Březen 2009

Bytosti Světla

31. března 2009 v 10:01 | Eva |  Mandaly
Také tato mandala vznikla geometrizací a byla jsem překvapena, co nám sděluje. Jen naskenováním mi žlutá barva nějak ztmavla a zlatá není v počítači vidět. Asi proto, že zlatou si musí objevit každý sám . Možná nejdříve ve svém srdci. Zlatá pak k němu přijde sama...

Reconnection

30. března 2009 v 17:16 Slova a obrázky
..." To, čemu říkám reconnection, není žádná fikce. Její existenci potvrzují nejen duchovní bytosti z vyšších dimenzí, ale také každodení život a vědecké zkoumání. Reconnection je proces, který nás spojuje s vesmírem a umožňuje reintegrační léčení.Tyto léčivé a evoluční frekvence přicházejí na zem prostřednictvím světelného a informačního spektra, jež v minulosti na Zemi neexistovalo. Jedině skrze reintegraci jsme schopni komunikace s těmito novými úrovněmi světla a informací a jedině skrze tyto nové úrovně jsme schopni navázat spojení s vesmírem.
Myslím, že jste připraveni udělat si určitou představu o tom, jalk tento proces funguje a odkud pochází. Vítám vás do sféry nového. Je to jiné. Je to reálné - a je to ve vás....."

( uk. z knihy Reconnection, návrat k léčivé energii, Dr. Eric Pearl )

Moudro

30. března 2009 v 9:00 Citáty
" Každý má v životě nějaký cíl, nějakou jedinečnou schopnost nebo talent, jejž může nabídnout druhým.
A když svůj talent použijeme ve prospěch druhých, prožíváme extázi svého vlastního ducha, což je nejvyšším cílem. "
Deepak Chopra, M.D.

Šafrán

29. března 2009 v 14:38 | Eva a Pavla
Ještě jednou ty nádherné květiny, co v dnešním deštivém dni zavinuly své lístky a včerejší výlet vosiček je jen vzpomínkou.
Načepýřená blizna vypadá sama jako květ. A ty barvy....radost pohledět.
Tolik inspirace pro "krokusovou mandalku" ! Zkusíme ji?

Krokusy

29. března 2009 v 9:53 | Eva a Pavla |  Fotografie a jiné
Zdraví vás krokusy z naší zahrádky.Miluji je.
Nedokážu vybrat jedinou fotku, Kdybych tak uměla poslat všechny ty nádherné květy do světa, abyste je zachytili a potěšili se s nimi. Klik na celý článek, vstupte mezi drobné kvítky.

Osobní strážce

28. března 2009 v 9:44 | Eva |  Fotografie a jiné
Na kůře stromu se stopami let jako by přemýšlel, co bude teď...Nad hlavou nekonečné nebe, možná myslí právě na Tebe...
Andílek z kovu , co vejde se do dlaně... co ochrání tě, když si to tvé srdce umane...
Taková slova mi přišla na mysl, když jsem dostala od pana Tomáše fotografie osobních andělů. Na fotografii vypadá veliký, ve skutečnosti se příjemně hladí v dlani a přivázán na kůži stává se nezvyklým šperkem.
Přestože se jedná o chirurgickou ocel, sblížila jsem se s ním natolik, že se k němu chovám jako k živé bytosti. Přemýšlím, co ve mně toto způsobilo?A jak tak od podzimu probíhala vlna vděčnosti a denně přemýšlím se symbolem Gratitude, čemu ještě jsem vděčná, uvědomila jsem si, jak do příchodu anděla jsem měla spíše negativní vztah ke kovu. Uvědomila jsem si, že jsem zapomněla být vděčná právě tomu kovu. Vždyť ráno krájím kovovým nástrojem, příbory, hrnce... kolik ho je všude kolem.
Doposud jsem byla spjata se dřevem, kamínky... a najednou jeden malý andílek z kovu mě upozornil, že jsem na něco zapomněla... S ním jsem si toho uvědomila mnohem víc. Vděčnost je bez hranic. Nikdy se nám nepodaří vyjmenovat všechno, za co jsme vděční, protože vděčíme právě za to všechno, docela za všechno...A když se otevře naše obrovské "děkuji", když vytryskne přímo ze srdce, vrátí se k nám vlna neskutečné lásky...
Andílek z kovu...On naslouchá mi a já naslouchám jemu. Vždyť je to můj osobní strážce.....

