Co mě těší 10

23. srpna 2011 v 10:50 | Eva |  Fotografie a jiné

Co mě těší i netěší.... ale "netěší " je třeba přetavit na těší.... gramaticky stačí umazat , v životě musíme vynaložit trošku více úsilí - někdy...
Těší mě, že u souseda je cesmína obsypána krásnými červenými plody a lesklé tmavě zelené listy spolu s červenými bobulemi hladí duši.


Letošní houbaření se vydařilo minimálně. Po tříhodinovém hledání - jeden hřib smrkový a sedm malých suchohříbků. A to jsme hledali dva. V beskydských lesích je hodně mokro a cestou jsem nepotkala nikoho s pným košíkem.
První, který mi udělal radost. Seděl si na pařezu porostlém mechem a koukal na okolí shora.


Miluji vůni lesa, měkké mechové polštářky a jehličí a všechno...Mlčící stromy, které s tebou začnou rozmlouvat, když se k nim přiblížíš a promluvíš srdcem.
Po pěti minutách v lese začínám zpívat. Zpívám lesu. Pokaždé jinou písničku vděčnosti, slova přicházejí sama a pak je zapomenu. V lese bych dokázala být nekonečné hodiny.
A protože nejsem, tak mě každé ráno pozdraví nějaký nový květ žluté růže.


Na hradě Sovinec jsem si mohla vyfotit zblízka....O čem asi přemýšléjí, když pozorují zástupy lidí připoutaní ma provázku?



A včerejšek? Zase se vrátila bouřka s přívalovým dešt. Od pátku druhá duha nad východem.
Duhu se mi nedaří vyfotit v celé její kráse..Ta páteční byla na obloze dlouho a krásně zářila.
Večer naducaná mračna prozářená sluncem.


Pohled směrem dolů .... právě rozkvétá první astra.


Šeří se .V záhonku vysemeněný měsíček září na dobrou noc.


Dříve jsem byla sběratelem rostlin. Dnes mi stačí, když kvete za plotem a já se mohu jen dívat. Děkuji zahradám, děkuji lesu, děkuji duze, děkuji oblakům, děkuji všemu, co je kolem mne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 enili enili | Web | 4. září 2011 v 17:32 | Reagovat

Moc pěkně nafoceno i řečeno, máš opět můj obdiv. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama