné vibrace jako aspekt svého bytí.
Váš současný úkol je zaměřit se na mír ve svém bytí a mysli; to umožní, aby se mír v této době vzestupu plněji projevil jako energie podpory a stability pro všechny.
S láskou,
Já Jsem Lord Melchizedek.

© Natalie Glasson, http://www.omna.org/Home.html Pro všechny poutníky na Cestě Lásky, do češtiny přeložila Hanka B. (www.transformace.info). Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

Ida Novotná - setkání třetí

19. září 2012 v 23:57 | Ida a Eva |  Hosté
Už se vám stalo, že jste se tak zamilovali do obrazu, že ho musíte mít, i když třeba místo pro zavěšení budete hledat a raději něco doma obměníte? Že vám doma řeknou, že si přece nakreslíte svůj nebo že obrazů je dost a vy přesto všechno máte velikou potřebu dívat se na ten, který doslova učaroval ?Vlastnit jej.
Tak toto se mi přihodilo. Už několik dní o něm sním, objevuje se mi před očima a já tentokrát nevím proč.
Viděla jsem ho poprvé na FB Idy Novotné.


Květ Země. A tak čekám, až si ho budu moci koupit .
Ida byla mým hostem podruhé 13.10.2010. Jak ten čas letí! Od té doby sleduji její kouzelné pérovky v ilustracích Pohádky pro kulíšky. Prohlížím " Idiny webovky " a mám dovoleno něco si vybrat.


A protože se učím mít znovu ráda straky, veselá parádnice mi jistě pomůže. Ta určitě nepožírá ptáčata jako ty naše městské ukřičené straky.
A protože mi schází les a muchomůrky v něm...


Obrázky Idy Novotné srší optimismem, vyzařují lásku , a proto vás znovu zvu do její galerie.

Do vínku

18. září 2012 v 1:15 | Eva |  Slova a obrázky
Do vínku vkládám laskavost a něhu,
zpívat však o tom nedovedu...


A zbytek je na vás, moji milí...
Co napadne srdce v tuto chvíli?
Odkládám na čas popsaný list,
abyste ve svém mohli dál číst.

E.L.


Jak nakupovat jídlo bez použití plástů

17. září 2012 v 21:06 | z e-mailu

Milí přátelé přírody,
dovolujeme si Vám představit iniciativu za návrat papírových a plátěných pytlíků a nový tvořivý projekt Galerie poctivého jídla a díla bez plastových obalů. Proč používat další igelitky a mikroteňáky a zamořovat životní prostředí? Jsou jiné a zábavnější cesty! Koukněte, jak to děláme v Pytlíkově - www.pytlici.cz


Ať vám září září
s úsměvem na tváři


Hikešovi a tvořivý tým oslavický
www.pytlici.cz
Bezplastová nákupní vesnička
Galerie poctivého jídla a díla

www.tvorive-centrum.cz
Časoprostor pro radost
Certifikovaná přírodní zahrada

Slunečnice

16. září 2012 v 1:37 | Eva |  Fotografie a jiné
Dobrý den, přicházím vás upozornit, že za pár dní je tady podzim.


No, někdo jej nemá rád, ale řekněte...měl bych takový účes bez podzimu? Neměl.
Moje "frizúrka " vypadala zpočátku takto.


A podzimkový přeliv mi určitě sluší více,
jdu navštívit slunečnice.


Nerušit, prosím, rozkvétám.


A já také. Koukněte na moji příbuznou, má náskok.


Holky, není kam spěchat, stárne se nějak rychle.


A pak to dopadne ...


Šmik, je po parádě. Ale i tak jsme prý krásné mandalky a musíme zapózovat.


V kleči klečíme...


Na chodníku brečíme: " Podzime, podzime, počkej chvíli ještě..."


A semínka vílu vykouzlila nebo také královnu...tam někde uprostřed tanečního sálu slunečnice náruč rozevřela.


