Červenec 2010

Barevná posilňující polévka

31. července 2010 v 23:26 Zdraví, bylinky...
V závěru knihy Tajemství čísel našeho data narození ( Johanna Paunggerová/ Thomas Poppe ) vkádají autoři jedinečný ,praktický a jednoduchý způsob využití tyrolského číselného kola.
Prevence a léčení - barevná posilňující polévka, které děti autorů říkaly " duhová polévka ".
Toto kulinárně medicinské požehnání prastarého receptu se nedá vyvážit zlatem, píší a pokračují dále....
..." Nejenže tento tajný lék patří k nejúčinnějším, ale zároveň i k nejchutnějším!Recept působí poněkud složitě jen na první pohled, ve skutečnosti je však jednoduchý a po nějaké době vám přejde do krve.

Co potřebujete

*Velký hrnec s dobrou přiléhající pokličkou
*Dřevěnopu vařečku na míchání, žádný kov, žádný plást!
*Zeleninu, bylinky a koření v pěti barvách: černé/modré, zelené, červené, žluté a bílé, přesný výběr záleží na vaší fantaztii a na tom, co vám chutná - nicméně pravděpodobně bude jen málokdy chybět celer, sůl ( bílá) a libeček ( zelená)

A jak na to

*Nejprve si z různých druhů zeleniny, bylinek a koření vytvoříte pět hromádek roztříděných podle barvy.
* Poté očistíte zeleninu , ale slupku prosím neodstraňujtre ( zejména u cibule).Následně přísady v každé hromádce řádně pokrájejte, abyste od každé barvy získali několik kousků. To je jediný důvod, proč zeleninu nadrobno nakrájet.
*Naplňte hrnec zhruba do dvou třetin studenou vodou a postavte ho na hořák, intenzitu plamene nastavte asi na třetinu maxima.Nyní vodu sedmkrát ve směru hodinových ručiček zamíchejte po dobu asi 28 vteřin, minimálně však sedmkrát.

Johanna vypráví
Ještě vím, že vařečkou se ve směru hodinových ručiček muselo zamíchat aspoň sedmkrát. Nikdo neříkal, že to musí trvat 28 vteřin. Při míchání jsme se pokaždé modlili Otčenáš. A ten jednoduše trvá 28 až 3O vteřin. Samozřejmě to takhle dělat nemusíte, léčivou polévku uvaříte i bez toho Ale já osobně to tak dělám dodnes.

*Nyní naplňujeme hrnec zeleninou, bylinkami a kořením , přičemž dodržujeme následující pořadí barev, jež zní:
Modrá/černá - zelená - červená - žlutá - bílá atd.
Modrá/černá - zelená - červená - žlutá - bílá atd.
Žlutou můžete zařadit na jakékoliv místo, ale zkušenost praví, že ideální je, když následuje po červené.
Nejdříve vložte do hrnce jen malé množstrví z první barevné hromádky - začněte barvou, o níž vám váš cit říká, že ji potřebujete nejvíc. Jaká to bude, záleží vždy na vás, ale vždy musíte dodržovat stejné pořadí barev.
Začnete-li tedy například bílou, pokračujete vždy černou, resp. modrou.

*Po první barvě obsah hrnce opět minimálně sedmkrát zamíchejte ve směru hodinových ručiček dřevěnou vařečkou. Nyní přidejte jen jeden díl z další barevné hromádky a znovu sedmkrát zamíchejte - opět po dobu asi 28 vteřin. Další barva a znovu zamíchat.A tak dál.
*Takto pokračujete dál, pěkně beze spěchu, dokud barevný koloběh několikrát neproběhne a dokud vám zbývá nějaká zelenina.Čím vícekrát se koloběh zopakuje, tím blahodárnější polévka bude. Je dobrý nápad skončit tou barvou, již vy sami nebo pacient právě potřebuje. Když přidáte poslední barvu a všechna zelenina a bylinky jsou již v hrnci, polévka už většinou vře.
*Hrnec přiklopte pokličkou a aspoň tři hodiny ji nechte vařit. Nemusí to trvat tak dlouho, ale s každou hodinou stoupá její léčivá síla.U těžkých onemocnění nechte polévku vřít na plotně sedm hodin.
*Potom ji priopasírujte přes sítko a nechte do druhého dne vychladnout, případně můžete trochu vypít hned.Ze zcezené zeleniny se zaraduje váš kompost.

Jaké přísady upřednostńujeme

Černá hromádka je u nás vždy nejmenší, protože obvykle používáme jen zrnka černého pepře
Zelená: libeček( pro chguť je velmi důležitý, pokaždé jednoduše oškubejte kousek svazečku nebo přidejte na špičku nože sušenou petržel.
Červená: většinou červené čínské datle z asijských obchodů, červená cibule
Bílá: celer, cibule, pórek, to co vám chutná, sůl
Žlutá: mrkev a žlutá řepa, žlutá biopaprika.
To je jen pár příkladů.Vaší fantazii se meze nekladou.

Proč míchat ve směru hodinových ručiček?

Protože přece chcete polévce dodat energii. Mícháním proti směru hodinových ručiček byste polévce všechnu energii odejmuli ( občas to člověka zabolí, když vidí takto míchat kuchaře v televizních pořadech!)

Jak často polévku jíst?
Trochu polévky si vezměte každý den.Ohřejte si vždy jen takové množství, jaké potřebujete.S touto polévkoui již nikdy nebudete potřebovat bujónovou kostku. Je ideálním základem pro všechny delikatesy. Tak ať vám slouží!
A nezapomeňte, pokud vám tento recept bude ku prospěchu, předávejte ho dál.... "

Kniha je pak zakončena citátem:

Nepotřebujeme žít stejně,
jako jsme žili včera.
Osvoboďme se od toho názoru
a tisíce možností nás pozvou ke zcela novému životu.
Christian Morgenstern