Bez názvu

27. března 2009 v 11:11 | Eva |  Automatická kresba
Už jsem se možná zmiňovala, že podle mě některé obrazy nepotřebují jména. Tím, že je pojmenováváme , možná ubíráme divákovi možnost hledání sebe. Vidět vlastníma očima. Mám na mysli takové obrazy, kdy je do nich vložen záměr jako Láska, Léčivá energie a pod. Kolik podob má láska....kolik je způsobů léčby, přenosů energií, které nesou různá pojmenování...Domnívám se, že kolik je možných cest k jednomu zdroji, tolik je možných způsobů léčení, tolik je možných pohledů na věc. Proto i obrazy vnímáme různě. Obrazy jsou o pocitech.Dát pocitům slova je někdy velmi obtížné stejně jako pojmenovat to " něco" , co cítíme, vnímáme a tušíme...
Když automatickou kresbou vytváříme obraz určený k meditaci, k vlastnímu ztišení nebo s určitým záměrem , mohou nám přicházet různá sdělení v podobě slov, vět, veršů, textů...nebo nemusíme slyšet vůbec nic. Jen cítit.... Také ten, kdo se na obraz dívá, sleduje jednotlivé linie, vnímá barvy, přichází do styku nejen s energií barev, která je sama o sobě léčivá, ale také se nalaďuje a má právo na své vlastní prožitky. U obrazu bez názvu není ovlivňován.
Je krásné být na chvíli sám sebou , naslouchat svému nitru a mít volbu.
Je krásné z náčrtku vytvářet příběh. Svůj vlastní.
Pokud vás obrázek jen trochu inspiroval, budu ráda, když mi napíšete.

Jarní pozdrav

26. března 2009 v 22:40 | Magdalena Vlachová a Eva |  Slova a obrázky
Ještě včera pod popraškem sněhu v mrazivém větru ležely sněženky na zemi. Jen krokusy odvážně zdolávaly chladu a skalka se zbarvila do žluta. Ale Magdalenka zvěční krásu pokaždé s takovou jemností...Kdo by odolal takovému pohlazení...

Moudra

26. března 2009 v 10:30 Slova a obrázky
"Nevidíme věci tak, jak jsou. Vidíme věci tak, jací jsme."
(Anais Nin)




Moje oblíbené stránky

25. března 2009 v 21:16 | Eva |  Slova a obrázky
a s dovolením autorky jsem si od ní vypůjčila tuhle snad ladoňku. Na stránkách se můžete potěšit nejen fotografiemi hub. Nádhera.Vždy mě mile překvapí, kolik lidí umí zachytit krásu ,kterou nám příroda nabízí. Cítíte tu vůni lesa ?Tahle kytička prý vyrostla v okolí Přerova.

Moudrosti

25. března 2009 v 20:00 Slova a obrázky
"Nikdy se nemůžete naučit méně; naučit se můžete pouze
více. Důvod, proč toho vím tolik je, že jsem udělal spoustu
chyb." -- Buckminster Fuller, matematik, filozof, který nikdy
nevystudoval univerzitu, ale obdržel 46 doktorátů









Láska pro Zemi

24. března 2009 v 11:01 | Eva |  Mandaly

Variace na Gratitude

23. března 2009 v 20:37 | Věra Kolková |  Automatická kresba
V kursu kreslení mandal si paní Věra pohrála se symbolem Gratitude.Jen tak si hrát a kroužit symbol po papíře přináší radost, zvláště když člověk zpočátku tvrdí,že kreslit neumí.

Květ lásky

22. března 2009 v 23:19 | Eva |  Mandaly
Posílám já lásku vám,
semínka do Země vysevám,
aby dala vyrašit květu,
co říká jen jednu větu:
"Miluji tě, pošli dál..."

E.L.

Kristínce a jejím přátelům

21. března 2009 v 20:26 | Eva |  Mandaly
Jsou setkání, která ve vás zanechávají stopu a dlouho. Jsou to taková, kdy hovoříte s člověkem poprvé v životě a cítíte obrovské souznění. Jste schopni s ním sdílet cokoliv. Takových setkání asi nebývá v životě hodně. Máme spoustu známých, přátel....Pak jsou lidé, kteří se objeví v životě , aby nám sdělili třeba jenom jednu větu. Jsou takoví, s nimiž se nemusíme vidět denně, stačí jen, že víme, že někde jsou...a když pak s nimi opravdu sedíme u jednoho stolu, máme pocit, že se známe nesmírně dlouho,možná se nám nechce ani rozloučit.
Takové bylo moje první jarní setkání v pátek. S návštěvou k nám přišli andělé.
Děkuji jim všem.

