Listopad 2011

Odrazy, světla, krása....

30. listopadu 2011 v 22:38
Dnes mě Liduška upozornila na obrazce snímků ČHMU V Ostravě Porubě dnes 19.50 a výše . Nádhera.
A jak to vypadalo dnes ráno na Lysé hoře? A představte si, že si situaci můžete prohlížet zpětně, není to nádhera?



Když si foto zvětšíte, uvidíte ve Slunci bílou hvězdu.
čas se posunul a...


Květ života aneb....

29. listopadu 2011 v 23:00 | Eva |  Předlohy
Pro tento adventní čas jsem pro vás dnes nakreslila mandalku k vybarvení. Základem pro ni byl květ života. Protože je základem všeho, obsažen všude, zajímalo mě, jak si poradím do něj vložit námět vánoční a přitom zachovat jeho geometrickou přesnost.
Zkoušejte, je to moc zajímavé.
Anděl hojnosti.


Rubín

28. listopadu 2011 v 17:33 | Eva |  Slova a obrázky

Rubínové srdce

V odlesku rubínů našel jsem Tebe.
V paprscích rubínů slyšímTvůj hlas.
V kameni síla je ukryta,
odhalí ji každý z vás,
komu je dopřáno věřit sám sobě,
naslouchat tónům dalekých hvězd,
intuicí se nechat vést...
V odlescích rubínů našla jsem Tebe.
V paprscích rubínů slyším tvůj hlas.
Nikdy se nenechej nikým zmást.
Jen v tichu, které nezná slova,
uslyšíš zítra, zas a znova
tlukot rubínového srdce.
Vesmír zpívá a Ty jsi v objetí
všeobjímající Lásky.

E.L.


Pokoj lidem dobré vůle

27. listopadu 2011 v 23:44 | převzato |  Slova a obrázky
Obrázkový svět je místo setkávání, místo diskusí , místo , kam se ráda vracívám a občas něčím málo přispěji.
Dnes si dovolím z těchto stránek vypůjčit příspěvek paní Růženky.

" ...A pokoj lidem dobré vůle. Snad jsou větší a onačejší cnosti než dobrá vůle; jmenujte mně hrdinství, šlechetnost, obětavost nebo co chcete, ale nic není tak dobrého jako dobrá vůle. Dobrá vůle je jako dobrá cesta nebo dobrá střecha nebo jiné, tiché, dobré a spolihlivé věci, o kterých sami nevíme; teprve když nejsou dobré, začneme strašně láteřit, a když potkáme zlou vůli, je nám, jako by se bortila všechna jistota na světě.
A na zemi pokoj. Na celé zemi. Já to cítím, vy to cítíte; nemáme pod sebou pevné půdy, když se hroutí někde u souseda. Je jen jedna země; jenže lidstvo se musilo napolo pomlátit, aby si to začalo jakž takž uvědomovat. Není dobře na zemi, a proto není ani nám dobře a bezpečně na zemi. I nasloucháme do dálky, není-li slyšet děsné praštění země. Ne, dosud ne: sláva na výsostech Bohu.
A na zemi pokoj lidem dobré vůle. Je to ta nejkratší modlitbička; kdybyste ji tisíckrát opakovali, jako byste v sobě měli tibetský modlící mlýnek na modlení, pokaždé v ní najdete novou a libou chuť. Neboť je v ní sláva i výsosti, země i pokoj i dobrá vůle samé dobré i veliké , svaté i něžné věci. Já bídný hříšník ji opakuji nepočítaje řádků; a již nevím, myslím-li více na toho, jemuž jsem chtěl zapálit svíčku, nebo na lidi dobré vůle nebo na zemi žíznivou pokoje nebo na pokoj své duše; slyším jen dvojzvukou harmonii, hlas andělský a důvěrný."

( Z knihy Kalendář )

Pod moudrým předvánočním zamyšlením Karla Čapka je uvedeno datum 1923. Od té doby uběhlo 88 let. Vystřídaly se téměř tři generace. Poučilo se za všecha ta léta napolo pomlácené lidstvo? Začalo si konečně uvědomovat, že je jen jedna země? Ne. Lidstvo se mlátilo a mlátí dál, aniž by si uvědomovalo, že je jen jedna země. Člověku je z toho úzko a hořko. A člověk jako jedinec stále víc naslouchá do dálky, je-li slyšet praštění země.
Pokoj lidem dobré vůle.