Takové jsme byly krasavice. Aby nám nebylo líto, "ksichtík" z nás udělali. Oči, nos a pusa z drátu.A tam dole z kořene bába na nás kouká a přitom si brouká:..." Muhehe, konečně podzimec, chytne slunečnice za límec..."


A to jsme všechny rostly ke slunci.



Občas jsme sklonily hlavu...


A podívej se do středu. Co tam vidíš?


Muž a žena v objetí, to když včela přiletí, zpívají jí píseň souznění.

Citát na víkend

15. září 2012 v 10:31 Citáty

Chceš-li mě pochopit, pochop krásu květu.
Chceš-li mě uchopit, uchop ptáka v letu.
Chceš-li mě obejmout, zkus obejmout vodu.
Chceš-li mě změnit, pak zkus změnit dobu.
Chceš-li mě pohladit, pohlaď nejdříve sen.
Chceš-li mě získat, pak získej noc a den...

Francois Duc de la Rochefoucauld


Zlatý kód a Asanell

14. září 2012 v 23:58 | Eva |  Slova a obrázky
Automatická kresba má tolik podob! Nejkrásnější na ní je uvolnění, kdy naprosto nevnímáte svět kolem a pohlceni prostorem mezi vámi a kreslící plochou necháváte rozehrát příběhy, putování, prociťujete přicházející energie a to vše vždy s myšlenkou - nechť všechno pomáhá a vyzařuje lásku.
A tak ke mně přišla Asanell... Než se ale představila, oranžová pastelka docela razantně roztančila uprostřed výkresu dvě postavy. To tančí dvě srdce... spojené nekonečnou láskou, sjednocení mužského a ženského principu k nastolení harmonie.
Země potřebuje léčit ... Člověk potřebuje procítit sílu vesmírné energie, která mu pomůže překonat těžkosti přicházející s proměnou, protože "každý nový zrod bolí".
Asanell pozvala tři léčitelky, dávné moudré bytosti, které pomáhají procítit sílu přírody a najít v ní zdroj uzdravení.
Tak vznikla neformální mandala Léčitelky.


A protože vesmírné energie nabývají na síle, zanechala Asanell " zlatý kód".
Následující obrázek předcházel mandale, ale kód byl dokončen až dnes. Není třeba se bát, ochránci jsou připraveni pomoci každému, kdo požádá. Bytostníčci přírody ukazují své tváře, andělé kreslí do mraků a svět plný zázraků se otevírá všem, kdo chtěji spatřit "krásu světa", kdo chtějí prožívat radost, kdo chtějí uzdravovat Zemi.
Vesmírné tóny probouzejí duši a každý tuší, že všechno je možná jinak.
Pohádka?


Katarína o lásce

13. září 2012 v 20:25 Videa
Povídání Kataríny s Igorem o intuici, zdraví, živé stravě, mateřství - a o duchovní i lidské Cestě. - Katarína Lone Mýtna pořádá přednášky a semináře, zejména pro ženy, zaměřený na jejich duchovní a zdravotní rozvoj. Pochází ze Slovenska, nyní žije částečně v Maďarsku, maluje také obrazy a věnuje se mimo jiné výživě a harmonii Ducha a těla. Více na webech:
www.spiral-art.eu
www.noverodicovstvi.blogspot.com/2012/02/cesta-pro-noveho-cloveka.html
www.facebook.com/katarina.mytna


Zpomalení procesu stárnutí

12. září 2012 v 22:04 | Eckhart Tolle |  Zdraví, bylinky...

