Říjen 2011

Jeden klik, prosím

31. října 2011 v 20:18

Duchovní střízlivost

29. října 2011 v 23:07 | Jan Menděl a Eva |  Slova a obrázky

Přátelé,
posílám jeden krátký článek. Je trochu ostrý, ale musel jsem ho napsat.
Hezký sváteční večer vám všem.
Honza
Do jakéže dimenze se to už přesouváme?
Už dlouhou dobu mám strašně silné nutkání vyjádřit se k tomu, co v současné době probíhá na internetu a ezoterické scéně. Do teď jsem se vždy zastavil a říkal si, že to nemá cenu, že nejlepší způsob je na tyhle věci vůbec nereagovat a mlčky je přejít. Navíc jsem tušil, že pokud se do toho pustím, bude to jedna velká kritika. Nestojím sice o vytváření a rozšiřování něčeho negativního, ale na druhou stranu je někdy potřeba čelit samovznětlivé fantasmagorii a udělit jí pár ledových neutralizujících ran! Pokusím se teď konstruktivně vyjádřit svůj osobní kritický názor na to, co se na mě sype ze všech stran.

Už několik měsíců ne-li let roste a sílí informační vlna o takzvaných přechodech do vyšších dimenzí. Internet překypuje články o transformaci a jejích symptomech, různí odborníci z různých koutů zeměkoule mluví na sdílených videích o vlnách a vlivech, které proudí na Zem a zvyšují vibrace, podle některých se přesouváme do čtvrté dimenze, podle jiných do páté, a jsou tu i tací, dle jejichž názoru už vstupujeme do šesté, sedmé a možná i vyšší. Jakmile vstoupíme do té či oné dimenze nebo jakmile dorazí ta či ona energie z vesmíru, přestane existovat čas, země se rozdvojí na dvě, na jedné zůstanou ti materialističtí neznabozi, kteří v mukách zemřou následkem strašných přírodních katastrof a na druhou verzi planety se přesunou všichni duchovní lidíčci, kteří poctivě četli, sdíleli a přeposílali všechny články a videa o této bezprecedentní transformační události, ta "dobrá" verze planety se najednou sama od sebe vyčístí, lidem se rozmikatají čakry na plné obrátky, všem se z minuty na minutu otevřou třetí oka a ze dne na den tu budeme mít ráj na zemi. Budeme si na zahrádce hrát s vílami a skřítky, telepaticky si povídat s vysokými bytostmi z jiných planet a galaxií a budeme si klepat na ramena, jak jsme to dobře udělali, že jsme se včas duchovně probudili a skončili lépe než ti chudáci, co zamrzli v hmotě a zůstali na planetě číslo jedna, která se asi tak jako tak každou chvíli rozpadne.

Dlouho jsem se snažil s otevřenou nezaujatou myslí číst tyto revoluční články o transformaci, ale upřímně jsem se vždy po chvíli ztratil. Nikdy jsem z nich nepochopil, o čem je tu vlastně řeč. Co dodnes nechápu je, kdo přichází s těmito teoriemi a odkud je má? Zamyslel se nad tím někdy někdo? Odkud pocházejí všechny tyto "ověřené" informace? Od lidí, kteří se sejdou v nějaké alternativní čajovně, zapálí si vonnou tyčinku a napojí se antlantskou knihovnu moudrosti, energii jednorožců nebo křišťálové světelné město nad Prahou? Kdykoliv se člověk jenom trochu kritickým okem podívá na všechna ty videa a autory, musí po několika shlédnutí pochopit, že jeden papouškuje druhého a druhý třetího. Včera mi přišlo asi 10 e-mailů s odkazem na samozvaného májského specialistu Dr. Callemana, který sice na videu 35 minut mluvil, ale vlastně opět nic neřekl. Stejně jako například, dnes již notoricky známá, opět samozvaná Malá Babička Kiesha Crowther, která tak ráda mluví o tom, jak se všechno na světě mění, že je schopná sama sebe dojmout a ze svého proslovu se rozplakat. Když člověk shlédne několik jejích videí a zamyslí se nad tím, co se vlastně dozvěděl, zjistí, že se nedozvěděl vůbec nic. Kiesha, stejně jako stovky jiných, mluví a mluví, používá termíny, které frčí (transformace, dimenze, zemské póly, vesmírné energetické vlny, strážci moudrosti atd atd), ale kromě celé té dramatické show je obsah jejího sdělení poněkud vágní. Závěr? - Milujte se a mějte rádi planetu. Hezký závěr, ale to už jsme tak nějak věděli i dřív!
Známý anglický autor a mystik Paul Brunton varoval před tímto chováním již před více než padesáti lety. Zcela jasně a bez zkrupulí upozorňoval na nevyrovnané, často labilní a neurotické lidi, kteří zcela propadli svým vlastním přeludům, ale protože měli charisma a uměli mluvit, strhli s sebou celé davy ještě poblouzněnějších přívrženců, kteří je slepě následovali, dokud jeden po druhém nedošel hořkého procitnutí, že velký mistr avatar je v podstatě napůl blázen ovšem s dobrými přesvědčovacími schopnostmi. Tito více či méně poblouznění učitelé to v minulosti dělali pro obdiv a pocit významnosti. Situace dnes se změnila jen v tom, že dnes to většina dělá hlavně pro peníze, i když vůbec nepochybuji o tom, že mnozí z nich jsou o své teorii skálopevně přesvědčeni a své bludy šíří dál, díky internetu mnohem rychleji a efektivněji než tomu bylo tenkrát. Kdyby dnes Paul Brunton žil a viděl, co se děje, podle mě by se rozplakal.

Myslím, že je zřejmé, že věk Vodnáře už skutečně začal. Informace, které byly dřív přísně utajované a střežené, se vyvily do ulic a zaplavily svět. Jenže žádná mince nemá jenom jednu stranu. Tam, kde se uvolní pravdivé informace, vznikne úplně stejný prostor pro informace nepravdivé nebo zkreslené. I materialistická scéna dnešního světa to skvěle dokazuje. Na jednu stranu máme takový přístup k informacím, o kterém se nám ještě relativně nedávno ani nesnilo, ale na druhou stranu je tu velký hřmící otazník, do jaké míry jsou informace, které jsou nám servírované, pravdivé a odrážející realitu? Dnes více než kdy jindy je potřeba, abychom se pevně drželi svého kritického úsudku a velmi pečlivě filtrovali všechno, co k nám přichází, a pak si ještě pečlivěji vybírali, co do sebe necháme vejít a čemu jsme ochotni uvěřit. Stejně jako kdysi měly naše na západ nadržené východní země tendenci přijímat všechno ze západu jako "lepší" (a tato tendence ještě u mnohých stále přetrvává), dokud časem nevystřízlivěly a neuvědomily si, že pravda a kvalita budou někde uprostřed, tak stejným způsobem nyní lidstvo, po staletích zakrývání a zkreslování duchovních nauk, vyprahlé po pravdě a vyšších hodnotách, přijímá všechno s nálepkou "duchovní" s velice potlačeným kritickým smyslem. Samozřejmě zde vůbec nemluvím o zatvrzelých materialistech, kteří něco takového ještě ani nemusí řešit, ale o lidech, kteří v upřímném hledání hlubšího smyslu života byli vcucnuti do šíleného víru takzvaného nového věku a snaží se mu přizpůsobit, jak nejlépe dovedou. Znechuceni mnohaletou skepsí a materialismem světa se pak uchylují k druhému extrému, a sice že věří všemu, co slyší. A pak je tu velká skupina lidí, kteří ve světském životě byli jako šedé myšky, nic moc nedokázali, v ničem nevynikali, charakterově se pohybovali v silném průměru. Najednou se jim otevřela nová dimenze a oni se přes noc mohli stát odborníky a znalci na něco, co (skoro) nikdo nevidí, a tudíž nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit. Často mají přeslazené úsměvy nebo afektovaně vyklidněný styl, teoreticky jsou znalci v mnoha odvětvích ezoteriky a kalendáře mají nabité semináři a přednáškami, pokud se jim poštěstí, vyjde jim první kniha a pokud ta má úspěch, tráví už jen zbytek času tím, že přemýšlí, o čem by ještě mohli napsat, aby byl nakladatel spokojený a prodejní čísla vzrůstala. Ti, co v publikování neprorazí, se alespoň snaží vytvořit si kolem sebe malý kult příznivců a otevřít si alespoň malou poradenskou praxi, kde by konečně prakticky mohli zkusit využít znalosti, které díky všem předchozím knihám a seminářům načerpali, ale které zatím neměli moc možnost vložit do praxe. Nechci tu vůbec házet všechny do jednoho pytle a rozdělovat věci na černé a bílé, ale tolikrát se mi už stalo, že jsem se potkal s nějakým duchovním odborníkem nebo terapeutem, který na mě v první chvíli působil jako naprostý magor. Když jsem byl mladší, snažil jsem se svůj kritický úsudek potlačit v alibistické snaze si namluvit, že vnější dojem může přeci klamat! Čím více jsem ale střetával tuhle skupinu lidí a čím déle jsem je měl možnost (byť jen z povzdálí pozorovat), tím více se mi zpět navracel můj kritický úsudek a já si musel často nakonec přiznat, že jsem se opravdu nemýlil, že ti lidé byli v mnoha případech jednoduše řečeno magoři. Tihle lidé se pak chytají jednoho nového směru za druhým, přičemž ten novější a zajímavější rychle nahradí ten starý a už okoukaný, stejně jako to dělají někteří lidé třeba s iphonem, touží po něm, milují ho a jen co vyskočí nová verze s vyšším číslem na konci, starý iphone putuje na aukro nebo ho zdědí jeden ze členů rodiny. Jejich slova jsou plná lásky, porozumění a vnitřního míru, všude musí být dost svíček, vonných tyčinek, mandal a krystalů, pak je to teprve to správné prostředí!

No jo, jenže teď tu máme něco neobvyklého. Kde se vzal, tu se vzal, objevil se tu z neznámo kde velký PŘÍSLIB. Lidstvo vstupuje do nové dimenze! Jestliže jste tlustí, unavení, depresivní, bolí vás celé tělo, jste mimo, chce se vám brečet, zapomínáte, nerozumíte si s přáteli, jste rozežraní, labilní a nic se vám nedaří, NEZOUFEJTE a naopak se radujte, protože právě jsme vám potvrdili, že na sobě zažíváte příznaky transformace do vyšších energií!!! Nevíme sice, kdy to přesně propukne, asi 21. prosince 2012, ne počkejte, to byla chyba výpočtu, je to 28. 10. 2011, ale prd!, přijde to na jaře… no to je jedno, hlavní je, že se VŠECHNO změní! Už nebude potřeba tolik pracovat na svém duchovním pokroku, jako to dělali jednotlivci celá tisíciletí, prostě sem vlítne nová energie a všechno tak rozvibruje, že vás to vykatapultujte až k osvícení! Hlavně nezoufejte, dál všechno čtěte, přeposílejte a sdílejte a hlavně doufejte, že to fakt přijde, protože jestli ne, tak jste seriózně promarnili x let života, a poctivou střízlivou duchovní práci na sobě, kterou jste v celém tom horlivém očekávání velkého zázraku dali stranou, teď budete stejně muset udělat, protože ji za vás evidentně nikdo neudělá!




Upřímně osobně věřím, že se skutečně něco děje, dějiny se hýbou, kontinenty se hýbou, civilazce se hroutí a pomalu přeměňuje. Jenže tahle změna může klidně trvat dalších 300 let, naše planeta je dost stará, pár set let je pro ní okamžik, ve kterém se nadechne a vydechne. Víte co, i kdyby se zítra na obloze zjevila Panna Marie a viděli ji všichni lidi na světě, i kdyby promluvila a oznámila, že přichází nový věk a že lidstvo vstupuje do nové éry, tak jen co z oblohy zmizí nám stejně zůstane před sebou jenom náš všední život, který musíme žít a s kterým musíme nějak naložit. Napjaté očekávání velkého věku nás nikam neposune. Stará babička, která která v zimě krmí ptáčky, každý večer se pomodlí za svoje blízké a uvaří občas oběd své kamarádce sousedce, která je starší nebo nemohoucnější než ona, dosáhne často vyšší duchovní moudrosti a poznání než zapálená hltačka seminářů, která se napojuje na jednorožce, denně přepošle sto e-mailů o transformaci a osmkrát za den na facebooku napíše, jak má ráda všechny lidičky a posílá všem sluníčkovo-srdíčkovou energii do dalších dnů. Používejme rozum, lidi, nevzdávejme se zcela své kritičnosti. Kritičnost je totiž stejná jako jakýkoliv jiný nástroj a ikdyž je často zneužívaná, někdy je prostě na místě ji uchopit a použít! Člověk, který nemá dostatek kritiky a sebekritiky, se snadno zamotá do vlastně vytvořené iluze, ve které po čase uslyší anděly, bude dostávat vize a budou k němu promlouvat vyšší bytosti z vyspělejších galaxií, ti mu pak budou oznamovat svůj příchod a velkolepou transformaci lidstva a pak už bude jen otázkou času, než si takový chudák namluví, že je poslem a musí tato poselství šířit dál a založí si vlastní stránku. Takových už je tu dost a při vší úctě jsou k politování. Vůbec nechci vyvracovat, že všechny výše uvedené jevy a bytosti existují, jenom odmítám přijímat jejich poselství skrze někoho, kdo na mě jako člověk působí spíš jako případ pro psychiatra než jako nový apoštol. Dokud se můj duchovní růst nedostane do té fáze, že budu jasnovidným, budu se dál radši řídit svým rozumem a pocitem, které jdou ruku v ruce se stupňěm mého vývoje. Navíc není kam spěchat a je tu ještě hodně práce, než se vůbec jenom příblížíme úrovni, na které mají lidé opravdové vize a prorocká vnuknutí. Všechny hlavní střízlivé duchovní směry, které jsou mi známy, kladly na své žáky začátečníky dva stěžejní požadavky, které dokud žák nesplnil, nemohl se pohnout dál. Byly to 1. ovládání svých myšlenek, pocitů a chování (sebeovládání) a 2. zušlechtění vlastního charakteru. Pokud žák tyto dvě zkoušky nezvládl, bylo to, jako by nezvládl první třídu a šel zpátky do školky. Kdyby takový žák, který selhal hned na prvním stupni, přišel za mistrem a řekl mu, že chce, aby ho naučil např. telepatii, astrálnímu cestování nebo jasnozření, mistr by se mu srdečně vysmál asi jako malému prvňáčkovi, který se rozhodl, že chce v květnu maturovat. Ale nenechme se zmát, žák nebyl odmínut proto, že je potřeba dodržovat nějaká rigidní pravidla, která si někdo vymyslel, ale protože moudří mistři přesně věděli, že bez sebeovládání a čistého charakteru, by žák neměl sebemenší šanci uspět na vyšších stupních a nebo, o co hůř, kdyby byl vytrvalý, by uspět mohl, ale jeho nízký charakter by nadělal mnoho škod. Na tom se za staletí a tisíciletí nic nezměnilo! Abychom mohli duchovně žít a posouvat se, nemusíme nikam spěchat, nemusíme nutně trávit hodiny v asánách a žít tou nejpřísnější askezí. Každodenní světský život nám dává denně mnoho a mnoho příležitostí, abychom si procvičili sebeovládání a zušlechtili svůj charakter a já si myslím, že kdyby se všichni duchovní lidičky drželi jen těchto dvou na první pohled obyčejných metod, jak se posunout na vyšší úroveň (do vyšší dimenze, chcete-li), tak už by to tu dávno vypadalo mnohem lépe!

Duchovní cesta je a vždycky bude individuální záležitostí. Práci, která nás na ní čeká, za nás nikdo a nic neudělá. A ať je budoucnost lidstva jakákoliv, dokud se každý jednotlivec, díky své upřímné snaze, zkušenostem a dobré vůli, nevykristalizuje v lepšího a vyrovnanějšího člověka, tak se na své duchovní cestě moc nepohne, i kdyby ho táhlo stádo jednorožců!