Zrod Lásky

27. listopadu 2011 v 23:20 | Eva |  Slova a obrázky

Hluboko v duši obraz zrodu Lásky,
hluboko v duši vděk a víra.
Jednoho dne tě pozdravila a zůstala s tebou napořád
Láska.
Má mnoho podob, však jediná je,
když uchopíš ji do dlaní
a rozdáváš ji kolem sebe.
Vždcky se vratí k Tobě zpět,
bohatší o další květ poznávání,
držíš ji ve své dlani
a cítíš dotek Vesmíru.
Třpytí se jako hvězdy ,
voní po jablku,
čistá jako křištálová voda,
taková podoba se sluncem,
taková podoba se vším,
co znáš.
Hluboko v nás
plamínek lásky hoří.
Překoná pohoří, překoná moře,
odplaví bolesti, odplaví hoře,
dává ti sílu
žít v pokoji a míru.

E.L.


Co mě těší 22

27. listopadu 2011 v 17:06 | Eva |  Fotografie a jiné
Tak tam na mě koukal ospale mezi jehlicemi mladé borovice.


Jejda, to už je dnes "advent" ? A vykulil na mě oči.


"Ještě jsem tady já, už bez jehliček",ozvala se nesměla šiška - moje oblíbená.


A my jdeme do hajan ...


Svět kamenů

26. listopadu 2011 v 0:03 | Eva
Kdo by neměl rád oblázky? Ve vodě mnohem pestřejší barvy, na suchu zase vrásky a tváře. Za posledních několik let se natolik zvýšil zájem o ty " barevnější, dražší " a už se s nimi setkáváme také v květinářstvích a stánků- těch, panečku, přibylo.
Patřím také mezi ty, kterým učaovala kresba jaspisů a achátů, všech, z nichž jednoduše můžeme číst příběh i těch, které jen tak přitahují barevnost, energií. A tak už několik let dostávám k Vánocům i narozeninám "kamínky", které si obvykle vyberu.
Řekl mi jeden moudrý pán - Zibby - znáte ho z vlny Vděčnosti, že když vezme odněkud Indián kámen, zanechá na tom místě svůj vlas. Projev díků. Pomyslela jsem si, že bych už asi byla bez vlasů a začala jsem o tom velikém "dolování" trochu jinak přemýšlet. Dokonce jsem si jednou slíbila, že už si žádné kamínky nepořídím, ŽE MI STAČÍ, CO DOMA MÁM.
Pak přišla zkouška. Pozvání do Světa kamenů v Rožnově. Ve zkoušce jsem neobstála, co jsem si přivezla, čeká na Ježíška, ALE S VÁMI SE CHCI PODĚLIT ASPOŇ NĚKOLIKA SNÍMKY.


Tento achát je pořádný kus... a jeho cena také dost vysoká.


Jumbo... ten mi padl do oka.


Z jakéhosi důvodu jsem mnoho času strávila prohlížením drobných kousků ryolitu. Růžové kvítky v kresbě- procházka zvláštní krajinou. Ještě jsem nestihla načíst si o něm informace.


Jadeit - Canada mi zapózoval mezi křišťály


Mnohé fotografie se mi nepovedly, naštěstí jsem požádala Zuzku, aby nafotila v maloobchodě obrovské ametysty.
Byla jsem totiž ve "Světe kamenů" poprvé a ani čtyři hodiny mi nestačily . Díky, holky, že jste mě vzaly s sebou.
Zuzka zaznamenala... obra u vstupu.U něj si můžete posedět, v klidu dát kávu nebo čaj.


Abyste si dokázali představit jeho velikost , tak srovnání s regálky.



Pokračování příště... jenom těžké váhy. :-) Krásný víkend.