Eckhart Tolle - ZPOMALENÍ PROCESU STÁRNUTÍ
Vnější tělo poměrně rychle stárne, ale vnitřní tělo se časem nemění. Energetické pole vnitřního těla budete vnímat stejně ve dvaceti jako v osmdesáti. Bude stejně živé. Jakmile se osvobodíte od své mysli a začnete žít ve svém vnitřním těle a v přítomnosti, vaše hmotné tělo se bude cítit lehčí a živější. Čím víc si uvědomujete své tělo, tím řidší se stává jeho molekulární struktura. Vyšší vědomí znamená oslabení iluze hmotnosti.
Ztotožňujete-li se víc se svým vnitřním tělem, než se svým vnějším tělem, žijete-li v přítomnosti a nejste-li ovládání minulostí ani budoucností, nehromadíte čas ve své duši ani v buňkách svého těla. Nahromadění času snižuje schopnost buněk obnovovat se. Takže když žijete ve vnitřním těle, vnější tělo stárne mnohem pomaleji, a i když stárne, vaše věčná podstata vyzařuje skrze vnější formu a vy nevypadáte jako starý člověk.





Pedig 1, 2

12. září 2012 v 20:31 | video s kajjkou Hátleovou |  Pro inspiraci



Cesta k mým matkám

12. září 2012 v 19:42 | Edith Holá |  Zajímavé knihy, odkazy
Právě čtu autobiografický příběh Edith Holé.

Kniha "Cesta k mým matkám" není jen silným ženským příběhem o hledání biologické matky a vyrovnávání se s adoptivní rodinou. Je to také příběh o hledání ženství, vlastní identity a zdraví pomocí tanců a ženského kruhu ...
Knihu debutující autorce Edith Holé (pseudonym) vydalo Nakladatelství Jota. Na jejich webu si můžete přečíst anotaci, úryvek z předmluvy a pustit si minutový video trailer http://www.jota.cz/vysledky-vyhledavani/8/?fulltext-phrase=Cesta+k+m%C3%BDm+matk%C3%A1m
Intuitivní kresbou doplnila knihu malířka Ida Novotná (http://idanovotna.blog.cz/), která je jednou z ilustrátorek knihy Pohádky pro kulíšky a Kulíškováne. Tam najdete mnoho pohádek od různých autorů i několik od Edith Holé.

ukázka z kapitoly 38. Ženský kruh a němé příběhy v nás
Několik žen sedí v kruhu. Jako za dávných časů,
kdy si ženy vyprávěly příběhy, aby si vzájemně pomohly.
Uprostřed nás je solná lampa, která ozařuje tváře
mihotajícím se světlem zapálené svíčky. Solná lampa
je zbarvená jako plodová voda. Sálá z ní stejné bezpečí.
Všechno je bezpečné. Ztišený ženský hlas lektorky Tamary
začíná zpívat a my ostatní se přidáváme. ...
ukázka z první kapitoly: Rozpojené osudy se znovu spojují
Už tolikrát jsem si představovala, jaké to bude, až
se setkám se svou biologickou matkou. Žije? Nežije?
Stihnu to ještě? Nebo to bude setkání až na druhém
břehu?
Najednou do sebe všechno zapadá. Dostávám informaci,
že na matrice musí být jméno mé biologické
mámy. Kopie matričního listu uschovaná v deskách.
S tajemnou bázní nahlížím v tramvaji do papírů. Je tam.
Polské jméno. Věděla jsem, že byla Polka. Neumím polsky, ...