Buďme střízliví, přátelé.
Jan Menděl

Děkuji Honzovi za příspěvek. Je skutečně ostřeji napsán. Možná to způsobily e-maily, které v posledních dnech upozorňovaly ná význam včerejšího svátečního dne a on musel mazat a mazat... Měly spoustu podob, některé přinášely naději, jiné byly jakýmsi varováním, jak máš ten den přemýšlet, aby za rok...Včera jsem si uvědomila, že ten den prožívám podobně jako když si na Nový rok dávám pozor, jestli mi nevisí prádlo na šňůře a dodržuji to i na Štědrý den, protože si nemohu vzpomenout, jak mi to v dětství babička říkala.
Jen jsem byla jaksi klidnější, že jsem se nenechala ničim "vykolejit" a když jsem pak v noci po půlnoci ještě nespala, uvědomila jsem si, že jsem nezapočala žádný nový projekt a zapomněla si něco přát.
Jednu chvíli dopoledne se mi zdálo, že vnímám více světla, stříbřitého, ale obloha byla bez mraků, svítilo slunce a o stříbřitosti oblohy už jsme psala v létě. A vzkazy na obloze už čtu několik let.
Je dobré informace filtrovat , nestávat se na nich až tolik závislými a spíše nechávat věci plynout. Každý jsme jiní a každý z nás potřebuje v danou chvíli slyšet něco docela jiného.... i to zlé je k něčemu dobré a co se jednomu může zdát prospěšné, pro druhého nemusí znamenat vůbec nic .Nedívej se na druhé, koukni na sebe, co ty prožíváš, co cítíš ty, kdy je ti dobře... čti to, co tě obohatí a neposuzuj.... ale to slýcháme také často.
Zjistila jsem, že jsou výroky, které se často opakují, jako by je lidé od sebe přebírali.... takové "duchovní fráze" ... Jenže ony některé opravdu přicházejí tak nějak samy a jsou vám vloženy do úst, aniž byste byli absolventy nějakých seminářů či měli načteno. Prostě jste je zachytili. S myšlenkami je to stejné jako s vynálezy nebo shodami v umělechých dílech. Každé z nich vzniklo třeba na opačené zeměkouli, v jinou dobu a ta podoba - ne-li shoda. Příběh sté opice. Tak je to se vším....
Jestliže včera hodně lidí myslelo na změnu, jestliže se beze strachu řídili představami zdravé a krásné planety....určitě to má svůj význam a ne malý. To, co se mohlo zdát zpočátku PLANÝM, NIC NEŘÍKAJÍCÍM, je podle mě určitý způsob výuky. Ta by nás měla zavést k větší samostatnosti, nebýt závislý, ale dokázat sdílet... radovat se z toho, co vidí druhý, a netoužit vidět totéž.
Proč Mladá Babička neříká nic konkrétního? Proč by měla? Odpověď hledej v sobě...je to jako příklad, který musíš spočítat.
Rozumím, co Honzu přinutilo napsat svoje zamýšlení. Možná jsem proti němu ve výhodě v tom, že jediným mým kurzem, který jsem absolvovala , byl kurz numerologie. Od něj se pak odvíjela setkání s lidmi, kterých si hodně vážím. Když mi před patnácti lety vadilo, že to či ono necítím v nějaké čakře, vysvětlili mi, že to vidím jinak a že se klidně bez Reiki obejdu. Dnes vím, že má-li někdo na nějakém semináři být, tak tam prostě je. Dříve jsem posuzovala nehoráznou cenu za některé kurzy a bylo mi líto, že se jich nemohu zúčastnit. Dnes vím, že to bylo dobře. Co mám opravdu v hloubi pochopit a poznat ,přijde tenkrát, když je pravý čas a já budu na pravém místě. I toto je už jedna z vět, které slýcháváme. Ale osvědčená a pravdivá.
VĚŘ SOBĚ A SVÉ INTUICI, KAM TĚ ZAVEDE . Všechno jsou takové lekce, zkoušky.... BUĎ SVŮJ, HLEDEJ UVNITŘ SEBE A VĚŘ, ŽE DO CESTY TI VŽDY PŘIJDE TEN, KDO TĚ MÁ NĚČEMU NAUČIT. Ty sám poznáš nejlépe, jaký je jeho "sluníčkový" úsměv.
Jsou takové, které zmizí za několik hodin a jsou takové, na které se nezapomíná.
Měla jsem potřebu vyjádřit , že s mnohým s Honzou souhlasím, ale jsou místa, která bych ošetřila troškou shovívavostí k tomu, co jiní činí a mně se třeba nelíbí. Protože když si řeknu, že všechno je , jak má být, žije se mnohem snadněji . Jen je to občas těžké ustát.
Možná proto jsem více doma s barvami a pastelkami a venku pod korunou stromů slyším či spíše cítím , jak to asi je.
Chci předávat to, co jsem si na sobě vyzkoušela, co jsem zažila. Má mě trápit, že absolvent nějakého kurzu se v zápětí stává učitelem, aniž by měl mnoho potřebného zpracováno? Dostávám se tím do role posuzovatele. Jakmile si ale řeknu, že to tak má být, je to asi lepší... Protože všichni zúčastnění se učí. Jen čas ukáže čemu.
Kolikk je lidí, tolik je cest a ty, člověče, nechej se vést svým vnitřním hlasem .
Ani Honzův názor, ani můj , ani jiných , ale tvůj vlastní, který vznikne na pocitu - je mi dobře, jsem šťastný...

Eva

Svíčky z palmového vosku

28. října 2011 v 23:30 | Eva |  Fotografie a jiné
Svíčky od Pavlínky ze Zubří se staly součástí našich večerů. Vytvářejí inspirativní krusty, hoří nádherným plamenem.
Plamínek tančí...


Svíčka hoří


Svíčka tvoří


Svíčky obraz


S každým novým zapálením obraz jiný, probouzející fantazii, křehký a něžný jako námraza na skle.
Svíčka tvaru "plamen" dohořívá...


Fimo

28. října 2011 v 22:37 Pro inspiraci

A pak pokračujeme dále ...


Co mě těší 17

27. října 2011 v 22:25 | Eva |  Fotografie a jiné
Před čtrnácti dny...První lístek z břízy spadl...


Další v náručí modřínu ohlašuje zimu.


A mezi klečí se to ještě vlní...


Sláva šípkoví...


Jakou notu asi hraje plamínek?


Pupava v přestrojení...


A dnes? Stále si chce zachovat stříbřitost a lesk okvětí, ale...koukněte na její oči...


Podzimní "proměna" nemilosrdně přidává vrásky všemu kolem.
Jen oko mého oblíbeného javoru nesměle kouká mezim listy.



Smutno, děvenko, smutno? Tak tady jedno srdíčko...Koukni dovnitř maličko...


A modřínový "svalovec" vítá další list.


Bronzovou má rád...možná zlatou by raději...


První modřínu šiška...


A ještě jedna chryzantéma k zem i se kloní...


Někdy i volně rozhozená semínka vytvoří "strašáčky". Sovička či podzimák končí pak na kompostu.


Ale jen ta prázdná. Ostatní jsou k užitku.


Co mě těší 16

27. října 2011 v 21:16 | Eva |  Fotografie a jiné
Když se rozzáří drobné šípky...A když je mi podzimkově smutno, dokážou vytvořit nenápadné srdíčko.


Vnesou do podzimního času takové zvláštní teplo, i když třeba mrzne.
Plamínek se svého ochmýření nechce vzdát.


Ale sasnka vedle něj se promění ve staříka, co na tebe kouká trochu smutnýma očima a mlčí. Jeho drobná ústa mezi vousy nejsou téměř vidět a vlasy ztrácí každou minutu.


Trochu zářivější...


Zamíchat krásně smutnou... Podzim je krásně smutný, slýchávám doma...


Proto některý plevel vytváří okolíky "hvězd" , když mu dáte možnost kvést. ( bršlice)


Poslední zbytky sousedovy slunečnice. Dnes je nahradily listopadky. Kuk přes plot.