ČHMÚ

24. listopadu 2011 v 7:15 | Eva
Dobré ráno s ČHMÚ... Pro ty z vás, kdo jste možná přehlédli možnost podívat se, jak je právě u vás.
V levém sloupci pod RUBRIKAMI najdete OBLÍBENÉ ODKAZY . Tam je třetí v pořadí uveden ČHMÚ. Když jej otevřete, máte v pravém sloupci nahoře možnost zadání místa a pak jen volíte čas. Naskytne se vám krásná podívaná a můžete porovnávat jednotlivá místa v naší republice. Docela mě překvapilo dnešní ranní srovnání Luční Boudy a Lysé hory JV. Zatímco na Lysé už slunce vytvářelo krásný probouzející se den,na Luční boudě bylo ještě spavo a před několika minutami bylo vidět tmavé oblačno. Můžete si přečíst teplotu i vlhkost vzduchu, sílu větru v danou chvíli. Nejkrásnější je ale pozorovat, jak se svítání mění v den a den pak zase usíná. Tak si občas vyšlápněte virtuálně na nejvyšší horu Beskyd v průběhu dne i v noci. Pohled stojí zato.
Lysá hora dnes ráno.



Krásný den, přátelé.

Kde hledat barvy radosti

23. listopadu 2011 v 21:32 | Eva |  Slova a obrázky
Ještě před čtrnácti dny jsme se mohli radovat z barev podzimu.


Dnes už pod nohami listí nešustí, tichá bílá snad dnes byla jen na Vysočině a my se můžeme dívat na šedočerné krajkoví odpočívajích stromů, naslouchat hrčivému mumlání havranů hledajících nějaké sousto . Z barev roku nám zůstala ještě zelená do doby, než se objeví sníh.
Období předvánoční mělo rádo "nerozptylování" . Mělo to být ponoření do sebe, možná delší snění, možná být déle pospolu a vytvářet tak trochu větší "teplo" domova. To abychom se zahřáli ještě více a vzájemným sdílením byli k sobě blíž. Kdepak jste černé hodinky našich babiček?
Šeď pozdního podzimu a nastupující bílá měla a má svůj význam.
Jen v posledních letech je narušována přebujelou reklamou na každém kroku, která láká všechny k návštěvám supermarketů , a tam to hýří barvami, rozproudí krev a otevírá peněženky, vytahuje karty a v hlavě vytváří pořádný šrumec. Otázky " jak to zvládnout, kde na to vzít , abych splnit přání dět"í, které jsou zase vystaveny tlaku reklam v televizi, dávají někdy zabrat. Reklamní kolotoč ví své. Ví, jak vám způsobit závrať, abyste ztratili hlavu, dokonce vám banka posílá každý měsíc s výpisem nabídku půjčky, kde neuvádí ani úroky. A všechmno je nepřirozeně barevné a navíc podmalováno hudbou, která svádí.
Kdepak jste večery při svíčkách v tichu, jen se zpěvem nebo nasloucháním vyprávění babiček a dědů? Tam se zasdtavila vaše fantazie a slova jste mohli přeměnit ve svůj vlastní film.
Dnes máte možnost výběru.
Zapnout televizi a nasávat vůni právě doporučených lahůdek, nechat malá děvčátka vystresovat hrozícím nebezpečím o nutností budoucího očkovanání a sledovat dál přebujelou reklamu farmaceutického průmyslu , bez jehož "pomoci" nejste schopni přežít. Pak jen tak film, kde bude co nejvíce červené, kterou by potřebovala transfúzní stanice.
Můžete ale vypnout televizi, prohlédnout si fotografie z léta nebo jen tak, jak tomu bylo za starých časů, vytvočit "vyprávěcí hodinku".
Žádná reklama, žádná lákadla, jen vzájemné sdílení. Záře městského osvětlení sice ubere kvalitě oné "šedočerné" , ale ve vašich srdcích se objeví paleta těch nejkrásnějších tónů. A ty můžete nechat rozeznít jen vy sami. K tomu není třeba mnoho.
Stačí " nasávat" ( ted to v ypadá , že napíšu rum..) posvátnost času.
Vzpomeňte si na hmyz, příroda je učitelka.


Rozprostřít křídla . I člověčí. Rozprostřít křídla a vzlétnout do světa .Do světa bez světových značek, bez reklam.
Do světa snů spřádaných čistotou myšlenek, do světa barev radosti. A ty barvy radosti má každý ukryté v sobě.
Paleta a štětce připraveny. Malujte ty nekrásnější dny.