Co mě těší - jinak

11. září 2012 v 10:25 | video |  Videa

Kameny v české krajině

9. září 2012 v 21:48 | video |  Kameny

Ocún jesenní - naháč

9. září 2012 v 21:26 | Radka Páleniková |  Fotografie a jiné
Ocún jesenní (Colchicum autumnale L., 1753), lidově naháček, je vytrvalá prudce jedovatá bylina z čeledi ocúnovité. Křivoklátsko, Údolí ticha, září 2009.
Tři záludnosti ocúnu:
Ú uprostřed slova: ačkoli v češtině se nad u uprostřed slova píše obvykle kroužek, ve slově ocún píšeme čárku - tedy ocún, nikoli ocůn. To proto, že není slovem původním. Navíc ve 2. (ocúnů) a 3. (ocúnům) pádu množného čísla se objevuje v jediném slově ú i ů: prirucka.ujc.cas.cz
Zákeřně jedovatý: jedovaté jsou všechny části rostlin, zvláště pak hlízy a semena. Jedovatá je dokonce i voda, ve které byla kytička ocúnu. Ocún obsahuje více než 20 alkaloidů, z nichž nejnebezpečnější je kolchicin. Otrava ocúnem je velmi zákeřná: projevuje se až po několika hodinách (pálení v krku, dávení). Možná je též otrava skrze mléko ovcí a koz, které ocún zkonzumovaly.
Podobnost s krokusy: květ ocúnu na první pohled připomíná krokus. Oba rody se snadno odlišují počtem tyčinek v květech. Ocún má 6 tyčinek (čeleď liliovitých), krokus má 3 tyčinky (čeleď kosatcovitých). Některé druhy ocúnů kvetou i na jaře, ale většina je spojována s podzimem.


Moudro

9. září 2012 v 10:01 Citáty

Tímto světem projdu jen jednou.
Proto každé dobro a laskavost, kterou mohu prokázat kterékoliv lidské bytosti, nebo němé tváři,
nechť vykonám nyní a nechť je neodkládám.
Neboť nepůjdu znovu touto cestou.
John Galsworthy