A kuk zpátky do zahrádky, kde šípkoví rozdává veselí...


Odpověď

27. října 2011 v 19:26 | přezato z FB |  Slova a obrázky
Krajina: "Proč jsi přišel?"

Šaman: "Pro tajemství."

Krajina: "Jaké tajemství?"

Šaman: "Tajemství věčného bytí v kráse."

Krajina: "Sedni si a piš: Čověk vejde do Krajiny a chybí mu otevřenost. Skutečně otevřený člověk vidí, slyší a vnímá Krajinu celým svým vědomým bytím. Ví, co se odehrává nahoře, dole, vlevo, vpravo, vpředu, vzadu, v hlubině i na výšině. Ví to, protože je napojený na celek, který Krajina nese. Otevřete se Krajině. To je tajemství věčného bytí v kráse."

Šaman: "Děkuji.!


Krajina: "Prosím."

Tak hodně se m i text líbil, že jsem si jej dovolila vypůjčit.

Zaposlouchat se do krásných tónů

26. října 2011 v 20:03 Videa
Děkuji, Aduško.


Smíření

25. října 2011 v 22:23 | Eva |  Slova a obrázky


Plody

23. října 2011 v 23:29 | Eva |  Fotografie a jiné
Ze zahradnictví jsem si přinesla zajímavé plody.


Poznáte komu patřily?


Trošku tepla a už vykukují semínka, na nichž si prý pochutnávají ptáci,


Ano, magnolie se chlubí takovým možstvím krásně rudých semínek.
Ale pozor, mnoho keřů má na podzim plody jedovaté. Cesmína, břečťan, dřišťál, brslen, štědřenec...
Více informací najdete zde.

Duše slunce

22. října 2011 v 22:16 Videa

Pozvání nejen na kurz - K -Trio

22. října 2011 v 21:54 Kursy a semináře
Přijďte se podívat, kolik krásy vytvoří z barevných látek "patworkářky" . A nemusíte vůbec patřit k těm, které propadly kouzlu barevných látek a šicího stroje.
Stačí se jen dívat a dýchne na vás teplo domova a hřejivá atmosféra. Takovou zvláštní energii vyzařují rozmanitá díla.
Láska, fantazie a trpělivost svázána do uzlíčku.
Také já se těším na vás, kteří si chcete přijít odpočinout a s pastelkami v ruce proniknout alespoň na chvíli do světa barev a prostřednictvím automatické kresby a mandal nastartovat proces vlastní tvořivosti..Kreslení vůbec nemusí být vaší silnou stránkou .Naopak zjistíte, kolik je ukryto ve vás samotných.V sobotu 12. listopadu odpoledne na viděnou.


Otevří své srdce

22. října 2011 v 21:00 Enkaustika
Jak očistit své srdce od negací. Jak mysl ovládá náš život. Sedm kroků k lepšímu životu....
Objevila jsem na FB Karlu Mikovou.



28 . říjen 2011

21. října 2011 v 23:04 | převzato

Naděje

Vloženo 21. 10. 2011
rose_yellow
Mnozí hledají naději, avšak zůstávají zklamáni.
Jsou to rozčarovaní idealisté - hledači, kteří se vzdali svého snu.
Chcete-li znovu získat naději, obnovte svůj idealismus.
Znovu uvěřte, že váš ideál může být skutečný.
Bolestné zkušenosti v životě mohou oslabit naději a důvěru.
Pokud se to stalo, zacházejte se svým zraněným
srdcem něžně a doneste je ke světlu.

Všechny trhliny v důvěře mohou být zaceleny zážitkem Božství.
Modlete se za to. Buďte trpěliví. Nechte své srdce uzdravit.
Naděje nezávisí na ničem vnějším, nýbrž na tom, co je uvnitř nás.
Bez ohledu na to, s jakými vnějšími výzvami se potýkáte,
vězte, že síla, jež stvořila vesmír, váš život podporuje a vede kupředu.

(Reprodukce celku nebo částí tohoto českého překladu je povolena pro jakékoliv médium, pokud je připojena tato poznámka - pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.)

Moment rozhodnutí…

Vloženo 21. 10. 2011

sun_in_time


"Mayové nikdy neříkali, že svět skončí… "
Carl Johan Calleman

Říkali, že v tomto dni - 28.10.2011 - "sestoupí 9 bohů", tedy jinak řečeno, že se spojí všech devět vln vývojových cyklů a cykly Tzolkin, a datum tohoto okamžiku, kdy se může stát cokoliv, je 28.10.2011, ne rok 2012. Datum 21.12.2012 je také důležité a představuje svým způsobem konec světa, ale v jiném smyslu!
28.10.2011 je označen v mayském kalendáři jako "vrchol křivky evolučních tvůrčích cyklů", je to den, kdy "velkolepá vesmírná síla bude v souladu s lidstvem, které bude mít možnost dosáhnout svého nejvyššího potencionálu a seberealizovat se jako naprosto vědomá kosmická bytost, která bude moci ovlivnit svou budoucnost, ať k lepšímu nebo horšímu." Ta budoucnost, která přijde s rokem 2012, bude vytvořena na základě a prostřednictvím našeho přání a vědomého záměru, přičemž datum konce cyklů - 28.10. - je dobou maximálních tvůrčích možností.
Zjednodušeně řečeno se dá říci: V roce 2012, 21. prosince se stane to, co si 28.10.2011 vybereme!
Colleman považuje propagandu týkající se prosince 2012 za manipulaci mající odvést pozornost lidí.
Jsme totiž vedeni k tomu, abychom očekávali události 21.12.2012 s vědomím konce světa, místo abychom se soutředili na utváření budoucnosti ve dnech kolem 28.10.2011. Ti, kdo nedokáží poznat význam této doby, mohou minout velkou příležitost. Pop kultura si vybrala za svůj vrcholný okamžik prosinec 2012, který má destruktivní charakter, zatímco vrchol konstruktivních sil, který je v říjnu 2011, je opomíjen.
Správná otázka tedy není: Co se stane v roce 2012?, ale:
Čím chcete v roce 2012 být?
A přání se neplní sama, nýbrž musí být realizována. V blízkém období se nám otevírá možnost transformovat celý náš svět a sebe sama. V souladu s výrokem: "Staň se tou změnou, kterou chceš vidět okolo sebe ve světě", připisovaným Gándhímu, je potřeba během posledního období konce cyklů vyvinout úsilí, aby se společný záměr mohl manifestovat. Pokud budeme jen čekat, co nastane příští rok, můžeme pak zjistit, že se naplní katastrofické scénáře!