Alita Zaurak a její stránky Mandalia

30. července 2010 v 22:07
Níže uvedený text ke mně přišel e-mailem  a protože mě zaujaly samotné stránky autorky - Mandalia uvádím jej tady s odkazem pro vás. Třeba někomu pomůže text , jinému ony stránky.
URAN V RYBÁCH, URAN V BERANU - KDYŽ KONEC SE PROLÍNÁ S POČÁTKEM
V roce 2010 prožíváme podivuhodný fenomén: planeta Uran se pohybuje na hranici mezi Rybami a Beranem. Do znamení Berana vstoupil opět po osmdesáti čtyřech letech přesně 28.5 2010 a od té doby můžeme ochutnávat a nahmatávat, co nám tato nová situace přináší jako jedincům i jako celku…
Uran v Beranu přináší svobodu volby, osvobozuje nás od starých navyklých přístupů a umožňuje udělat klíčová životní rozhodnutí, doslova začít nový život.
Žít sami za sebe, mít se rádi, naplnit své potřeby, využít svůj potenciál…
Beran je prvním znamením Zvěrokruhu a představuje začátek nového života, nové zrození, probuzení do nového dne, probuzení se do nové kvality chápání existence…
Uran je planetární bytost s vyšším kosmickým intelektem, jejímž zájmem a cílem je urychlení vývoje, osvobození se ze zajetí omezenosti, oddělenosti a povrchnosti, bytostná proměna, posun na další úroveň…
V každém znamení se Uran pohybuje sedm let a během tohoto období přináší doslova revoluci v dané oblasti. V letech 2003-2010 se Uran nalézá ve znamení Ryb.
Ryby jsou posledním znamením Zvěrokruhu, a tudíž představují zakončení, umírání, odpoutání se od fyzické existence do dimenze spirituální. Uran nám tedy v těchto letech pomáhal osvobodit se od všeho, co nám bránilo v odpoutání, co nám bránilo zemřít, co nám bránilo prozřít, projít jednou z nejmocnějších proměn, kterou můžeme na fyzické pláni zažít.
Mnozí prošli doslova mystickou smrtí, mnozí odešli doslova. Emocionální bolest ze ztráty a rozčarování, kterou jsme mohli pociťovat, byla prožívána většinou v oblastech, kde jsme nejvíce závislí, spící, kde jsme si vytvořili nejvíce iluzí, skrze něž nechceme prohlédnout.
Snad mnohým pomohl láskyplný přístup chápajícího Neptuna, vládce znamení Ryb, jímž jsme stále milováni i se všemi takzvanými nedostatky. Přijmout svou závislost, svou slabost či hříšnost napomůže se od ní osvobodit mnohem rychleji, než si cokoliv zakazovat či se trestat. I v tom byl Uran v Rybách nápomocen. Osvobodit se skrze lásku a přijetí, nikoli násilím a potlačováním. Prostě se v pravou chvíli odpoutat, v pravou chvíli opustit to, co má být opuštěno…
Naše individuální mnohainkarnační dramata v těchto letech doslova vrcholí. Ryby jsou jakýmsi smetištěm Zvěrokruhu. Zpracovávají do hloubky vše, co předchozí znamení nechtějí řešit, co odkládají na potom. Snad proto jsou odpovědi na mnohé otázky zodpovídány a významy mnohých situací vysvětlovány až po smrti či ke sklonku života, kdy se uvolňujeme ze zajetí tělesnosti, a naše vědomí se rozšiřuje. To, co jsme prožili, před námi vystupuje v jasných souvislostech, vše dostává smysl a význam, který byl často během života námi samými před sebou samými pečlivě skrytý.
Odpovědí na mnohá proč ve spojení s utrpením, ztrátami a bolestí je karma, absolutně spravedlivý vesmírný zákon příčiny a následku. Vše, co prožíváme, co se nám děje, dobré i zlé, jsme si sami vytvořili svým chováním. Utrpení, které někdy pociťujeme, jsme zřejmě kdysi kdesi způsobili někomu jinému.
Jak z toho ven? Uran v Rybách nabízí jednoznačnou volbu: karma nebo láska… Buď karma, tedy pokračování ve starých modelech nebo láska, odpustit sobě samým, odpustit ostatním, přijmout vše s vděčností a jít dále - doslova užívat života, vychutnávat jej v každém okamžiku jako božský dar.
Tak jsme se v uplynulých sedmi letech osvobozovali od starého chápání života jako strádání a utrpení. Získali jsme na své celoživotní potíže fenomenálně nový, fascinující pohled. Byli jsme doslova za ruku přivedeni či šokovými situacemi probuzeni k uvědomění si toho, že vše, co přichází z vnějšího světa je odrazem našeho vnitřního stavu. Ryby jsou spojovány s nejrůznějšími mysterii, odhalováním skrytých skutečností a tak nám Uran velkoryse odhalil velké tajemství Jednoty, tajemství bezpodmínečné lásky…. Všichni jsme mezi sebou propojeni neviditelným předivem, všichni jsme jedinou bytostí rozdělenou na milióny částic. Všechno, co nám vadí na druhých, máme i sami v sobě. Veškeré odmítání a odsuzování vede k samotě, izolaci, strachu, veškeré přijetí k míru, klidu, láskyplnému prožívání.
Ano, tato mysteria člověk v minulé době prožíval obvykle až v okamžiku fyzické smrti, či na samotném sklonku života, jejich dřívější uchopení bylo dáno jen výjimečně mystikům a jiným duchovně vysoce vyspělým bytostem. Urychlení, které nastalo, a to, že můžeme tato mysteria odhalit dříve a používat je ve svých životech považuji za jeden z nejúžasnějších darů této doby. Nezapomeňme proto poděkovat za informace, které se k nám dostaly v posledních sedmi letech v podobě knih, filmů, podivuhodných andělských terapií, rodinných konstelací a dalších metod. Jejich společným jmenovatelem je vděčnost,
svoboda skrze odpuštění a bezpodmínečnou lásku. Odpuštění rodičům, partnerům, odpuštění sobě samým…
Mohli jsme uvidět, že naše současné příběhy a situace jsou jen nepatrným vrcholkem ledovce, mohli jsme nahlédnout hluboko přehluboko do minulých inkarnací, sestoupit ke kořenům problémů, k samotné podstatě existence. Spojení s duchovním světem zesílilo, most mezi touto realitou a byl vybudován, mnozí získali takzvané napojení, zázračné schopnosti, s pomocí kterých mohou napomáhat druhým orientovat se ve zdánlivém chaosu, najít víru a důvěru, hlubší smysl všeho, co se děje.
Co dál?
První stupně znamení Berana jsou doslova prvními okamžiky našeho života v těle. Po opuštění těla a pobytu mezi inkarnacemi přichází opět jeho přijetí, znovuvtělení. Tomuto novému zrození předchází jednoznačné rozhodnutí, které činíme jako duše v duchovním světě. Rozhodnutí narodit se přesně do určitých podmínek, určitým rodičům, do určitého těla, do určitého místa na Zemi. Prožívat určité příběhy, situace, setkávat se s určitými lidmi. Rozhodnutí, na které jsme postupně zapomínali spolu s tím, jak se naše vědomí zužovalo, jak byl duch pohlcován tělesností a jejími záležitostmi.

Extatické nadšení, s nímž jsme v rozšířeném stavu vědomí toto rozhodnutí učinili, můžeme v záblescích prožívat znova a znova, s každým tímto uvědoměním sílí, až se v jednu chvíli, možná i pod vlivem Urana v Beranu v následujících letech stane trvalým. Kolik energie nám přináší uvědomění si, že ať se děje cokoliv, jsme tu správně, vše proběhlo přesně tak, jak mělo! Tak znovu přebíráme zodpovědnost za svůj život, přestáváme se litovat a hledat viníky v někom či v něčem jiném.
Doslova dětská radost ze života, důvěra v budoucnost, pocit dobrodružnosti, přirozená tvořivost… Považuje se jaksi za normální, že tyto kvality postupně s přibývajícím věkem mizí. Únava narůstá, život se mění v stereotyp a šeď, zaobírání se nepodstatnými problémy.
Prvních sedm let života, které odpovídají zodiakálnímu znamení Berana, se rozvíjíme s obrovskou intenzitou. Beran je hlavou, mozkem zodiaku, zde vznikají klíčová rozhodnutí. Tak i prvních sedm let ovlivňuje v obrovské míře celý náš další život.
Situace z raného dětství, nejrůznější porodní a prenatální traumata nás často doslova paralyzují v různých životních oblastech - vztahy, rodina, finance, zdraví, seberealizace… Tyto potíže a překážky nás však zároveň vyzývají k usilovnému hledání léčení, hledání řešení a tedy k cestě sebepoznání. Doufejme, že Uran v Beranu urychlí tento proces a další tisíce duší budou nastartovány, probuzeny. Že se další tisíce duší rozpomenou, že jejich vnitřní oheň bude zažehnut. Těm, kdo se již probudili, bude díky tomu umožněno zažít během příštích sedmi let doslova kvantový skok ve svém vývoji, posunout se na další úroveň svobody, rozvíjet fenomenální schopnosti, zvýšit hladinu své životní energie…a jít dále od všeho již známého, prozkoumaného, zvládnutého.