Představuji Magdalenu Vlachovou

21. března 2009 v 18:12 | Eva |  Slova a obrázky
Paní Magdalena krásně kreslí, ale také fotografuje nebo fotografie jinak zpracovává .
Ze stránek
jsem pro vás vybrala nádhernou fotografii lesa .Nejen pro ty, kteří dnešní jarní den strávili doma.

Také mě zaujala jarní kytička.
Magdalenka tak oživuje stránky Seniortipu a rozdává radost kolem sebe. Děkuji.
Možná si vzpomenete na báseň Jaroslala Seiferta Kytička fialek ze sbírky Maminka. Aranžmá s narcisem působí optimisticky. Barva slunce nám dodá energii. Tak na jakou barvu se dnes naladíme a jakou mandalku sami vytvoříme?

První jarní den

21. března 2009 v 13:16 | Eva |  Slova a obrázky
I když letos začalo astronomické jaro už včera, patří 21.březen k takovým těm dnům, kdy se krásně nadechneme s pocitem, že něco znovu začíná. Jsme plni očekávání, těšíme se na teplé dny. Děti vytahují kola, zahradkáři čekají, kdy už konečně půda umožní vysévat...
Oproti nám jsou na tom kosi o něco líp. Nevadí jim ani chladné počasí , ani poletující vločky sněhu a ranní mráz. Řídí se něčím docela jiným, neslyšíte je naříkat nad rozmary počasí.Oni si prostě hned od časného rána zvou na večerní schůzku kosici, aby pak při západu slunce začali pět vysoko v koruně stromů, na komíně, či anténě ódu na lásku. A ti rychlí, to byste nevěřili, ti už dokonce nosí v zobáčcích prní snítky uschlé trávy pro svá nová hnízda.
Jaro je tady- cvrlikají všichni ptáci. Jaro je konečně zase tady.
Zkusme prožívat tyto dny s myšlenkou, že v našem těle probíhá právě ted krásná změna.
Že energie těchto dnů nám přináší lásku pro všechny buňky našeho těla, že se cítíme šťastní, spokojení a radujme se ze všeho. Vytvářejme kolem sebe pěknou atmosféru po všechny následující dny.
Podívejme se na takovou sněženku. Cibulka někde v trávníku, během roku tolikrát pošlapána . Nevzdává se, znovu zjara vyraší krásný bílý kvítek. Skloní svou hlavičku dolů. Je v něm obrovská síla,naděje, ale také pokora. Už od dětství mi sněženka připomínala bílého andílka, který se snesl k zemi, aby ji probudil. A když té bělosti bylo už hodně a objevily se první včely, zdálo se mi, že ze sněženek se staly tančící víly. A petrklíče cinkaly a zvonily...Skrčený podběl v jilu u cesty - ta malá žlutá sluníčka zvláštně voněla..A najednou jaro přineslo nejen barvy, ale také vůně, zvuky....vždyť inspirovalo malíře, skladatele- umělce.
Ale také my sami jsme umělci denního života. Nechejme se inspirovat vším, co nám příroda poskytuje. Nekonečná inspirace.
Po zimním polospánku přichází nové probouzení. Ať je radostné, barevné, hravé....Slunce v duši? ...Jaro v duši..... nový zrod...

Andělika lékařská

19. března 2009 v 11:27 | Magdalena Vlachová |  Zdraví, bylinky...
http://www.seniortip.cz/?module=action - na těchto stránkách jsem
poznala paní Magdalenu Vlachovou, grafičku, která lidi seznamuje s grafickým programem a nejen to. Zaujaly mě její pohlednice i obrázky a samozřejmě mi neušel článek o bylinkách. A protože byl napsán s láskou a vlídností, požádala jsem Magdalenku o text a ilustraci.

Andělika lékařská (Archangelika officinalis) je podle všech dostupných pramenů bylina dvouletá až víceletá, podle mojí zkušenosti vytrvalá. Usadila se na mojí zahrádce, jen tak, přišla nikým nezvána a zvítězila nade mnou na plné čáře. Angelika bývá silná, mohutná rostlina, dosahující výšky 1 až 2 metry. A moje angelika tu poctivou míru má.
Kdyby přišla a usadila se na jednom z nesčetných zákoutí, kterými zahrada oplývá, ani bych necekla. Ale to ona prosím ne. Rovnou doprostřed zahrady a rovnou do toho nejkrásnějšího a nejvýživnějšího rabatu, na plné slunce, navzdory všem teoriím, že je to bylina milující stinná stanoviště a písčité chudé přesypy podél cest.
Přišla, dřepla, zakořenila, a než jsem se stačila dvakrát hráběmi otočit, začala se prosazovat. I přes své andělské jméno je to rostlina s usurpátorskými sklony. V likvidaci starousedlíků majících přednostní právo na rabat, používala vypracovaný systém. Nejdříve zlikvidovala rychle rostoucí vitální sousedy u kterých hrozilo, že budou časem silnější. Pak teprve přišly na řadu jemnější květinky, mnou opečovávané a hýčkané. Zatímco okrasná travina po celých trsech znechuceně ustupovala až za hranice zahrady, moje sbírka výstavních floxů začala bez odporu skomírat. A to byl můj čas. Nastoupila jsem v plné polní, ozbrojená krumpáčem, rýčem a odhodláním ničit, likvidovat, drtit, našlapat angeliku do popelnice, polít kyselinou, nechat zmizet z povrchu zemského. Náš zápas trval několik let. Vždycky když jsem si myslela že vítězím, ožil v zemi malinký kousek zapomenutého kořínku, začal se vrtět a sílit a hlásit o svá práva na život. Když mu byla země malá, vyrazil na povrch. Andělské trouby zazněly, andělika se vrátila. Ale já číhala! Na mě si nepřišla, likvidace byla okamžitá a neúprosná.
Až jednou moje zatvrzelé srdce zjihlo. A to, když angelika nevyčkala se svým květenstvím až do své dospělosti, ale jak byla čerstvě vyrašená z toho zapomenutého kořínku, ještě takový malý nedospělý záprtek, šla holka hned do květu. Ona věděla, že musí vykvést a vyvést semínka. Ona to věděla! Věděla, že hned jak vyroste a začne být nápadná, dostane zase na frak. Svojí zarputilou odhodlaností nevzdat se, mě dojala. Vzala jsem do ruky rýč a angelika se strachy celá přikrčila.
"Neboj se malá," povídám jí, "uděláme dohodu. Já tě teď přesadím na jiné místo a vyberu ti pěkné, spolehni se, a ty mi slíbíš, že už nebudeš cestovat po zahradě a vyhánět kytky ze záhonů".
Slíbila a svůj slib dodržela. Už několik let žije spokojeně v rohu zahrady, který má celý pro sebe. Společnost jí dělá jen starý jalovec a s tím si dobře rozumí. Protože je nejen léčivá, ale i okrasná, nechávám jí její květy celoročně. Suché a mrazem přešlé květenství ustřihnu pak až na jaře. Rozrostla se, vysemenila, založila rodinu A děti jejich dětí stále rostou na stejném místě k oboustranné spokojenosti. Nikomu nepřekáží a každý, kdo se do této části zahrady dostane, v úžasu stane před vysokou, zdatnou bylinou.
A floxy? I ty se rozrostly. Na rozdíl od angeliky, které do reprodukce nezasahuji, jsou vychovávány laskavou, leč přísnou rukou. Jakmile odnoží a založí nový trs, jdou okamžitě z domu, vlastně ze zahrady. Každý, kdo jde kolem mojí zahrádky, kdo se zastaví na kus řečí a zmíní, že se mu floxy líbí, dostane trsík sebou. Moje floxy tak mají své příbuzné po celé republice, ale to už je jiný příběh.
Andělika lékařská
Ve středověku neznámá, se nejprve pěstovala v severských a alpských krajích. Ve 12.století sloužila jako potravina, ve 14. století se posléze začala pěstovat v klášterech střední Evropy a od 16. století po celé Evropě pro své léčivé účinky. Za renesance jí lékaři předepisovali pod názvem koření svatého Ducha, neboť zázračně působila na nemoci a stáří. U nás byla hojně pěstována hlavně německým obyvatelstvem zvláště v 19. století.
Bylina, která byla kdysi velmi oblíbená, má nyní jen velmi omezené upotřebení. Kořeny a plody se doporučují na lepší trávení a při spastickém zánětu tlustého střeva. Silice má protikřečové účinky. Při zevním použití hojivé, analgetické a antiseptické účinky.
Užitečné části jsou kořen a plody. Kořen se sbírá na sklonku prvního roku,nebo v druhém roce, plody v době zralosti.
Upotřebení:
Nálev (10 min.):12 g kořene nebo 8 až 15g plodu na litr vody. Jeden šálek po každém jídle.
Prášek z kořene nebo plodu: půl kávové lžičky dvakrát denně.
Andělikové víno: 50 až 60g kořene na litr bílého vína. Nechat tři dny v teple vylouhovat. Jedna až dvě sklenky denně po jídle
Ve všech těchto případech se andělika používá jako protikřečového léku.-
Lidově se andělika nazývá: anjelika větší, angelika, andělička, andělica, koření svatodušní, šmrťolno zelino.Její název je patrně odvozen od skutečnosti, že podle starého kalendáře obvykle rozkvétá v den svátku svatého archanděla Michaela, který se objevoval ve zjeveních a vysvětloval ochranné schopnosti anděliky při odvracení zla.
Magdalena Vlachová