Zjištění vědců docela úsměvné

23. listopadu 2011 v 18:40 | Eva |  Slova a obrázky
Určitě jste zaslechli zprávu o tom, že obyvatelé Ostravy jsou odolnější vůši smogu , že mají zvláštní "gen".
Nejdříve mě zpráva vědců rozesmála, pak rozemutnila , protože absurdita tvrzení nezná hranice. Co všechno se nám předkládá, jaké informace dostáváme, jako bychom neměli rozum, neměli oči...Říká se tomu "dělat z lidí blbce" v jistých situacích pak "nechat si s..t na hlavu". Co všechno ještě uslyšíme? Kdy poznáme, že nově přicházející informace jsou pravdivé, pro nás důležité. Orientovat se není vždy jednoduché. Výzvy typu "Národe, probuď se...každý musí sám.
A na všechno to "zdánlivě neřešitelné" je třeba pohlížet trošku shora, s nadhledem- Třeba jako náš Jarek Nohavica.

A protože u nás vládne fenomén " přeposílání " e-mailů, možná jste se už pobavili.

Ze zahrady paní Marianny

21. listopadu 2011 v 14:06 | foto Marianna |  Hosté
Dnes bych vám chtěla představit paní Mariannu Vopelkovou.
Pozvala mě do své zahrady na začátku listopadu.


Takový virtuální výlet na Drahanskou v rchovinu, kde v tu dobu vládl jarní podzim.









Jen statice napovídá, že je podzim.


A taková krásná duha se objevuje na klávesnici, kde paní Marianna píše svůj blog.


Děkuji za krásné fotografie, jsem ráda, že někde je nádherná zahrada s láskou opečovávána. A nejen zahrada.

Cestou duhy

20. listopadu 2011 v 16:42 | Eva |  Slova a obrázky

Cestou duhy

Jen ticho a ty.
Nad hlavou čisté nebe.
V srdci máj a v duši klid,
tak to má být.
V rukou veliké dary,
rozdáváním se staly.
Na co se mě ptáš?
Jak to uděláš?
Kudy cestou duhy jít?
To znáš dávno,
musíš jen chtít.
Být sám sebou,
pochybnosti odhodit,
zbavit se strachů,
nechat odplout klamy,
důvěřovat sobě,
být jako v mámině náručí,
ne v nějakém područí,
co rady uděluje za tři zlaté.
Být jako v náručí mámy,
všechny cesty jsou ti známy.
Jen ticho a ty.
Nic víc.
Pak uvidíš svět bez hranic.
E.L.


Poslední řez

19. listopadu 2011 v 20:24 | Eva |  Fotografie a jiné

Když si fotku zvětšíte, najdete zajímavé obrazy. Slivoň tvoří, jak umí - letokruhy, prasklinami...



Obraz ve středu mě uchvátil.Z každého stromu, který u nás rostl, si nechávám kus dřeva.


Z meruňky


Co mě těší 21

19. listopadu 2011 v 20:15 | Eva |  Fotografie a jiné
Žlutá růže pod oknem i přes mráz a nedávné ojínění se snaží rozkvétat.Jaká je dnes?


A kamčatská borůvka, jako každý rok, je zase popletená a raší.


Ani červená růže se nevzdává a rozvíjí další pupen.


Jen stařík clematis se přestal usmívat, narostly mu vousy, docela se šklebí. Udělala jsem chybu. Na čísi radu jsem pokrátila výhonky už v listopadu a ony začaly rašit. Obvykle je řežu v únoru nebo dokonce v březnu.


Ještě nedávno se smál-


David DÖRING

18. listopadu 2011 v 11:21 Videa
Děkuji za oblíbenoui skladbu.


POZDRAVENÍ S FLÉTNOU

16. listopadu 2011 v 18:11 | Eva |  Videa
Dnes jsem dostala krásný e-mail z Široké Nivy od paní, která přijela na festival patworku a zastavila se také na sobotním kreselní. Vložila také krásné video, asi tušila, jak hodně miluji flétnu a jsem ráda, že naše vnučka se učí na ni hrát.
Paní Hedu moc pozdravuji, odkaz na její stránky vkládám hned, protože se mi při otevření zatajil dech, když jsem viděla, co všechno zvládá. Smekám. Určitě se ještě tady objeví.Děkuji za všechno.