Mnozí víme, že naše energie není zdaleka ještě plně využita, že dříme kdesi dole, na úrovni první čakry a čeká na své probuzení, na své pozdvihnutí do vyšších center, na osvobození a volné proudění mezi nahoře a dole, na ukončení fáze dualistického vnímání, na dosažení stavu celistvosti, z něhož jako novorozenci vycházíme, do něhož se jako umírající znovu navracíme.
Ano, Uran v Beranu doslova urychlí proudění energií. Objeví se nové energie, zesílí se schopnost k jejich vnímání a používání ve všech oblastech lidského života. Budeme doslova energetizováni shůry, naše vyšší centra budou stále intenzivněji otevírána a aktivizována. Ti, kdo se ptají na Pravdu, dostanou odpovědi. Buďme však trpěliví, aby se vše odehrálo v pravou chvíli, v okamžiku kdy jsme připraveni.
Podobně jako poutník na tarotové kartě Blázen si nese raneček se schopnostmi, o nichž ještě neví, že je má a rozbalí je v pravou chvíli, i my jsme při zrození obdařeni určitým potenciálem. Jedinečná struktura našeho horoskopu odpovídá jedinečné struktuře našeho mozku. Obojí využíváme jen z několika procent. Mnozí se možná v příštích sedmi letech podíváme hlouběji, až na samotné dno svých ranečků, objevíme další schopnosti, talenty, možnosti, o kterých jsme měli jen nejasné tušení.
Uran v Beranu je skutečně jakýmsi urychlovačem našeho porodu, vytlačí nás z dělohy nevědomosti, spánku, pasivity do bdělosti a aktivního přístupu ke svému životu. Mnozí již nebudou moci déle setrvat v nevyhovujících a oslabujících životních podmínkách, situacích a rolích. Už prostě nepůjde dál dělat to, co nás nebaví.
Už nebude možné být obětí, jakousi hříčkou osudu. Uranovo urychlení napomůže chápat vše, co se nám děje jako výzvu, nikoli jako další oslabující ránu a příčinu k sebelítosti.
Mnohé o tom, jak používáme svou vůli, jak jí nasměrovat, v jaké oblasti a jak pracovat, napoví situace Marsu, Beranova vládce v našich individuálních horoskopech.
Správně zakončit Vědomě zemřít, vědomě se narodit… Přesto že je Beran nazýván prvním znamením Zodiaku, vychází zároveň ze znamení Ryb, neboť se pohybujeme po kruhu, který nemá začátku ani konce. To nám napovídá, že se rodíme z vůle boží, jsme božími bojovníky. Své činy konáme v napojení, svá rozhodnutí činíme ze stavu meditace, hlubokého vhledu. Pokud jsme dostatečně napojeni, uvolněni, pak víme, co dělat. Jinak těkáme, bloudíme, necháváme se snadno ovlivnit a zmanipulovat. V minulých letech jsme se naučili s pokorou odevzdat se do rukou božích, nyní se naučme přijmout sílu k činům, ke splnění svého jedinečného úkolu, ke klíčovým rozhodnutím. Otevřeme se sdělením a inspiracím shůry, otevřeme se světlu a obrovské podpoře, kterou máme stále k dispozici.
Vládce Berana Mars bývá považován za planetu spojenou též s neštěstími, agresí, válkami. Ano, Uran v Beranu může přinést i urychlení, zesílení těchto tendencí, k válečným konfliktům a krveprolitím.

Může dojít k zesílení agrese, bojovnosti, snahou řešit konfliktem nahromaděné napětí, nevyřešené problémy. Může dojít k situacím, kdy budeme prověřováni extremními podmínkami, kdy bude naše víra procházet zkouškami, kdy budeme muset aktivně používat vše, čím jsme byli v předchozích sedmi letech obdařeni. Jsme to však skutečně jen a jen my, kdo tvoří budoucnost, kdo stále, v každém okamžiku rozhodují o osudu sebe jako jedince i lidstva jako celku neboť v tom není rozdílu. Každý máme v sobě i ohniska napětí, zlobu a agresi, jinak bychom se zde nemuseli narodit a pracovat s nimi. Každý máme i strach z budoucnosti, kterému můžeme dovolit, aby nás ovládl nebo ne.
Podobná situace nastala při posledním pobytu Urana v Beranu v letech 1927-34, kdy se stejně tak rozhodovalo o tom, jak nashromážděné potíže řešit. Lidstvo se však nalézalo mnohem hlouběji v epoše Ryb a snadněji se nechalo zmanipulovat svými vůdci, kteří navíc obratně zneužili duchovní ideje načerpané v předchozí fázi Urana v Rybách. Vnitřní potíže se měly řešit vyhledáním a likvidací vnějšího nepřítele…
I nyní mohou mnozí pociťovat obavy z budoucnosti, obavy z narušení stability a navyklého pořádku. Mnozí to dokonce považují za správné - potrestat lidstvo, napravit jej skrze vnější neštěstí. Stejně jako malé dítě málokdy přivedete k něčemu dobrému skrze bití a zastrašování, tak i dítě lidstvo nemusí nutně projít touto těžkou zkušeností, kterých už bylo dostatek. Pokud v sobě objevujete tyto myšlenky, touhu po trestu a nápravě, uvědomte si, jak jste sami byli vychováváni, jak máte zpracováno téma otce, téma Boha trestajícího… Prosím, uvědomte si, že jste součástí lidstva a přejete si tedy trest i pro sebe, což nepovažuji za úplně zdravý projev. Ano, každý jsme prošli v životě situacemi, kdy jsme byli omezeni, kdy bychom jinak nepochopili, nenašli správnou cestu. S tím, jak na sobě pracujeme, se však tyto situace zjemňují a zmírňují, mění se spíše v navigace, omezení probíhají spíše na emocionální úrovni než v hrubých podobách na fyzické pláni.
Jedním z řešení krizové situace je změnit se, změnit se každý sám za sebe a vyzařovat důvěru ve vlastní síly, důvěru v dobro, v to, že co se děje, je v pořádku, je to prostě úkol, který před námi stojí. Věřme, že je v našich silách změnit budoucnost, nasměrovat vůli k vývoji, překonat lenost, zvládnout strach. Pokud píšu tento text a vy jej čtete, jsme těmi, kdo vědí, jsme vědoucími a vedoucími za sebou ostatní. Přejme si tedy vzájemně mnoho sil k vybojování svých posledních bitev. Bitev, v nichž dříve či později stejně zvítězíme. Bitev, které jsou předem vyhrány a zákonitě nás přivedou k míru…
Důležitá data:
Uran vstupuje do Berana: 28.5 2010. Ochutnávka toho, co bude v dalších sedmi letech následovat. Založení informace o našich možnostech a první seznamování se s tématem svobody vůle, zodpovědnosti za svůj život a budoucnost…
Uran začíná couvat, je retrográdní:
5.7 2010.
Jsme navraceni sami k sobě, k hlubokým niterným změnám a přehodnocením. Můžeme mít pocit zbrzdění vývoje, jsme nuceni mnohé věci ukončit, před tím než začneme něco nového. Učíme se trpělivosti a jednoznačnému sebepřijetí.
Uran se vrací do Ryb: 15.8 2010. Osvobozujeme se od posledních iluzí a závislostí, jsme navraceni k tomu, co ještě nemáme zpracováno, k posledním dluhům, které jsme ještě nezaplatili.
Uran se začíná znovu pohybovat kupředu:
6.12 2010.
Několikaměsíční období, kdy se vědomě odpoutáváme od iluzí a závislostí, prožíváme hluboké pochopení veškeré dosavadní zkušenosti, stavy rozšířeného vědomí a Jednoty. Sklízíme plody celoživotní duchovní praxe.
Uran vstupuje do Berana na dalších sedm let: 13.3 2011. Začíná výše popsané sedmileté období velkých změn a evolučních posunů, stejně jako i otřesů, v každém případě obrovského urychlení a realizace…


S láskou vaše
Alita Zaurak
www.mandalia.cz - osvobozený prostor pro osvobozenou mysl
výklad horoskopu a astrologický vhled do aktuálních životních situací formou osobního setkání či nahrávky/kursy astrologie, přednášky/zasvěcení do reiki/posvátná putování/cd s řízenou meditací…

Bílá orchidea

29. července 2010 v 23:47 | Eva |  Slova a obrázky
Orchidea. Sváteční, vznešená, honosná, něžná.... v posledních dvou letech pro mě promlouvající, odkrývající tajemství, láskyplná...Lidé si ji podvědomě častěji kupují.
Jen tak si roste v drti dřeva a stačí jí pouze voda. Jako by nám chtěla sdělit, že k vytvoření krásného květu nepotřebuje mnoho.Vyrůst do krásy a rozdávat radost je velmi prosté.
Petr Chobot nazývá orchideje anténami andělů. Ona sama se pak vyskytuje v květových esencích.( viz stránky Delphin.com )
Ochránkyně.
Mateřství....Matka  Země.... nechám na vás , jaké poselství vám přinese Bílá orchidea.
Nemusíme hledat slova, nechejme se unášet pocity a ty ponechejme volně plynout.