Jak prosit o sílu

8. září 2012 v 0:40 | Igor Chaun |  Slova a obrázky

JAK PROSIT O SÍLU! - Přátelé, moc vás zdravím a děkuju za vaše krásné a pozitivní vstupy. A místy i vtipné! :-) Což se s duchovnem nevylučuje. :-) No, snad vám jen povím malý příběh z mého života posledních dnů. Jak je mým dobrým zvykem, zničil jsem se při práci, dělal non stop na dřevě a trávě a louce a hlíně tři dny, jsem přece mladý jura! Alespoň jsem si říkal! - Dovršil jsem to v sobotu večer, kdy se mi ucpal traktůrek a já musel vzít rotační sekačku, která trávu seče, al
e v řádcích nechává ležet, tedy nesbírá. Blížila se bouřka, ale já si řekl, že jsem přírodní člověk, a obul jsem si gumové pantofle a zbavil se všeho, čemu by mohl vadit déšť (krom těla). A pustil jsem se shrbený do hrabání a sbírání těch řádků… Protože jsem "metodik", zjistil jsem posléze, že nejefektivnější je pracovat tak, že z každé strany shrabu čtyři řádky do středu a tak uprostřed vytvořím jeden megařádek. Ten jsem pak rukama, náručí, hráběma, kolečkem, dopravoval na kompost v rohu louky. Přišlo hřmění, přišly blesky, Igor nedbal. Přišel liják, Igor nedbal. Chtěl jsem přeci práci dodělat! Tělesná teplota mi z těla rychle odcházela, navíc padal soumrak, a já při práci přemýšlel, jaké to je BÝT ZASAŽEN BLESKEM, a zda to lze potenciálně vnímat jako Boží milost, a taky jsem oprašoval z fyziky povědomí, zda v případě zásahu bleskem jsou ty moje mokré gumové pantofle
"dobře" nebo "špatně". Ale bez úspěchu, nerozřešil jsem to. Když jsem byl už "durch", vzdal jsem to, neochotně a smutně, půlka louky zůstala neshrabána. Úplně prochladlej a totál mokrej dal jsem horkou vanu a čaj, a domníval se, že jsem ok. :-) Zajedl jsem to smaženicí z nedostatečně tepelně upravených hřibů, jsem přece jura… :-) V důsledku této kombinace a tohoto nakládání se sebou (a s loukou!) jsem druhý den byl jak mrtvý, proležel neděli, v duchu se sice stále odvolávaje na význam slova neděle, tkvící v nicnedělání, ale přesto s výčitkami. Ale proležel, protože jsem byl prostě totál mimo. A protože jsem trochu hypochondr, pozoroval jsem příznaky, počítal, KOLIKRÁT a KDE mě štípne v těle, kde cukne, kde kopne, a zda to byl sval či kost. Jakási horečka podivná tělesná zklidnila mne tak na celou neděli. Čučel jsem pasivně na olympiádu a viděl třeba, jak prohrál badmintonista Koukal,
který se hodně potil, a pokud se nemýlím, startoval po vyléčené rakovině. - Tak jsem se dokloncal k půlnoci, a pomalu padl. Dnes ráno jsem se probudil - bez síly, bez vůle a bez nálady. Unavený, s vědomím množství praktických "pondělních úkolů" před sebou, a měl jsem chuť ten den prostě zhatit, zahodit, proležet, zamést pod práh života. Ale neudělal jsem to, přátelé. A proto vám to píšu. Protože mám ze sebe radost. Šel jsem ven na zahradu, prošel jsem se a cítil tu krásu všude kolem, i když se mi hlava únavou motala, a tu a tam píchlo, SVAL i KOST! … Došel jsem ke kříži, k tomu mému sošnému zlatému Kristovi pod ořechem, a pokřižoval jsem se, a poprosil: "Bože, prosím, dej mi sílu. Dej mi sílu žít, pracovat, radovat se, konat. Plnit si úlohu BÝT ČLOVĚKEM!" … A pak jsem ještě dodal: "Není to moje síla, o kterou prosím, Nebeský Otče, aby se mi navrátila. Je to TVOJE SÍLA, která je vž
dy a všude. Proto o ni prosím Tebe. Prosím…" - A přátelé, stal se zázrak, a mně se v hlavě rozjasnilo, a přestože je mi fyzicky stále ještě částečně šoufl, já pojal den aktivně a radostně a v plné síle. Tak se o to s vámi dělím, a přeju vám taky, abyste si vzpomenuli, že můžete, že MŮŽEME, kdykoliv poprosit. A že ta síla není "naše", ale Jeho, a že nám může být kdykoliv propůjčena, protože jsme Jeho děti, a že to vše je Božská všudypřítomná SÍLA A LÁSKA A INTELIGENCE, a je jen na nás, na naší odvaze, duševní pracovitosti, a na našem odhodlání, kolik a jak často jí dokážeme pobrat. Síla tu je. Mnoho ze zdánlivých "depek" a "temných chvil duše", které teď zažíváme, jsou ve skutečnosti jen nezvládnuté nálady a pochody mysli. Dá se s tím pracovat. Píšete sem teď všichni krásně a vznešeně. Ale já se nebojím přiznat, jaký je pro mne život někdy boj. Věřím, že je
zde mnoho dobrých duší, které sem přicházejí pro inspiraci, a přitom jsou ve stavech bolesti, hledání, tápání. Právě pro ty jsem teď napsal tohle malé povídání… Víra v Boha, prosba Vzhůru a láska k bližním i k sobě je nejlepším antidepresivum. A bez předpisu! - Děkuju vám, přátelé milí, za všechna vaše pozitivní sdílení. I za mlčenlivá sdílení. Hodně radosti, lásky a naděje nám všem. … Já jdu dodělat tu trávu na spodní louce… :-) Děkuju, Igor

Mandaly Aničky Vajčnerové

5. září 2012 v 1:09 | z FB |  Hosté
Anička Vajčnerová tvoří krásné mandaly. Jsou naplněny něhou a láskou a stále více se v nich odráží to proměnlivé, vzácné , které s tvorbou mandal přichází. Vývoj Aniččiných mandalek sleduji od počátku a nyní se mi těžko vybíralo z velkého množství, které je možno si prohlédnout na jejím profilu FB.
Tak pozdravuji Strážnici a hlavně Tebe, Aničko, se všemi tvými blízkými a přeji Ti hodně inspirace stejně jako tvé dcerce Kristýnce, jejíž obrázky najdete v galerii Radost. Děkuji vám, holky šikovné.