Kde podzim barvy míchá

16. listopadu 2011 v 0:23 | Eva |  Slova a obrázky

Podzimková víla barvy probudila.
Kráska Mlha brzy zrána zářivé kvítí chladila,
Podzim ve všech barvách utkal nový šat,
utichly písně ptáků a havraní metal
karneval započal.
Při západu slunce Podzim pak na hoboj hraje,
kořeněná vůně kolem line se.
Ve větru listopadových dní usínají stromy
a stejně jako vloni sní o novém jaru.
Podzimková víla teplé barvy probudila,
aby ti maličko zahřála srdíčko,
aby lesní spáči věděli, že podzimní píseň nezažene tíseň.
Pak jim skřítek malý schovaný pod keřem
prozradil tajemství veselého dne.
Vezmi si barvičku, namaluj větvičku
a na ni lístek malý.
Takové dětské přání, aby se dospělí více smáli.
Podzimková víla všechno kolem hladí,
pohlazením milým se vše krásně sladí.
Posílej psaníčka a na nich srdíčka,
nosíš je ve své dlani.


E.L.





Moudro

15. listopadu 2011 v 22:03 | N.D.Walsch |  Citáty

"Láska není to, co chceš, ale to, co jsi. Je velmi důležité to nezaměňovat.
Pokud si myslíš, že láska je to, co chceš, půjdeš a budeš ji hledat všude
kolem.
Jestli si ale myslíš, že láska jsi Ty, půjdeš a budeš ji rozdávat všude
kolem.
Ten druhý přístup způsobí, že najdeš to, co bys hledáním nikdy nenašel."

N. D. Walsch

Co mě těší 20

15. listopadu 2011 v 20:03 | Eva |  Fotografie a jiné

Když jinovatka vykouzlí takovou babku mrazilku.


A modřín se ukáže v jiných šatech. A pod ním plamínek zašeptá : " Už spím..."


Nestříhám astilbe, je krásné i v zimě.


ÁÁÁÁCH,,,, je nedýchatelno...

"Tak nedýchej pusou, už máš modrý jazyk ", radí vedlejší dýňák. Jsem ráda, že má ještě vitalitu.


"Ono se to řekne, melu z posledních sil "


A zamrzlé oko říká, že bylo asi slzavo.Jsi statečná dýně.
Zákula se také obalila.


A já jsem ráda, že i v tom nevlídném a nevoňavém dni příroda dokáže potěšit.
Ukáže vám třeba malé skřítky. ( A to jich mám z dneška v záloze...)


Dole . Zákulák se Zákuláčkou.
A růžička, včera ještě červená, kouzlí růžovou panenku.


Posílám přání čistého nebe nad hlavou a čistý vzduch všude kolem vás.

Smogová jinovatka

15. listopadu 2011 v 18:02 | Eva |  Fotografie a jiné
Dnes ráno bylo všude bílo, jako když v zimě udeří veliké mrazy, ale na teploměru jen něco málo pod nulou.


"Smogový poprašek" - ten výraz jsem poprvé slyšela včera v televizi - se snášel k zemi. Vidím jej poprvé v životě a jsem přesvědčena, že je to docela jinak. Proč nebyl při smogu vloni? Proč ho vidím poprvé v životě?
V poledne se snažím hledat krásu.


Ojíněné odkvétající květenství klokaní trávy vyvolává pocit ticha vánočního období.
Jen zmrzlá růže se snaží proměnit v panenku.


A v jehličí se schovává také jedna křehká...



Taková zvláštní polochemická pokrývka...