Na výše uvedených stránkách najdete další půvabné obrázky M.G.

Jarní květiny

18. března 2009 v 21:18 Videa
Zadala jsem dnes do vyhledávače jarní květiny a objevila jsem video Marie Náprstkové. Za chvíli na nás vykuknou ochmýřené hlavičky fialových konikleců a vzácný žlutý hlaváček prozáří skalku. Měla jsem nádherný velký trs a ve snaze mu pomoci jsem se snažila jej rozsadit.. Zmizel. Hlaváček je asi svéhlavička, když se rozhodne neukázat, dodrží to. Nepřesazovat!
Vzpomínám na jeho první žluté květy a vybavuje se mi starý pán zahradník Jarda, který neustále řízkoval , množil. Každé jaro jsem si zajela na jeho zahradu pro nějakou rostlinku. Místo zahrady dnes stojí věžový panelový dům, starý pán je v nebeském království květin a já při pohledu na video mu vzdávám dík. Stejně jako Marii za nádherné fotografie.

Tajemství - video

18. března 2009 v 20:24 Slova a obrázky
Ahojky, posílám úžasný dokument "TAJEMSTVÍ", udělej si ten čas (1:31:02) a
shlédni až do konce.
V poslední části videa - o léčení a uzdravování. Na konci hovoří o božském
potenciálu v každém z nás - stvořit si svůj vlastní svět.

Pár myšlenek: Myšlenky přináší věci. Vaše myšlenky přináší váš život. Zákon
přitažlivosti neřeší a nereaguje na to, co chcete či nechcete, ale přitáhne k
vám přesně to, na co myslíte. Když máte inspirující myšlenku, musíte jí věřit a
jednat podle ní. Všechna moc vychází zevnitř a můžete Ji tudíž sami ovládat.
Jsme zcela neomezené bytosti, nemáme strop, naše síla je neomezená...

http://www.megavideo.com/?v=42OE76F3

S pozdravem a přáním všeho DOBRÉHO...
Hana Kupková
Děkuji Hance za zaslání, možná mnozí film už znáte, ale poslední odstavec Hančina mailu je nejdůležtější.Toto je zapotřebí si hodně uvědomit...

Z jednoho mailu.

18. března 2009 v 20:09 | Eva |  Slova a obrázky
POSELSTVÍ Z DUCHOVNÍCH SVĚTŮ
Další přílivová světelná vlna přijde na planetu Zemi na začátku jara, v první jarní den.
V den, kdy se otevírá krásná éra, začíná vše rozkvétat a vše se začíná v naději a lásce probouzet.Uvědomte si, prosím, tuto energii v sobě. Až tato přílivová vlna přijde a vy ji ucítíte, uvědomte si, o čem tato doba je.
Jaro je o nových myšlenkách a objevech. O probouzení se ze zimního spánku, probouzení do nového.

Andělé duhy

16. března 2009 v 23:35 | Eva |  Mandaly

Mandala k vybarvení - pokračování 4

16. března 2009 v 13:50 | Eva |  Mandaly
I tato mandala poskytne spoustu variací nejen tvarových, ale také barevných, které můžete přetvořit podle sebe.