Jak zažívat obrovské štěstí

28. července 2010 v 22:02 | E.aJ.Hicks:Sára |  Zajímavé knihy, odkazy


Jak zažívat obrovské štěstí


"Šalamoune, ty se na Jasona s Billym nezlobíš, že tě zastřelili?"
"Proč, Sáro, proč bych se na ně měl zlobit?"
"Vždyť tě zastřelili, Šalamoune!" zopakovala Sára nevěřícně. Jak je možné, že Šalamoun její otázce nerozumí, a jak to, že se na ně nezlobí, když udělali něco tak strašného?
"Ne, Sáro. Kdykoli na Jasona s Billym myslím, oceňuji je za to, že tě ke mně přivedli."
"Ale, Šalamoune, copak není důležitější to, že tě zastřelili?"
"Pro mě je důležitější můj dobrý pocit, Sáro.
Nedokážu mít dobrý pocit, a přitom se na někoho zlobit. Nejdůležitější je udržet si otevřený ventil, Sáro. Proto si vždycky vybírám myšlenky, které mi umožňují cítit se dobře."
"Počkej, Šalamoune, chceš tím říct, že i když je někdo doopravdu zlý a dělá ty nejhorší věci, ty na to nebudeš myslet? Že nikdo nikdy nemůže udělat něco tak špatného, aby ses na něj naštval?"
"Všichni to myslí dobře, Sáro."
"Ale no tak, Šalamoune. Oni tě zastřelili! Jak hrozně špatné musí něco být, aby sis uvědomil, že to je špatné?"
"Můžu se tě na něco zeptat, Sáro? Myslíš, že když se budu na Jasona a Billyho hodně zlobit za to, že mě zastřelili, tak s tím střílením přestanou?"
Sára mlčela. Nemyslela si, že by Šalamounova zlost něco změnila. Tolikrát už se na oba kluky za jejich střílení zlobila, ale nikdy je to ani na chvíli neodradilo.
"Ne, Šalamoune, asi ne."
"Napadá tě něco jiného, k čemu by můj vztek mohl být dobrý?"
I nad tím se Sára zamyslela.
"Kdybych se na ně rozzlobil, možná by to trochu tvůj hněv ospravedlnilo, Sáro, jenomže tím bych se připojil k tvému řetězci bolesti, a z toho by nemohlo vzejít nic dobrého.O tom, jaké činy jsou správné a jaké špatné, bychom se mohli bavit celý den a celou noc. Můžeš strávit celý zbytek svého života tím, že se budeš snažit určit, jaké chování je vhodné, jaké ne, za jakých podmínek je vhodné a za jakých podmínek je nevhodné. Já jsem přišel na to, že jakýkoli čas - třebas jen jediná minuta, kterou věnuješ ospravedlňování svých špatných nálad, je ztracený. A také jsem se naučil, že čím dříve dosáhnu stavu, kdy je mi dobře, tím lep& scaron;í můj život je, a tím víc můžu nabídnout ostatním.
Tak jsem díky spoustě životů a množství zkušeností došel k poznání, že si můžu vybírat mezi myšlenkami, které můj ventil zavírají, a těmi, které ho udržují otevřený. Vždy je to jen moje volba. A tak jsem už dávno přestal obviňovat všechny Jasony a Billy, protože to nepomáhalo ani mně, ani jim.
Sára mlčela. O tomhle musí ještě popřemýšlet. Už se rozhodla, že ten strašný čin Jasonovi nikdy neodustí, ale to ještě netušila, že se k ní Šalamoun odmítne přidat.
"Pamatuj si, Sáro, když necháš vnější okolnosti, aby určovaly tvé pocity, vždycky budeš v pasti. Ale jakmile své pocity dokážeš sama ovládat - pak budeš opravdu svobodná.
Sára si vzpomněla, že něco podobného od Šalamouna slyšela už dřív, jenomže tenkrát nemusela čelit něčemu tak závažnému. Pořád se jí zdálo, že něco takového se odpustit nedá.
"Sáro, v tomhle velkém světě, kde má tolik lidí odlišné představy o tom, co je dobré a co je špatné, budeš často svědkem chování, které se ti třeba bude zdát nepřijatelné. Hodláš po všech těch lidech vyžadovat, aby se změnili jenom proto, aby tě potěšili? A i kdyby to šlo, opravdu bys to chtěla?"
Myšlenka, že by se všichni chovali podle jejích představ, se Sáře do jisté míry zamlouvala, ale bylo jí jasné, že něco takového je dost nepravděpodobné.
"Ne, asi ne."
"Tak jakou jinou možnost máš? Budeš se skrývat v ústraní, abys neviděla odlišné chování jiných lidí? Staneš se na tomto krásném světě dobrovolně vyhnancem?"
Tahle možnost se jí opravdu nezamlouvala, ale Sára si uvědomila, že se ještě nedávno chovala velmi podobně, když se v duchu vzdalovala od ostatních, zalézala do své mysli a nikoho tam nevpouštěla. Tou dobou jsem nebyla právě šťastná, připomněla si Sára.
"Sáro, až dokážeš udržovat svůj ventil otevřený, ať se děje, co se děje, budeš zažívat obrovské štěstí. Až budeš schopna přijmout skutečnost, že spousta lidí se chová jinak, že si vybírají něco jiného, až pochopíš, že to všechno přispívá k ještě dokonalejšímu celku a nijak tě to neohrožuje - (protože jediné, co na tebe má vliv, je stav tvého ventilu) - pak budeš žít svobodně a šťastně."
"Ale Šalamoune, Jason s Billym tě neohrožovali, oni tě zastřelili! Zabili tě!"
"Ty ses ještě přes to nepřenesla, Sáro, viď? Cožpak nevidíš, že nejsem mrtvý? Jsem plný života, Sáro. Ty sis myslela, že v tom unaveném, starém sovím těle jsem chtěl žít navždycky? To tělo jsem opustil s radostí, protože jsem věděl, že až budu chtít, můžu vlít svou energiii do jiného, mladšího, silnějšího, rychlejšího těla."
"Chceš říct, že sis přál, aby tě zastřelili?"
"Každý v tom sehrál svou roli, Sáro. Proto jsem se jim ukázal. Díky tomu jsme mohli spoluvytvořit tuhle velmi důležitou zkušenost. Nejenom pro mě, Sáro, ale i pro tebe.
Musíš porozumět dvěma skutečnostem, Sáro.
Zaprvé: Vše je v naprostém pořádku a nezáleží na tom, jak to vypadá z tvé fyzické perspektivy.
Zadruhé: Když máš otevřený ventil, přichází k tobě jen to dobré.
Sára řekla:
"Vždycky mi říkali, že když někdo udělá něco špatného, měl by být potrestaný."
Šalamoun:
"Potíž je v tom, že je pro vás těžké rozhodnout, kdo má určovat, co je špatné. Většina z vás věří tomu, že pravdu máte právě vy, a z toho vám vychází, že ti ostatní se mýlí. Fyzické bytosti se právě kvůli tomu odnepaměti vraždí. Ale ani po tisíciletích válek a zabíjení jste na své planetě k žádné dohodě nedošli.
Byli byste na tom všichni mnohem lépe, kdybyste věnovali pozornost svým vlastním ventilům. Život by byl hned o mnoho lepší."
"Myslíš, že lidé budou ochotni dozvědět se o svých ventilech? Myslíš, že se to mohou naučit všichni?" Sáře se ten úkol zdál nesmírně obtížný.
"To není důležité, Sáro. Pro tebe je důležité jen to, aby ses to naučila ty."
To už tak obtížné nevypadalo.
"Dobrá, Šalamoune, ještě na tom zapracuju."
"Dobrou noc, Sáro. Nesmírně jsem si tuhle návštěvu užil."
"Já taky, Šalamoune. Dobrou noc."