Meditovat, ale i aktivně jednat

14. listopadu 2011 v 20:33 | převzato z OrgoNet
Od čtenářky z Českých Budějovic:
Zdravím všechny a je mi líto, že vám posílám email na toto téma zrovna přes víkend, kdy mnoho z nás v tomto speciálním časovém úseku meditovalo. Je velice pravděpodobné, že to má svou spojitost.
To, že nad Českem od čtvrtka leží oblak radioaktivního jodu, bylo uveřejněno v oficiálních médiích. Samozřejmě nás ubezpečují, že nehrozí žádné riziko, jelikož množství je malé. J
Toto radioaktivní navýšení je tu ale dle jiných zdrojů už několik týdnů. Já osobně už asi měsíc dostávám průběžně od své štítné žlázy a hypotalamu upozornění na radioaktivitu. (jakým způsobem, to tu nebudu rozebírat).
Ve čtvrtek byla celá republika zahalena v mlze, která padala seshora. I dnes ležela radioaktivní mlha na Budějicích i okolí. Prosím, uvědomme si, že tyto mlhy, šedivé nebe a vykonstruované oblaky jsou tu již delší dobu, jen jsme si na ně tak nějak zvykli jako na špatné počasí. Není to špatné počasí. Atmosféra země je systematicky měněna, aby vyhovovala jistým plánům (o tom se tu také rozepisovat nebudu). Hlavní roli na změně atmosféry hrají chemtrails - chemické stopy za letadly. Je již několik let zjištěno, že obsahují soli baria a hliníku, plísně a další biologický materiál. Je v nich jistě i mnoho dalších dosud neidentifikovaných látek. Radioaktivní jod může být jednou z nich.
Mnoho informací se o chemtrails můžete dozvědět na www.orgo-net.blogspot.com
Všechny vás tímto vyzývám, abyste ve svých městech oslovili své zastupitele, aby se tímto problémem začali urychleně zabývat. Zasedání zastupitelstva v Českých Budějovicích je až 15. 12. a do té doby nemůžeme už čekat. Pojďme oslovit naše zastupitele co nejdříve na jejich email a chtějme k příštímu zasedání již jasné postupy, objasnění a dokumenty. Zároveň podejme trestní oznámení Policii ČR na úmyslné znečišťování ovzduší a používání biologických zbraní na neznámého pachatele…
Dopis pro zastupitelstvo najdete v příloze (libovolně si ho upravte, takto ho posílám já). Trestní oznámení se pokusím zpracovat a pak rozeslat. Budu ale i ráda, pokud s tím někdo z vás pomůže. Prosím, přepošlete to co nejvíce lidem a vysvětlujte, o co se jedná. Pokud budeme nečinně sedět a čekat, možná propásneme vlastní život…
Neříkej, že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou velmi brzy dnové, kdy to bude daleko horší; budeš pro změnu chtít, a pak už nebudeš moci. JAN WERICH
Spojme se a pojďme vytvořit svět, jaký sami chceme.
Článek na orgonetu pokračuje výčtem rad, jak si pomoci.
Pokud nás bude více, kteří pošleme na příslušná místa dopisy, snad se věci dají do pohybu. Ale nedělám si naděje s výsledky rozborů, myslím, že v dnešní době by to musel někdo hlídat. Zkreslují se všechny informace.

Prohlížeč kamer ČHMÚ...

13. listopadu 2011 v 22:38
Prohlížeč kamer ČHMÚ s vysokým rozlišením.... vpravo si zadáte místo a čas a hned uvidíte, jak je třeba v daný čas u vašich přátel. Pro mě neuvěřitelné. Díky ,Liduško ,za zaslání.
A nezapomeňte si zadat vpravo Lysou horu SZ... to uvidíte až " k nám" . Dívala jsem se, jak je dnes smogovo i navečer - Ostrava - Poruba a porovnála s jinými městy. Přišlo mi dnes úsměvné, když jsem se dověděla, jak nás "vědci" chlácholí, že my, žijící zde stále , jsme vlastně zvyklí, že nám to tolik neškodí. Možná by zdůvodnili moje pokašlávání - přiměřeno věku.
Čistý vzduch si pamatuji jen z dětství ,když jsme vystoupili z tramvaje po návratu z centra města.Voněl les.( dnes Ostrava - Jih)
Kdysi jsem viděla v podzimním dnech červenou oblohu od vysokých pecí , nic víc. Dnes v noci slýchávám , jak Mittal vypouští... A nic se neděje.
Tak přeji všem čisté nebe nad hlavou a čistý vzduch, přátelé.

Omalovánka pro "nedoklubko"

13. listopadu 2011 v 21:10 | Eva |  Předlohy
Omalovánky k pohádkám pro kulíšky - stránky nedoklubko cz.

A další čtení o krásném projektu najdete na blogu nedoklubka a také na stránkách paní Edith Holé.
A protože se blíží Vánoce , tak mandalka vánočního štěstí...


Festival patworku 2011

11. listopadu 2011 v 22:39 | Eva |  Pro inspiraci
Ráda se s vámi podělím o několik fotografií z dnešní výstavy . Jména autorek doplním zítra, dnes jsem to nestihla, přestože jsem v K-Triu v Ostravě Hrabůvce strávila neuvěřitelné více než čtyři hodiny. Ve výstavní síni nádherná atmosféra. Jako vloni. Když vstoupíte, nevíte kam se dříve podívat .Barvy, tvary, obrovské plochy překrásných kombinací geometrických tvarů, ale také pohádkových výjevů a spoustu zajímavých nápadů, jimiž jsem se nechala unášet a zapomněla fotit.

Mě upoutala kytičková deka - tolik různých květů .


A nescházel motýl...


Samozřejmě že nechyběla srdíčka. Výrobek měl z druhé strany medvídky, to se bude radovat nějaký bobíšek.


Na dalším z mnoha stojanů podzim...

a hned vedle Vánoce.



Nefotím kabelky, polštáře, povlečení na krabičky s kapesníky , oči mi přecházejí a jen se dívám-


Jak dokážou ušit ty špičky?


A pak se dovídám, že s patworkem se dá začít v každém věku a zkušené patworkářky každého povzbudí u svého stolečku ( workshopu), kde si můžete vyzkoušet skládaný patwork. Docela se mi třesou ruce a uvědomuji si, jak asi je dětem, když učitel nad nimi stojí a dívá se, jak si počínjí při nějakém tvoření. Kouzlo nádherně barevných látek, veselé povídání vystavovatelek , jejich přátelský přístup ke každému, kdo se na něco ptá... nesmírná trpělivost a ve vzduchu tolik fantazie. Patworkářky jsou taková zvláštní "krevní skupina", nevidím tam žádnou řevnivost, jaká bývá v uměleckých kruzích.
Vnímám tam pochopení, harmonii a obrovskou radost z tvoření. Nejraději bych si pořídila šicí stroj a zkoušela svoji trpělivost.Usedám ke stolečku, kde mladá paní z Brna se snaží vytvořit rekord ve velikosti přikrývky a ta je ze samých kvítků. Chci přispět také, ale dlouho nevydržím...


A tak si odnáším domů šablonku s šestiúuhelníky, abych svoji kytičkun mohla zaslat jako mnoho jiných.


A ta paní je pak sešívá dohromady a na svých stránkách informuje, kolik jich ve kterém městě přibylo.
Lákají mě prodejní stolečky a musím odolat, abych si domů neodnesla jako vloni krásné látky. Je jich tolik...
Vracím se zpátky k vystaveným svíčkám z Valašska - o nich jsem už psala - a trávím u nich hodně času, protože kresby vytvořené palmovým voskem jsou mým důvěrným světem při malování obrazů.
Přemýšlím nad námi ženami. Některé si najdou čas pro veliké hobby už v mládí, jiné odkládají všechny koníčky na důchod, protože zaměstnání jim vezme všechen čas a jsou takové, které si plní svoje sny.
A všechny mají v sobě kus tvořivé síly, jen každá ji probudí v jiný čas a ona tvořivost má tolik podob. Stačí nahlédnout na různá videa a sledovat rozvoj rozličných výtvarných technik. Kouzlí se z papíru, recyklují se petláhve, vytvářejí se vinuté perle ..jejda, to by byl výčet. Textilní techniky patří k velmi oblíbeným a docela náročným .
Dnešní střípek považujte za takovou výzvu, že pokud jste to nestihly, dámy, letos, přijdtě se v tomto čase podívat příští rok.Takovou sbírku náprstků jsem ještě neviděla. Neviděla jsem toho hodně, ale pocítila jsem touhu, která spojuje všechny ženy . Vytvářet teplo domova.
Vzpomínám na babičku, která mě učila navlékat nit do staré "Singerky", na první stehy, na to, jak jsem stále říkala "později, někdy"...
Kdepak, moje milé, neříkejte si, že až v důchodu..., I když...platí to pro všechny kreativní činnosti.
Pozn. ( foto z loňského ročníku - rubrika Pro inspiraci - 20.listopad 2010 )

Upozornění na videa

10. listopadu 2011 v 13:53 | Eva |  Videa
Znovu upozorňuji, že na blogu, zatím z nevyřešených důvodů, přeskakují videa a někdy neodpovídají názvu v článku. Prosím. zkontrolujte si vždy nebo v názvu klikněte na rubriku videa atam si pak vyberte. Náprava není v mé moci, je to záležitost vývojářů blogu.

Festival patworku

10. listopadu 2011 v 13:42

Měla jsem dnes možnost vidět přípravu. Opravdu stojí za zhlédnutí. A úsměv mi vyloudil originální nápad letošního roku.
Upoutávka auto. Je tak nádherné, úsměvné, milé a určitě nesmírně pracné. Přijďtě se podívat. jak mu to sluší v prostorách K-Tria.


Zázraky přírody

10. listopadu 2011 v 0:31 Videa

Krásný pozdrav

9. listopadu 2011 v 23:18 | od Jáji |  Mandaly
Dnes jsem na FB dostala krásný pozdrav pro Duhová poselství od Jáji. ( v rubrice Hosté 8.11.11 )
Inspirovaná videem Ptačí budka z téhož dne a možná mým postesknutím, že modřinku vidím vzácně. O to vzácnější je tato mandalka, pozdrav kreslený od srdce. Děkuji moc.


Nezapomínejte sypat... :-)

Co mě těší 19

9. listopadu 2011 v 22:07 | Eva |  Fotografie a jiné

Teší mě, když strom si pohrává s tváří měsíce a vyloudí mu milý výraz "usínání".

a za okamžik trošku jiný...

Taková bambulka nosík... to by byla pohádka, jak babička bříza bílá s měsíce spáče vykouzlila.
Rychle se šeří a včerejší měsíc stále sváděl k focení.
V koruně staré hrušně vypadá jako moudrý profesor s brýlemi.


A moje oblíbená šiška . první šiška modřínu.


Stromy dostaly vydatnou zálivku na zimu a já se nemohu vynadívat na kapky.
Copak se to tam skrývá mezi větévkami? "Ježilka", vidíte ji také?


Opona "divadla pod modřínem"


Kapky drží dlouho. Dva "blíženci větvičkoví"


A ještě modrý "Bubu" vpravo...



A všude vidím "ksichtíky ", ale také srdíčka. Včera jsem měla mnoho fotek rozmazaných.A tak trošku méně zřetelné srdíčko podzimního podvečera.


Také borovice se chlubí kapkami vody.


Jak vznikla následující fotka nevím, ale mě potěšila, protože mám ráda všechny nahodilosti.
Kdo ví, co nám sdělují...(fotíš blbě, asi....ale já je vnímám jinak )



Vracím se domů, je už šero a měsíc zase na mě volá. V koruně hodně staré hrušně souseda se spokojeně kolébá, aby na úplněk byl pěkně kulatý.


Hrušeň už má mnoho let, plody dává tak na "hruškovici" , ale rodina o ni pečuje s láskou. Když jsem se ptala , jestli ji nebudou dávat pryč, dostalo se mi odpovědi." To je památka na dědečka, sázel ji."
Vnuk, který mi takto krásně odpověděl, dědečka nikdy nepoznal. Já si ho pamatuji z dětství, bylo to moje první setkání se smrtí, kdy jsem nechápala, že může umřít mladý člověk.Tenkrát mi bylo deset a obraz smutečního kočáru vidím dodnes. Dcery toho pána jsou už dávno babičkami a on tam nahoře může být pyšný, že jeho potomci mají úctu nejen k němu, ale také ke stromům.

Bez komentáře

9. listopadu 2011 v 13:57 Videa