Tanec orchidejí

14. března 2009 v 23:35 | Eva |  Automatická kresba


Když probouzí se fialky

13. března 2009 v 22:58 | Eva |  Dětem
To jednou jedna víla ústa svá závojem zahalila a zpívat přestala.
Do vínku za mlčení dostala od krásné paní duhy tmavě fialové stuhy. Barvičky fialové o hodně víc, že pro ostatní jarní květiny nezůstalo téměř nic.
A kvítky drobné ve stínu lesa tajemně voní.
Takové ticho se kolem nich rozprostítrá...
A ta mlčenlivá víla moudrá hodně byla.Věděla, že někdy je dobré jen mlčet a naslouchat.
A pak jednoho rána ve fialku se proměnila sama.
Od té doby, když probouzí se fialky, provoní kraj do dálky...

Thomas Kinkade

13. března 2009 v 13:32 Videa

Pro děti

11. března 2009 v 13:39 | Eva |  Dětem

Jak je to s vílami
Víly mívají stále hodně práce, ale zjara….když půda je ještě chladná a slunce málo hřeje, to někdy i v noci za svitu měsíce zahřívají semínka, aby se včas probudila a květiny mohly rozkvétat tak akorát. I když má víla hodně napilno, vždycky se usmívá a všechno, co vykonává , dělá s obrovskou láskou. Proto okolo ní je tolik světla, proto je voda ve studánce křišťálově čistá a odráží se v ní nebe, proto louka tolik voní, proto je kolem víly plno květů…
Rozdává radost kolem sebe a každý luční zvonek pak volá tebe: " Cinkylinky, cink, cink, cink…dívej se kluku oběma očima, holčičko , slyšíš,….tak všechno začíná..Víte, děti, cinkylinky, právě píšu notové linky, aby louka zahrála písničku. Komu? No přece sluníčku…Stebélkem trávy zamávám , s kohoutky a s kopretinou dám pěkně noty dohromady a čmeláci mi pomohou, symfonie je už tady… Nasloucháte , nasloucháte? Cynkylinky… cinky a cinky…..zjara kvetou sněženky, potom petrklíče, to vy jistě víte a pak v květnu konvalinky, cinky cinky….. v červnu přijde ten náš čas. Vlčí mák oblékne rudý plášt a já si vezmu fialovou kamizolku, v té upoutám každou holku…. Cinky, cinky….cink. ´
Upovídaný zvonek by toho ještě hodně vyzvonil…ale přišla víla, aby mu rosou hlavu ochladila. Smáli se pak všichni kolem dokola…… nad oborou v lese
se ozvěna nese…
Všechno krásně voní, kvete….víla nikdy nic nepoplete… s úsměvem jde jí všechno hladce a život její je jako v pohádce….Zvečera potom pod hvězdami navléká korálky rosy…Ráno, když trávou jdeš bosý, tak dotýkáš se jich a představ si, jdeš v šlépějích víly, co rosu nosí...
Někdy ji zahlédněš i v korunách stromů…jen uvěřit musíš tomu...
Vždy vidíme, co vidět chceme….
A tak před vílou z pohádky nezavírej nikdy vrátka, ona se ti ukáže, když bude třeba.
A podob, těch má ona mnoho…a kouzel, těch zná na ticíc… a úsměv nestojí vůbec nic, tak rozdávej ho jako ona, rozdávej hodně, co nejvíce…. Pak dostaneš mílové střevíce a obejdeš s nimi všechny překážky…..



Probouzení sněženek

11. března 2009 v 8:58 | Eva |  Mandaly

Mandala k vybarvení - pokračování 3

10. března 2009 v 14:03 | Eva |  Mandaly
Ještě mě napadla taková hra. Kreslit můžeme nejdříve s kružítkem - libovolně a pak dotvoříme několika liniemi. Ponecháme si volnost a fantazie nám ukáže směr. Kdo má pocit, že udělat rovnou linku je obtížné, kružítko mu v mnohém pomůže .Získáme tím větší jistotu, i když na druhou stranu možná větší strnulost. Ale vždyť si hrajeme. A ve volbě barev bude naprostá svoboda,tam se dá kouzlit....
Ať květ radosti rozkvete ve vašich srdcích a těším se na přetvoření.