Bezpodmínečná láska a jak mít stále otevřený příjem životní energie

A vtom zasáhlo Sáru velmi silné poznání.
"Jason a Billy zastřelili Šalomouna, a ten je pořád miluje. Šalomoun dokáže udržovat svůj ventil otevřený i za těchto okolností. Možná i já se učím, jak ho mít otevřený. Možná je pro mě můj život konečně tak důležitý, že mi nezáleží na tom, co dělají nebo říkají ostatní."
Šalomoun odpověděl:
"Sáro, teď jsi právě vyslovila nejdůležitější tajemství života. Začínáš chápat, co opravdu znamená bezpodmínečná láska. Začínáš chápat, že miluješ. Jsi ztělesněním čisté, pozitivní nehmotné energie, neboli lásky.
A jakmile jsi schopna nechat tu čistou energii lásky proudit, bez ohledu na vnější okolnosti, pak jsi dosáhla bezpodmínečné lásky.
Tehdy, a pouze tehdy, naplňuješ svůj potenciál tím, kým opravdu jsi a kým ses tady měla stát.
Tehdy, a pouze tehdy, opravdu naplňuješ svůj smysl bytí.
Výborně, Sáro!
Víš, Sáro, je mi jasné, že ti to z počátku bude znít divně. Pro většinu lidí je to úplně nové pojetí, ale dokud tomu neporozumíš, nikdy nebudeš skutečně šťastná. Alespoň ne nadlouho.
Existuje proud čisté, pozitivní energie a ten k tobě bez přestání přitéká. Někdo tomu říká životní energie. Říká se tomu různě, ale je to proud energie, který stvořil tuto planetu. A ten samý proud energie tuhle krásnou planetu udržuje při životě. Stará se o její pouť po oběžné dráze v dokonalém odstupu od ostatních planet. Tenhle proud energie udržuje vaše tělo v dokonalé rovnováze. Také se stará o dokonalou rovnováhu koloběhu vody na planetě. Díky němu tvé srdce bije, i když právě spíš.
Je to úžasný, mocný proud pohody, Sáro, a proudí ke každému z vás každičkou minutu, dnem i nocí.
Jako bytost žijící na této planetě můžeš ten nádherný proud kdykoli přijmout, ale také odmítnout, Sáro. Můžeš ho nechat, aby proudil k tobě a skrze tebe, můžeš mu v tom ale i zabránit."
"Jak je možné, že někdo ten proud nechce?"
"Ach, Sáro, všichni by ho chtěli, kdyby mu rozuměli. Nikdo ho neodmítá vědomě. Jenže lidem brání jejich návyky, které odkoukali od ostatních.
Víš, Sáro, hlavní důvod, proč se lidé uzavírají před proudem pohody spočívá v tom, že věří důkazům, které vytvořili uzavření lidé."
Sára vypadala zmateně. Moc tomu nerozuměla.
"Víš, Sáro, když něčemu věnuješ pozornost, třeba jen tím, že si to prohlížíš, začneš vibrovat stejně jako to, na co ses zaměřila. Řekněme například, že vidíš nemocného člověka. Dokud se na něj budeš dívat jako na nemocného, dokud budeš mluvit nebo přemýšlet o jeho nemoci, bráníš přístupu proudu pohody. Abys k sobě pohodu pustila, musíš ji nejprve vnímat."
Sářina tvář se začala vyjasňovat.
"Aha. Je to jako s těmi vránami, co sedají jedna k druhé, viď?"
"Přesně tak, Sáro. Platí tu zákon přitažlivosti. Když chceš přitahovat to příjemné, musíš vysílat příjemné vibrace. Pokud ale věnuješ pozornost tomu, že je někdo nemocný, nebudeš se cítit dobře."
Sára přemýšlela o tom, co Šalamoun říkal, a na čele jí naskočily vrásky:
"Ale, Šalamoune, já myslela, že mám nemocným lidem pomáhat. Jenže jak jim mám pomáhat, když se na ně nesmím dívat?"
"Dívat se na ně můžeš, Sáro, ale nesmíš na ně hledět jako na nemocné. Zkus vidět to, jak se uzdravují, nebo ještě lépe, dívej se na ně jako na zdravé nebo si vzpoměň, jak jako zdraví vypadali. Pak nebudeš mít žádný důvod, proč by ses kvůli nim měla vzdávat proudu pohody.
Lidé tohle neradi slyší, protože jsou příliš zvyklí sledovat všechno, co se kolem nich šustne. Když se dívají na něco, co v nich vzbuzuje nepříjemné pocity, netuší přitom, co jim právě tyto pocity signalizují. Nevědí, že se tím uzavírají před proudem pohody. Kdyby to tušili, pak by se přece schválně nedívali na něco, kvůli čemu se cítí nepříjemně. Sáro, teď se na chvilku nesnaž pochopit, co dělá většina lidí. Jenom mě poslouchej.
Existuje nepřetržitý proud pohody, a ten k tobě proudí neustále. Když se cítíš dobře, přijímáš ho, když se necítíš dobře, odmítáš ho. Když to teď víš, co si přeješ ze všeho nejvíc?"
"No, chci se cítit tak dobře, jak to jen jde."
"Dobře. A co když se budeš dívat na televizi a tam uvidíš něco nepříjemného?"
"Třeba když tam někdo někoho zastřelí nebo zabije nebo zraní při nehodě?"
"Ano, něco takového. Když tohle uvidíš a budeš se cítit špatně, poznáš, co se děje?"
Sára se zasmála:
"Ano, Šalamoune, bráním se proudu pohody."
"Přesně tak, Sáro! Kdykoli se cítíš špatně, bráníš se proudu pohody. Kdykoli říkáš ne, vzdoruješ, a tím odmítáš proudění.
Sáro, když někdo řekne ne rakovině, ve skutečnosti se brání proudu pohody.
Když někdo řekně ne vrahům, brání se proudu pohody.
Když někdo řekne ne chudobě, brání se proudu pohody - to všechno proto, že věnuješ-li pozornost něčemu, co nechceš, naladíš se na stejné vibrace.
To pak znamená, že se bráníš i tomu, co bys chtěla.
Klíčem k úspěchu je proto rychle rozpoznat, co nechceš, ale hned poté se soustředit na to, co si přeješ, a to také přijmout."
"A to je všechno? Tohle stačí? Jenom říct ANO MÍSTO NE? " Sára nemohla uvěřit, že je to tak snadné. Zmocnila se jí radost. "Je to tak jednoduché, Šalamoune! To zvládnu! Myslím, že tohle musí zvládnout každý!"
Šalamoun se bavil Sáříným nadšením z nového poznání.
"Ano, Sáro, zvládneš to. A právě tohle musíš naučit i ostatní. Pár dní to trénuj. Sleduj sebe i lidi kolem a všímej si toho, jak je většina lidí zvyklá mnohem častěji věci odmítat než přijímat. Až to budeš chvíli sledovat, pochopíš, co nejčastěji vede lidi k odmítání přirozeného proudu pohody. Dobře se při tom bav, Sáro."

Celý další den se Sářiny myšlenky vracely k tomu, o čem si se Šalamounem povídala. Pamatovala si, že ji Šalamoun nabádal, aby sledovala ostatní, jak často říkají NE a jak málo ANO.
"Sáro, byla bych nerada, kdybys večer přišla pozdě," varovala ji máma. "Přijdou k nám na večeři přátelé, takže tě budu potřebovat. Nechceme přece uvést návštěvu do nepořádku, že ne?"
"No jo," vzdychla si Sára bez nadšení. Návštěvy neměla právě v lásce.
"Takže Sáro, myslím to vážně. Ne, abys přišla pozdě! Sáro! Nestůj ve dveřích a nepouštěj sem ten průvan! Proboha Sáro, koukej běžet. Ať nepřijdeš pozdě do školy."
Páni, pomyslela si Sára. To bylo něco. Její máma stihla za pouhé dvě minuty vyslovit pět vět, ve kterých jasně řekla, co si nepřeje, ale ani v jediné větě nezaznělo, co by chtěla. Překvapivé na tom bylo, že si máma vůbec neuvědomovala, co dělá.
Sářin táta právě odhrnoval sních z chodníku před domem a byl už skoro hotový, když Sára seskála ze schodů.
"Dávej pozor,, Sáro. Klouže to, tak ať nespadneš."
Sára se usmála od ucha k uchu. "Tys mě neslyšela, Sáro? Říkal jsem, abys dávala pozor, nebo sebou sekneš."

Sára vlastně neslyšela tátu říkat výslovně ne, ale svou řečí dával jasně najevo, co by nechtěl.
Sára se rozhodla sestavit si seznam všech ne, ktará slyšela, z tašky vytáhla notýsek a napsala:
NECHOĎ POZDĚ.
NECHCEME UVÉST HOSTY DO NEPOŘÁDKU.
NEPOUŠTĚJ SEM TEN PRŮVAN.
NECHOĎ POZDĚ DO ŠKOLY.
AŤ NESPADNEŠ.
TOHLE NEBUDE SNADNÉ.

Ve škole pak připsala do zápisníku:
ZÁKAZ MLUVENÍ V HODINÁCH.
ZÁKAZ ŽVÝKÁNÍ ŽVÝKAČEK PŘI VYUČOVÁNÍ.
ZÁKAZ NOŠENÍ VENKOVNÍ OBUVI VE TŘÍDĚ.

Sára byla v šoku. Šalamoun měl pravdu. Většina z nás proud pohody odmítá. Při dalším setkání se Šalamounem mu řekla:
"Teda, Šalamoune, máš úplnou pravdu. Skoro všichni říkají ne místo ano. Dokonce i já. Vím, co mám dělat, ale nedokážu to."
"Víš, Sáro, není to zas tak těžké, jakmile si uvědomíš, co hledat a co je tvým cílem. Přečti mi něco ze svého seznamu a já ti ukážu, co mám na mysli."
"NECHOĎ POZDĚ."
"Přijď včas."
"NECHCEME UVÉST HOSTY DO NEPOŘÁDKU."
Chceme, aby u nás doma bylo našim hostům příjemně."
"NEPOUŠTĚJ SEM TEN PRŮVAN."
"Ať tu máme hezku teplo."
"AŤ NEPŘIJDEŠ POZDĚ DO ŠKOLY."
"Opravdu je lepší chodit včas."
"TOHLE NEBUDE SNADNÉ."
"Já na to přijdu."

Rád bych, abys pochopila, jak vycházet vstříc chtěnému, namísto vzdorování tomu, co si nepřeješ.
Tvá slova samozřejmě naznačují, kam směřuješ, ale ještě důležitějším ukazatelem tvého přijímání nebo odporu je to, jak se cítíš.
Když vzdoruješ tomu, abys říkala ne, stále vzdoruješ. Jde o to, mluvit víca víc o tom, co chceš. Čím víc se ti to bude dařit, tím víc se bude všechno zlepšovat. Uvidíš."´


Skřítkové a víly

26. července 2010 v 22:34 Dětem
Skřítkové a víly ...kdo by je neznal z pohádek.... Občas se dají zahlédnout  mezi květinami, v lese.... vlastně všude kolem nás... Nevěříte?
Zkuste se podívat mezi kvítky slezu, kolik jich tam napočítáte?
slez
A protože mnozí dospěláci nevěří v jejich existenci, maskují se ještě více...jakoby natruc ...

Představuji Elišku J. Janatovou

26. července 2010 v 20:48 Dětem
Eliška, starší sestra Anežky, má ráda tužku a koně Maxíka, na kterém jezdí.
Maxík, Eliška, 13 let
Inspirována kartami Doreen Virtue vytvořila obraz Vizualizace.
Vizualizace,Eliška, 13 let
Kresba podle obrázku.
Šelma, Eliška, 13 let
Děkuji, Eliško, za ukázky tvé práce, přeji ti hodně inspirace a těším se na další dílka. Jste talentované holky.

Květiny v červenci

24. července 2010 v 0:42 | Eva |  Fotografie a jiné
Mezi kamínky...
m
Přežily díky chemii. Bohužel, slimáci jsou žraví...
m
Dvouletka, trvalka? Zatím nevím...
mezi kamínky
m

Mezi kamínky trs nádherné modři. Připomíná květem trošku čekanku, ale je jiná.Stříbřité dlouhé zubaté listy  a každý květ na dlouhém stonku.Miluji tuto květinku, jejíž jméno zatím neznám.
m
V květináči se roztančily fuchsie.
f
Svatební tanec.
f
Smím prosit?
fuchsie
f
Tak nějak všichni pospolu... Květy mi připomínají tanečnice.
A ještě jednou tóny stejné barvy.
cl
A ještě jeden plamínek.
clematis

Na kraji lesa

24. července 2010 v 0:23 | Eva |  Fotografie a jiné
Na kraji lesa v Beskydech...
náprsník
v lese
náprsník
v lese
náprsník
náprsník

Poselství květin

24. července 2010 v 0:06 Slova a obrázky
Krásná poselství  květin  Hanky Kupkové najdete zde

Meloun a lidská zručnost a trpělivost

23. července 2010 v 21:54 Videa


Chvála bezprostřednosti

22. července 2010 v 21:12 | Anežka |  Dětem
Představuji šestiletou Anežku Janu Janatovou.
Obdivuji děti, s jakou bezprostředností kreslí svoje obrázky. Málokdy od nich uslyšité , že něco nesvedou. A protože v kresbách je právě obsažena jejich  jakási samozřejmost projevu, vnitřní emocionalita, odvaha, láska k tomu, co zobrazují, jsou kresby dětí tolik půvabné.
Teprve kritika dospěláků ve formě vět typu " to musíš tak...nebo jakou to máš barvu?..." vytváří ony bloky, které pak dospělé provázejí. A větší děti? Ty pak ztrácí jistotu.
Učme se, že všechny projevy jsou krásné. Podporujme děti a  my sami se vracejme do dětství, kdy jsme odvážně nakreslili první postavu - hlavonožce. Tenkrát jsme byli pochváleni za první tahy.
Pochvalme se i nyní, třeba sami. A pak hurá s pastelkami.
Tři princezny, Anežka, 6 let
Na poli s koněm, Anežka, 6 let
Stádo koní, Anežka, 6 let
Děkuji babičce Janě Šimonové za zaslání a Anežko, tobě za krásné obrázky, kterými jsi obohatila naši Galerii Radost.

Hodnota úsměvu

21. července 2010 v 15:14 | Z e - mailu |  Slova a obrázky
Úsměv nestojí nic a přináší mnoho,
obohacuje toho, kdo přijímá, aniž by ochuzoval toho, kdo dává.
Trvá chvilku, ale vzpomínka na něj je někdy věčná.
Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj obešel
a nikdo není tak chudý, aby ho nemohl darovat.

Úsměv přináší štěstí do domu, ve starostech je oporou,
je citlivým znakem přátelství.
V únavě přináší odpočinek, ve znechucení a smutku je potěchou
a pro každou bolest lékem.
Je dobré, že si jej není možné koupit, ani půjčit, či ukrást,
protože má hodnotu chvíle, kdy se dává.

A kdybys potkal a on neměl pro Tebe úsměv,
 i když jej čekáš,
buď velkodušný a oblaž ho svým úsměvem ty,
protože nikdo tak nepotřebuje úsměv jako ten,
kdo ho nemá pro druhé.

Meditace pro následující týden

21. července 2010 v 15:04 Slova a obrázky

V následujícím týdnu od 21. 7. - 28. 7. 2010 budou probíhat meditace, zaměřené na to "božské v nás" - náš střed, nebo jinak řečeno také na jiskru v nás, která je podnětem pro mnohé z toho, co děláme v běžných i výjimečných situacích.
Po tyto dny se doporučuje střídmost v jídle, a vystříhat se alkoholu. Doporučuje se raději konzumovat potraviny "živé" - to, co roste, je čerstvé a právě v přírodě dozrává.