Autor textu:Jana Budařová
Převzato ze stránek Novou cestou
a účastníkům kresby mandal připomínám tu krásnou synchronicitu naší včerejší žluté růže.

Co mě těší 15

21. října 2011 v 22:20 | Eva |  Fotografie a jiné
Letošní fazolové lusky, uspány mrazem, visí nedozrálé na konstrukci. Silné "becoky" asi potřebují dříve do půdy .Několik prvních lusků dalo plody - kupodivu " černoušky ".


Dva se proměnily v "hnědáky" a uzrát v suchý lusk dokázaly droboučké fazolky .


Vděčnost úrodě...Gratitude.


Krása lusků... ještě z nich "něco " bude.Už se těším...


Ty křehčí lusky ukazují jen svoje tváře. Je jich tam hodně, strašáčků.



Procesem sušení si prošel také celer. A zbytky? Také mají své kouzlo...


Celerová mandala trochu jinak...


Tak se nedivte, že nemohu být s ničím hotova.Hraju si... jen tak....
V úterý mi přišel balík.
Vytoužená planá růže! Dorazila až z Vysočiny , ale kde je? Nejdříve vůně jablíček, pak mnoho drobných tykviček.

Která je nejkrásnější?

Oči mi přecházejí nad tou krásou. A mezi těmi všemi dary od paní Marianny z Jesencei se krčí pečlivě zabalený keříček, který asi hodně dlouho dolovali z půdy .Takový protáhlý kořen!
Co s námi bude? Koukáme, koukáme - ptají se í tykvičky...


No, zase hraní babičky...

A co takovou korunku?


Dívám se na tebe, sluší ti to...

Tolik krásy vyrostlo u paní Marianny a já jí děkuji za ty dary.


Všem kráskám dáváme hvězdičku.


I těm, co bydlí teď v košíčku.


Skončilo hraní, jen radost zůstala veliká a obdiv, jak příroda barvy kombinuje, jak proměňuje tvary a vší pestrostí plodů
se snaží vyloudit nám úsměv na rty..
Pozdrav posílám všem , co věnují čas svým zahrádkám , ale i těm, kteří se dívají kolem sebe a s vděčností prociťují všechnu nádheru světa. Krásný víkend.

Nedoklubko

19. října 2011 v 22:01 | Eva
Mandalka pro budoucí knížku Pohádky pro kulíšky . Více na stránkách Edith Holé a sdružení Nedoklubka.


Mandalku je možno zjednušit, je spíše tentokrát omalovánkou než dokreslovánkou a je věnována všem maminkám Kulíšků - předčasně narozených dětí, ale nejen jim.
Ať duhoví andělé tančí kolem vás, aby byl radostný nový čas.

Chalcedon - léčivá zelená

18. října 2011 v 18:24 | Eva |  Slova a obrázky

Povídání o chalcedonu najdete v rubrice kameny , ale také zde.

Chalcedon

18. října 2011 v 18:22 | převzato |  Kameny
Kameny podrobně - Chalcedon

kozoroh, rak, střelec
Oxid - SiO2 (Kryptokrystalická odrůda křemene)
receptivní kámen
Zabarvením a vlivem inkluzí dosahuje chalcedon nejrůznějších podob a takto i synonym:
achát, tmavě zelená plazma, oranžový karneol, hnědý sarder, černohnědý sardonyx, černý
nebo černo-bílý onyx, jablečně zelený chryzopras, rudými skvrnami posetý tmanozelený
heliotrop, bílo-zelený mechový achát, různobarevný jaspis, šedobílý, nebo hnědý flint.
Podle tradice byl chalcedon kamenem lásky, symbolem moci a jako talisman chránil před
hněvem a melancholií.
Chalcedon, kámen rozličných barev a tvarů, proto i četných názvů a synonym, nás s ohledem na jeho léčivý vliv zde prozatím zajímá jen v bělostném a modravém zabarvení, které především ovlivňuje centrum hrdla. O ostatních jeho druzích pojednáme v následujících odstavcích. Jemný svit modrobílého chalcedonu, jeho mírná vibrace, má značně uklidňující vliv na naši mysl a pocity. Je balzámem na přepjaté nervy, pocity neklidu a citová vzrušení. Zejména v těžkých dobách tiší beznaděj a posiluje víru v lepší zítřek. Učí nás brát život se vším všudy jaký je a nezatěžovat se malichernými starostmi. Aktivuje smysly a učí nás lehce a přirozeně žít. V Tibetu je bílý chalcedon dodnes považován za obdobu leknínového květu, symbolu čaker, proto je i nošen jako talisman proti stavům slabosti, trudnomyslnosti a nevyrovnanosti. V antických dobách byl chalcedon zase považován za kámen komunikace, kámen řečníků a politiků. Před důležitými projevy na veřejnosti, byl vkládán pod jazyk nebo držen v dlani, pomáhal překovávat ostych a trému. Až dodnes podporuje inspiraci v řeči, správnost a životnost vyjadřování.
Zdravotně, zejména mléčný chalcedon, nošen kojícími maminkami mezi prsy, podporuje tvorbu mléka. Zastavuje krvácení a mírní teploty. Světle modré chalcedonové druhy podporují léčbu horních cest dýchacích a ovlivňují štítnou žlázu v její regeneraci látkové výměny. Snižují krevní tlak a pomáhají u diabetes. V neposlední řadě tlumí nadměrnou citlivost ke změnám počasí.
Růžový chalcedon podporuje srdečnost, přátelskost a družnost. Povzbuzuje naši potřebu pomáhat potřebným v nouzi jak materiálně, tak i soucitem a dobrým slovem. Pomáhá nám opět nalézt ztracenou sebedůvěru a důvěru v okolí, které nás nějakým způsobem zklamalo či zranilo. Zdravotně podporuje srdeční činnost a léčí srdeční neurózy. Podobně jako ostatní chalcedonové druhy posiluje imunitní systém.
Zelený chalcedon , zabarvený chromem, pomáhá rychleji překonat citová trápení, žal a mrzutosti všeho druhu. Léčí zánětlivé onemocnění.
Hnědé a červené chalcedony posilují vitalitu, flexibilitu a sounáležitost s Matkou Zemí a jejími projevy. Probouzejí energii a podporují vytrvalost v úsilí dosáhnout vytyčených cílů. Podporují srážlivost krve a regulují trávení.
Chalcedon s inkluzemi mědi, kámen klidu, tolerance a harmonie, mírní záněty a plísňová onemocnění ženských pohlavních orgánů a střev. Podporuje funkci jater a posiluje imunitní systém.
Tmavě zelená plazma tlumí hněv a agresivní, nesnadno ovladatelné pocity, které jinak vedou k neuváženým činům. Na druhé straně podporují způsobilost v určitých stresových situacích aktivovat až k maximu veškeré rezervní síly. Posilují imunitní sytém a schopnost regenerace.
Dendritické chalcedony aktivují vůli a odhodlání skoncovat s návyky a zvyklostmi, které oslabují naše zdraví a brzdí naši snahu o duševní a duchovní pokrok. Zdravotně pomáhají v léčbě plicních chorob a při zánětu střev, podporují trávení a pravidelné vyprazdňování.
Tzv. mechový achát, chalcedon bílých až modravých tónů prorostlý zelenými dendrity, posiluje náš vztah k přírodě a pozornost k jejím cyklickým jevům. Ukazuje nám, že stejnými principy a se ubírá i náš vlastní život. Oprošťuje nás od hluboce uložených obav a navyklých vzorů, které brání naší snaze objevovat nové cesty a obrazy. Aktivuje naši inspiraci. Zdravotně podporuje funkci žláz a léčí jejich záněty. Urychluje léčbu infekčních onemocnění plic a dýchacích cest. Snižuje teploty a posiluje imunitní systém. Položen na víčkách navrací ostrost unavených a nemocným očím.
Tzv. chalcedonové růže pomáhají zejména v léčbě problémů a chorob ženských pohlavních orgánů. Obecně je možné je použít i k posílení zraku a sluchu.
Očista: pod proudem vlažné vody a dostatečně dlouho na přímém slunci.
Převzato ze stránek Kameny

Stínohra 2

17. října 2011 v 20:24 | Eva |  Fotografie a jiné

Stínohry na zdi






A jeden odraz na listech plicníku.


Holografický princip

16. října 2011 v 1:19 | Eva |  Slova a obrázky
Dnes jsem dostala od Lidušky odkaz na krásný trojrozměrný obrázek tentokrát ze stránek astrosnímků.
Jen nevím, proč mi trvalo trochu déle než dříve na obrázcích v časopisech "odkrytí" ....únava z monitoru nebo něco jiného?

Tvoření

16. října 2011 v 0:56 | Eva |  Fotografie a jiné
Před čtrnácti dny na Černé louce v Ostravě.

Krása dřeva
Čtverec a kruh


Člověk tvoří z toho, co mu příroda dává.
Krásná mandala


A příroda tvoří sama...Kdepak nachází inspiraci?


A další přírodní mandala


Výstava Život na zahradě je každoročně přehlídkou výpěstků zahradkářů , nadšených pěstitelů a včelařů, ukazuje, co umí šikovné ruce žen.
Teprve dnes, jaká škoda, jsem zjistila, že ovocnářská školka v Bruzovicích nabízí skutečně nejkvalitnější ovocné stromky a keře.. Poprvé v životě jsem se setkala s tak přívětivým odborným přístupem, s roubovanci, na nichž bylo vidět , že jsou zapěstovány s obrovskou láskou.
Pravé české školkařství .. Jela jsem jen pro kanadské borůvky, ale přivezla jsem si kvalitní rybízy , angrešty a jabloně.
Mohu porovnat s těmi, které jsem v posledních letech nakupovala v zahradnictvích, která školkařské výpěstky dovážejí.Výsledky jsou mizerné.
Přeji majitelům ovocnářské školky v Bruzovicích hodně síly a hlavně hodně odběratelů, protože jejich stromky si určitě zasloluží reklamu. Nevím, jak mi mohlo uniknout jméno fa Koběluš .Doporučuji všem. Nemají stránky nádherných obrázků, fotomontáží - pastvy pro oči, pasti pro zákazníka.Mají pastvu pro oči v reálu, snad dlouholetou tradici a velikou trpělivost s laiky. Neuvěřitelnou ochotu a odborně zodpoví každý dotaz.

Komentáře

14. října 2011 v 23:42 | Eva
Lidé se baví všelijak. Zvláště když se nudí a nemohou spát, možná se nudí na noční "směně". Vymýšlejí si u svých komentářů různá jména a e-mai adresy a uvádějí odkazy na weby typu " homepůjčky , podprsenky... aJINÉ FIRMY - nebudu jim dělat reklamu.. Jeden takový vtipálek byl poslední dva dny velmi aktivní. Svými komentáři neprovokoval, ale opakující se " chci takový blog... co se v mládí naučíš - toho si nešlo nevšimnout... a pak ta škála jmen a pestrých adres... "skvělá zábava" . Kdopak návštěvníka asi platí? Předpokládám, že dítě školou povinné už v nočních hodinách spí.
Proto , přátelé, nedoporučuji v některých komentářích zatím klikat na webové odkazy.Je dobré se i tady řídit svou intuicí. Hezkou neděli a vtipálkům inspiraci pro lepší zábavu. :-)

Meditační hudba a mandaly

12. října 2011 v 23:03 | převzato |  Mandaly

Krása trochu jinak

12. října 2011 v 22:41 | Eva |  Fotografie a jiné
Když mi odkvétaly orchideje, proměňovaly se jejich suché okvětní lístky v sušinky podobné malým tanečnicím. Dokonce se jemné lístky daly formovat a určitě by byly hezké nalepené nebo ve skleněné nádobě.

Nasbíranou hromádku jsem odnesla k bílému potůčku kopretin. Takový návrat přírodě .Křehkosti by bylo asi v komposteru úzko.

Zafoukal vítr a roznášel sušinky po okolí.
Motýli se usadili v jehličí borovice...


A víly tančily v trávě...


Struktury sušinek ožívaly v tanci.


Říjnová bílá sedmikrásku pozdravila.


Pravda mezi nebem a zemí

10. října 2011 v 23:48 | odkaz |  Zajímavé knihy, odkazy
Přišel mi odkaz na knihu Romana Zemana Pravda mezi nebem a zemí. Ještě jsem ji nečetla, ale prolistovala většinu ukázek, zvláště u prvního odkazu zde.
Nakoukla dále na FB...Jen z ukázek se mi zdá, že to může být možná příjemné čtení. Uvítám komentáře čtenářů.

Co mě těší 14

10. října 2011 v 22:11 | Eva |  Fotografie a jiné
V zahradě minulý týden vonělo dozrávání.
Pod starou jabloní...

A co vidí jablka?


Astry a také Ostálku - Zinii.


Slunečnice tvář přes plot nakukuje...


" Co říkáš," šeptá suk borovice z druhé strany.


Šeptá, aby mě nevylekal, pomyslela si Krásenka, která rostla a rostla celé léto.Sama, žádné jiné semínko nevzklíčilo. Byla z toho tak smutná, že se rozhodla otevřít první kvítek až v říjnu.


To je ta, na kterou jsem čekala. A nejen já, ale také mravenec.


Vosička, ta má květů...


Na astrách je živo i za soumraku.


Moje oblíbená sluníčka... Nízké kobercové chryzantémy připomínají léto.


A jablko Champion dál voní a čeká na sklizeň.
Ještě mu dopřejeme středeční úplněk , ať se podívá na krásnou Lunu a pak ...?


Nechat být a předat Bohu

10. října 2011 v 20:50 | Jennifer Hoffman |  Slova a obrázky

Jennifer Hoffman

Jeden z mých přátel vždy říká ,,nechat být a předat Bohu", když se ocitne v situaci, která přesahuje jeho schopnost se s ní vypořádat. Je to jeho způsob, jímž dává najevo, že existuje určitý bod, kdy musíme nechat druhé, aby se naučili své vlastní lekce svým vlastním způsobem a ve svém vlastním čase a v rámci svých vlastních sil. Kolikrát někoho energeticky podporujeme, vidíme ho v tom nejlepším světle, udržujeme pro něj a jeho život ten nejvyšší záměr, jen abychom viděli, jak se vrací zpět ke starým způsobům, neboť není schopen se učit a vyvíjet podle našeho načasování a neuzdraví se, když ho k tomu nutím e nebo se pokoušíme příslušnou práci odvést za něj.
V mnoha situacích jednoduše musíme ,,nechat být a předat Bohu", což je náš způsob, jak připouštíme, že nejsme schopni změnit směr něčího života. Pokud si myslíme, že můžeme nebo bychom měli něco takového dělat, staví nás to do ošidné situace, kdy se snažíme být Bohem v něčím životě - jenže pokud doposud Bohu nenaslouchal, co nás vede k domněnce, že bude naslouchat nám?
S přibližujícím se koncem roku 2011 budeme mít více příležitostí tímto způsobem ,,nechat být", protože zjistíme, že nemůžeme někomu udržovat prostor pro jeho transformaci, zatímco procházíme tou svou.
Zatímco jsme se potýkali se svou vlastní cestou za uzdravením a připadali jsme si uvízlí, poskytlo nám pokušení léčit ostatní falešný dojem, že máme energetické a časové rezervy. Nyní, když se věci dávají do pohybu (od září určitě), jsou nezbytné nové priority, neboť nemůžeme být mučitelským léčitelem pro druhé a pánem svého života zároveň. Něco musí dostat přednost a měli bychom to být my. Měli bychom tuto volbu učinit s čistým srdcem a s vědomím, že když my něco necháme být, může to převzít Bůh.
Již jsme toutou cestou léčení se svou skupinou duší kráčeli po mnoho životů, udržovali jsme světlo a prostor, byli jsme léčiteli a léčenými a odkládali jsme svůj vlastní pokrok a postup. Nyní je však čas, abychom ,,nechali být a předali Bohu", protože cesta každé bytosti za uzdravením, je vskutku jen mezi ním a Bohem, a my její součástí nejsme, snad jen jako náhodný energetický divák.
Když druhé ponecháme jejich léčebné cestě, stanou se dvě věci - oni budou motivováni pracovat usilovněji, neboť jsou nyní sami odpovědní za svůj růst a léčení, a my budeme mít více času a enegie na svou vlastní léčebnou cestu, protože naše energie nebude roztříštěna a omezována tím, čím přispíváme do životů druhých lidí.
Copyright ©2011 Jennifer Hoffman & Enlightening Life OmniMedia, Inc. www.urielheals.com
(Reprodukce českého překladu v nezkrácené podobě je povolena pro jakékoliv médium, pokud je připojen odkaz na původní zdroj a tato poznámka - pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.)

Český národe, probuď se...

10. října 2011 v 19:24
Česká národe, probuď se, nabádá nejen autorka komentáře článku na stránkách Orgonetu.
Tam můžete zhlédnout video a dále informovat ostatní lidi prostřednictvím e- mailů, FB a i svých stránek.
Z vlastních zkušeností vím, že informovaných je velmi málo... Tyto jevy sleduji už od roku 2007.
Nemá smysl strkat hlavu do písku.
Přeji znovu a znovu čisté nebe nad hlavou, oblačnost přirozenou , čistý vzduch.
A sázejme stromy...

Krásenka

9. října 2011 v 22:09 | Eva |  Citáty
Krásenka je něžná letnička.Křehká a jemná. Pro mě je ztělesněním něhy, duhy.


"I kdybychom objeli celý svět, abychom nalezli krásu,
musíme si ji nést v sobě, jinak ji nenajdeme."

Ralph Waldo Emerson