Meditační týden započne společnou meditací ve středu 21. 7. 2010 od  21.00 hodiny.

Meditaci můžete započít tím, že se pohodlně posadíte na nerušené místo, zavřete oči a svou pozornost zaměříte na svůj dech.
S každým výdechem nechte z těla odcházet veškerá napětí, uvolněte a otevřete svou mysl, a nechte svůj dech, ať se postupně zklidní a prohloubí.
Můžete do své meditace vložit zadání-záměr: "Přeji si spojit se se svým božským středem." 
Potom už jen sledujte a prociťujte vše, co se otevře před vaším vnitřním zrakem.

Každodenní, byť i krátkodobé opakování, Vás povede k mnohem hlubším prožitkům a postupnému porozumění obrazů, vizí a vjemů, které se v meditaci objeví.

Přeji krásné dny !!
S láskou
*Bi



Zákon přitažlivosti

20. července 2010 v 1:19 Zajímavé knihy, odkazy

"Víš, Sáro, funguje to takhle. V každém okamžiku máš šanci dívat se na to, co chceš, anebo vnímat nedostatek toho samého. Když hledíš na něco, co bys chtěla, pouhým sledováním se naladíš na stejné vibrace. Staneš se tím samým, Sáro. Rozumíš mi?"

"Chceš tím říci, že i když se budu jenom dívat na někoho, kdo je zlý, budu zlá i já?"

"Ne tak docela, ale začínáš tomu rozumět. Představ si světelnou tabuli, velkou jako tvá postel.
Tabuli, ze které vystupují tisíce malých světýlek, podobných jako svíčky nebo žárovky na vánočním stromku. Je to jako moře světel, a ty jsi jedno z nich. Jakmile něčemu věnuješ pozornost, jakmile se na něco zaměříš, tvé světýlko se rozsvítí. A v té chvíli se všechna ostatní světýlka - ve vibrační harmonii s tvým světlem - rozsvítí také. A tahle světýlka představují tvůj svět. Tvoří ho lidé a zkušenosti, ke kterým máš  teď vibrační přístup.
Tím, že vidíš něco, co se ti nelíbí, pozoruješ to a bojuješ s tím a přemýšlíš o tom, rozsvěcuješ svou světelnou tabuli, a tím dostaneš ještě větší porci toho nechtěného.
Často ty vibrace vysíláš, i když Jason není poblíž. Prostě si jenom vzpomeneš, co ti provedl, když poblíž byl. Dobré na této záležitosti je, že podle svých pocitů vždycky poznáš, s čím právě souzníš.
Kdykoli jsi šťastná, kdykoli dokážeš oceňovat, kdykoli vnímáš pozitivní stránky nějakého člověka nebo věci, dostávají se tvé vibrace do souznění s tím, co chceš. Ale kdykoli cítíš zlost nebo strach, vinu nebo zklamání, v té chvíli vibruješ v souladu s tím, co nechceš.
Na své pocity se můžeš spolehnout pokaždé. To je tvůj naváděcí systém.
Přemýšlej o tom, Sáro. Až budeš během příštích dní sledovat lidi kolem sebe, zaměř se hlavně na to, co přitom cítíš. Ukaž sama sobě, s čím se ladíš na stejnou frekvenci.
A pamatuj si:
Pokud tvé štěstí záleží na tom, co někdo jiný udělá nebo neudělá, pak jsi v pasti, protože nedokážeš ovliňovat, co si ostatní myslí nebo dělají. Opravdovou svobodu - takovou, o jaké se ti ani nesnilo, zažiješ až tehdy, když objevíš, že tvé štěstí nezávisí na nikom jiném.
Tvé štěstí závisí pouze na tom, čemu se ty sama rozhodneš věnovat pozornost

uk. z knihy E.aJ.Hicks:Sára

Piktogramy u Šlapanic ( u Brna)

20. července 2010 v 0:43 Záhady a tajemno
Před chvíli jsem dostala od Bofi e-mail - pozvání na její stránky, kde je povídání a foto o piktogramech , které se objevily před několika dny.
Dnes večer ještě dodávám další informace na

Michel Pépé

20. července 2010 v 0:19 Videa
Oficiální stránky nadaného francouzského skladatele najdete zde.
Díky Ivě Bátové, která mi dnes poslala odkaz na  video, jsem měla možnost najít také fascinující podívanou.
Doporučuji prohlédnout si autorovy stránky a také si jej zadat do vyhledávače youtube.
Jsem fascinována  nejen léčivými tóny Michela Pépé, ale také prezentací autorky, které bych tak ráda poděkovala, jenže to zatím technicky neumím.

A ještě jedno video k relaxaci, kde mi hudba připomíná tóny z CD Rolanda Santé. Tak důvěrně známé.... kde jsem je jen slyšela........ také vím, že  CD Michela Pépé budu hledat.
Jeho hudba je všeobjímající, všezahrnující, inspirativní a sdělující nesdělitelné.
Doufám, že vás potěší.


Melodie růží

19. července 2010 v 22:26 Videa

Růže - ještě jednou

19. července 2010 v 22:03 | Eva |  Fotografie a jiné
růže popínavá
Mě už znáte z loňska. Jsem popínavá.
růže popínavá
Tak já už jsem dnes odkvetla zcela, tady vystrkuji růžky, aby se ty, co kvetou  po celý rok moc nevytahovaly.
Abych nezapomněla...vyrostla jsem z řízku...popínám se ,popínám ....
růže popínavá
Také se popínám, ale vloni jsme pořádně vymrzla.
růže popínavá
Moc toho nenamluvím, rostu pod okny ložnice a moje květy se krátce radují... Ale kvetu až do mrazů a dokonce i v prosinci...

Jak vznikal obrázek z 5.7.

19. července 2010 v 21:51 | Eva |  Fotografie a jiné
Když kvetou lípy, cítím takovou zvláštní posvátnost všude kolem.
Není to jen medovou vůní, ale svazečky žlutých hvězdiček mi připomínají hvězdy na obloze a to, že se pak změní  v drobounké kuličky je jaksi symbolické. O lípě jsem už jednou  psala .
Letos mě právě ona inspirovala ke vzniku obrázku z 5. července.
lípa
lípa
Děkuji, lípy,
za váš stín,
 děkuji za květy,
dnes už vím,
co v sobě všechno skrýváte...

 Tolik srdcí vašich
všemi směry vibruje,
když vánek korunami proudí.
A bzukot včel rozeznívá
  pak měkké dřevo,
které zpívá....
Ošatka na chléb  z lýka ...
Soška vyřezaná....
A lípa stará nevzdává se....
obroste znovu,
obdarovává stále...
Jen ty jsi, člověče ,zapomněl, jakou má  strom lípy sílu...
Kdepak jste aleje lip???
Ztratil jsi víru v posvátný strom?
Kdo vysází nové lípy u stavení?....

Zahrada v modrém a....

19. července 2010 v 21:32 Fotografie a jiné
Jarní modrá je už pryč.... tak trošku mých oblíbených zvonků...
zvonky
zvonek
campanula
Všechny nás miluje a cvaká a cvaká.... Já, ten jeden z drobných mám v sobě trošku fialové a foťák ne a ne ji namíchat. Ach jo...
Já na tom nejsem o nic lépe. Jmenuji se astra alpská a nevím, jestli přežiju.... Stále mě kupuje dokola a já mizím.... Nevíte proč?
A také mám mírně narůžovělou modř...
astra alpská

Vy toho naděláte..... Já mám barev....
orlíček
orlíček
To koukáte, co...  Dovolte ,abych se představil...  Orlíček, jméno mé...Tak patřím do bílé nebo kam? 
 Aspoň tečku článku dám.
orlíček
Ne, ještě ne.... jsem tady já....až do modřínu jsem došplhal... Jako můj brácha "bílý".
Koukáme za sluncem, jen nohy máme rádi v chládku, pěkně ve stínu...
clematis
Dobrou noc, slunce už zapadá....

Zahrada v bílém

19. července 2010 v 21:15 | Eva |  Fotografie a jiné
V dětsví jsem dávala přednost pestrobarevnému kvítí. Divila jsem se babičce, proč se jí líbí bílá růže  a sama jsem vysazovala růže červené.
Když jsem objevila malý semenáček, čekala jsem netrpělivě, jakou bude mít keř barvu a jaké budou jeho květy. Sen o plané růžové růži se rozplynul, ale keřík bujně roste...
růže
Koukněte, přece mě nevykopete kvůli nějakému clematisu.
růže min.
Neboj, jen tě občas seříznou. Moc se roztahuješ, ale mám tě rád. Sluší nám to vedle sebe. Zatímco já už pomalu vousatím, ty rozkvétáš a bíla je bíla....jsem přece plamínek a  k tomu ještě bílý...
clematis
Také jsem se objevil v babiččině zahradě jen tak.... Nikdo neví jak.... Najednou jsem byl bílý. Před rokem si mě vzali k sobě. To víš, clematis paní Eva miluje. Tak... pěkná póza...
cl
Cvak... a další...
c
s mláďátkem a cvak....
clematis
Rostu.... vysoko rostu...
clematis
Nu,nacvala nás ze všech stran, ale jiní mají také právo se představit. Prosím....račte ...
kopretina
Já se teprve klubu.... musíte ještě počkat.... Bojím,. bojím. slimáci....
Za plotem mateřské školky kvetl v červnu keř, jen jméno jsem zapomněla.
keř
keř
keř
Až si vzpomenu, název doplním.
Ale na morseovku jsem nezapomněla. No jo, co se v mládí naučíš.... vzpomínáte ...
. _ _ _    Tak to by mělo být - jasmín bílý   - písmeno  "J" .
jasmín
A co teprve v noci, když se vysílalo baterkami..... Kdykoli rozkvete jasmín, vzpomenu si na letní tábory....
jasmín
Na takové ty správné, skautské... kde to vonělo dřevem, večerka byla později, protože jsme děti učili poznávat souhvězdí. Květ jasmínu je také taková malá hvězda. Hvězda, která se ve mně rozsvítí, když on právě kvete.

Zibby otevřel nové stránky

18. července 2010 v 19:25
Odkaz na nové stránky Zibbyho a zároveň upozornění na současné aktivity

Hádejte....

16. července 2010 v 21:42 | Eva |  Fotografie a jiné
hádanka
Tento nádherný květ patří stromu, který se občas vyskytuje v parcích. Takto kvetl 21. června.
Má zvláštní jméno.
hádanka 2
A také listy mají krásný tvar.  Jen na fotografii nejsou všechny pravé. Netušila jsem, že roste také v třebovickém parku, část Ostravy, odkud mi  květy z větrem polámaných větví  přinesla moje kamarádka.


Tarzan

14. července 2010 v 22:33 | Tomáš a Eva |  Dětem
Ve skutečnosti je Tarzan vyroben z několika vrstev papírů, takže působí prostorově. Pro zveřejnění upraveno.
Nejlegračnější na vzniku obrázku je to, že si autor před kreslením počínal na žerdi podobně jako Tarzan. Včetně křiku. I taková může být inspirace.
A pak mě dílko čekalo na monitoru PC. Překvapení. Díky Tomíku.
Tarzan Tom Pavelek, 12 let

Pomoc zvířátkům

13. července 2010 v 22:21 Slova a obrázky
Milí přátelé,


prosím o pomoc strádajícím zvířátkům, pejskům a kočičkám. Všichni můžeme pomoci. Všichni doma něco najdete!
Nebuďte, prosím, lhostejní.


 Víte že: "Co uděláš pro druhého, děláš pro sebe? "


S láskou Marie Michalcová




Podívejte se na stránky http://www.utulek-kocky.cz/

Vybarvená předloha

13. července 2010 v 22:01 Mandaly
Anička Kazická vybarvila předlohu mandaly z 11.5.  takto:
A.K.

Příběh k obrázku ze dne 5:7.

12. července 2010 v 0:05 Slova a obrázky
Ludmilu Texlovou inspiroval obrázek k napsání   následujícího příběhu.Děkuji.

Podivuhodné setkání
Honzík si hrál s míčem, ale …ouha, míč se Honzíkovi zakutálel do křoví. Rozhrnul rukama větve a strnul. Co to vidí? Nemůže tomu uvěřit.
Na miniaturním žlutozeleném paloučku si hrají maličké a překrásné
bytůstky. Překvapení bylo oboustranné. Malinké bytůstky si přestaly hrát a s úžasem se zadívaly na Honzíka. Pak se líbezně usmály a s grácii se mu uklonily.
Honzík nevěděl rychle, co má dělat. Zmohl se jen na otázku: "Kde jste se tady vzaly? Jste tak krásné a tak malinké". Bytůstky se zvonivě rozesmály a sdělily mu tajemně: "Honzíku, my tady bydlíme již tolik let. Nás nikdo nevidí. Uvidí nás jen ten, kdo má laskavé a dobré srdce. Blahopřejeme ti ,Honzíku. Jsi první človíček, který nás vidí".

Honzíkovi se prudce rozbušilo srdce a začervenal se. Zrovna dnes se mu
nedařilo.
Kamarádí se mu smáli, že je bambula, a proto ho pochvala potěšila. Bytůstky se na Honzíka smutně podívaly. " My jsme to slyšely, nic si z toho nedělej. Jen zůstaň takový, jaký jsi. Brzy se zase shledáme". A než se nadál …byly pryč.
Honzík popadl míč a utíkal domů, aby to, co viděl, hned vyklopil své dobré kamarádce Adélce. Jen jestli mi uvěří, strachoval se Honzík, když ji zahlédl stát před domem.
Co myslíte děti, uvěří Adélka Honzíkovi ?

P.S Honzíka vidím na levé straně pod těmi růžovými květy. Jsou mu vidět jen oči, nosík a ústa. Čelo má zakryté křovím.

Řekl vám už někdo, že...

11. července 2010 v 23:12 Videa
Děkuji, Sášo, za zaslání videa.

Kdo se připojí?

11. července 2010 v 22:29 | Z e - mailu
Léčivá modlitba pro Mexický záliv od Dr. Masaru Omoto
(známého japonského vědce,
 který se zabývá charakteristikou a focením krystalů vody),
 podle jeho výzkumů totiž voda fyzicky reaguje na naše emoce. 
Zaměření naší energie v reakci na tragédii v zálivu
a na léčení vody a její obyvatele 
Většina z nás má, při pomyšlení na dění v Mexickém
zálivu, negativní, rozzlobené emoce, či emoce plné smutku.
Samozřejmě jsou takové emoce naším právem. 
Ale největší pomocí pro naši planetu, naši Matku Zemi
a všechny formy života je modlitba... upřímná, pokorná a mocná. 

Posílám energii lásky a vděčnosti k vodě
a všem živým tvorům v Mexickém zálivu a jeho okolí.
Velrybám, delfínům, pelikánům, rybám, korýšům, planktonu,
korálům, řasám a všem živým bytostem.
Omlouvám se, prosím, odpusťte mi. Děkuji. Miluji vás 

Společně můžeme spustit tak silnou
a drtivou léčivou vlnu lásky, která způsobí zázrak.
Nejsme bezmocní, jsme mocní a silní. Naše společná energie,
této každodenní modlitby může doslova pohnout s ničením,
které se v zálivu odehrává. Nepotřebujeme vědět jak, jen věřme,
že síla lásky je větší než jakákoli aktivní síla v dnešním vesmíru. 

V případě zájmu zkopírujte tuto modlitbu a rozešlete svým
známým, ať obletí svět a společně se pusťme do očištění.... 

Angel 
MaJa J